Trojúhelníková nerovnost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 193.85.203.185 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značky: revertováno školní IP odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
'''Trojúhelníková nerovnost''' je [[matematická věta]]: ''V každém [[trojúhelník]]u platí, že součet [[Délka|délek]] kterýchkoliv dvou [[Strana (geometrie)|stran]] je vždy větší než délka strany třetí.''<ref name="matweb-trojuhelnik">{{Citace elektronického periodika
'''Trojúhelníková nerovnost''' je [[matematická věta]]: ''V každém [[Trojúhelník|trojúhelníku]] platí, že součet [[Délka|délek]] kterýchkoliv dvou [[Strana (geometrie)|stran]] je vždy větší než délka strany třetí.'' Obecněji to znamená, že cesta z ''A'' do ''B'' a pak do ''C'' není kratší než cesta z ''A'' přímo do ''C''. Tato [[Nerovnost (matematika)|nerovnost]] je používána v mnoha oblastech matematiky, např. [[Reálné číslo|reálných číslech]], [[Eukleidovský prostor|Euklidovském prostoru]], [[Lp prostor|L<sup>p</sup> prostorech]]. Slouží jako [[axiom]] pro zavedení pojmu [[normovaný vektorový prostor]] a [[metrický prostor]].
| příjmení1 = Havrlant
| jméno1 = Lukáš
| titul = Trojúhelník
| periodikum = Matematika.cz
| vydavatel = matweb.cz
| url = https://www.matweb.cz/popis-trojuhelniku/
| datum_přístupu = 16.10.2021
}}</ref> Obecněji to znamená, že cesta z ''A'' do ''B'' a pak do ''C'' není kratší než cesta z ''A'' přímo do ''C''. Tato [[nerovnost (matematika)|nerovnost]] je používána v mnoha oblastech matematiky, např. [[Reálné číslo|reálných číslech]], [[Eukleidovský prostor|Euklidovském prostoru]], [[Lp prostor|L<sup>p</sup> prostorech]]. Slouží jako [[axiom]] pro zavedení pojmu [[normovaný vektorový prostor]] a [[metrický prostor]].


== Reálná a komplexní čísla ==
== Reálná a komplexní čísla ==

Verze z 11. 4. 2024, 11:01

Trojúhelníková nerovnost je matematická věta: V každém trojúhelníku platí, že součet délek kterýchkoliv dvou stran je vždy větší než délka strany třetí. Obecněji to znamená, že cesta z A do B a pak do C není kratší než cesta z A přímo do C. Tato nerovnost je používána v mnoha oblastech matematiky, např. reálných číslech, Euklidovském prostoru, Lp prostorech. Slouží jako axiom pro zavedení pojmu normovaný vektorový prostor a metrický prostor.

Reálná a komplexní čísla

V tělese reálných a komplexních čísel platí trojúhelníková nerovnost pro absolutní hodnoty libovolných čísel a ve tvaru

Odvození trojúhelníkové nerovnosti v reálných číslech

Pro absolutní hodnotu reálného čísla vždy platí

a zároveň

.

Použijeme-li obě tyto nerovnosti současně pro dvě čísla a a sečteme-li je, dostáváme

a

.

Z definice absolutní hodnoty víme, že může nabývat jen hodnot nebo . Tedy kombinací posledních dvou nerovností dostáváme trojúhelníkovou nerovnost.

Normovaný vektorový prostor

V normovaném vektorovém prostoru s normou má trojúhelníková nerovnost tvar

pro každé dva vektory a z .

Lp prostory

V Lp prostorech se trojúhelníkové nerovnosti říká Minkowského nerovnost. Díky ní se ukazuje, že Lp prostory jsou normované vektorové prostory.

Metrický prostor

V metrickém prostoru s metrikou má trojúhelníková nerovnost tvar:

to jest, že vzdálenost a není větší než součet vzdálenosti z do a vzdálenosti z do .

Důsledky

Úpravou trojúhelníkové nerovnosti dostáváme jiný vhodný tvar

pro absolutní hodnoty v reálných a komplexních číslech,

pro normované vektorové prostory a

pro metrické prostory.

Z těchto tvarů už plyne, že absolutní hodnota, norma i funkce jsou Lipschitzovské, tedy i spojité funkce.

Odkazy

Reference


Externí odkazy