Jan Frouz: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
založení článku o významném českém badateli v environmentálních vědách (mezi 2% nejcitovanějších vědců světa)
 
kategorizace
značka: revertováno
Řádek 504: Řádek 504:
* [https://www.natur.cuni.cz/fakulta/zivotni-prostredi/lide/zamestnanci/jan-frouz Profil na PřF UK]
* [https://www.natur.cuni.cz/fakulta/zivotni-prostredi/lide/zamestnanci/jan-frouz Profil na PřF UK]
{{Autoritní data}}{{Portály|Česko|Lidé|Politika|Životní prostředí}}{{DEFAULTSORT:Frouz, Jan}}
{{Autoritní data}}{{Portály|Česko|Lidé|Politika|Životní prostředí}}{{DEFAULTSORT:Frouz, Jan}}

{{DEFAULTSORT:Flegr, Jaroslav}}
[[Kategorie:Čeští ekologové]]
[[Kategorie:Čeští popularizátoři vědy]]
[[Kategorie:Pedagogové na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Čeští profesoři]]
[[Kategorie:Akademici]]
[[Kategorie:Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Narození v roce 1967]]
[[Kategorie:Narození 13. května]]
[[Kategorie:Narození v Československu]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 8. 9. 2023, 13:12

prof. RNDr. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc.
Narození13. května 1967 (56 let)
Tábor
PracovištěBiologické centrum AV ČR
Centrum pro otázky životního prostředí
Ústav pro životní prostředí
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Soubor:Frouz-Jan color large.jpg
Jan Frouz

Jan Frouz (* 13. května 1967) je je významným českým badatelem a vysokoškolským pedagogem environmentálních vědách.[1] Je ředitelem Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a ředitelem Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra Akademie věd České republiky.

Zaměruje se zejména na studium obnovy půd a ekosystémů po velkých disturbancích, interakcemi rostlin půdy a půdních organismů, role půdních organismů v úpravě jejich prostředí, oběhu živin a formování půdy, interakcí mezi bezobratlými a mikroorganismy, skladování uhlíku v půdě a transformace v půdě, ekologii mravenců a larvy dvoukřídlého hmyzu Diptera.

Jan Frouz je jedním z nejcitovanějších českých akademiků, řadí se mezi dvě procenta nejcitovanějších vědců světa, vystupuje také v médiích, kde komentuje ekologickou problematiku.[2][3]

Vzdělání a odborná kariéra

V roce 2013 získal titul profesora (prof.) v oboru Environmentální vědy na Univerzitě Karlově v Praze. O šest let dříve, v roce 2007, získal titul docenta (doc.) v oboru Ekologie na Jihočeské univerzitě. V roce 1995 dokončil doktorské studium (Ph.D.) v oblasti Entomologie na Akademii věd. Dále je magistrem (M.Sc.) v oboru Systematická biologie, titul získal na Univerzitě Karlově v roce 1992, a vystudovaným inženýrem (M.Sc.) v oboru Agronomie na České zemědělské univerzitě v Praze, kde titul získal v roce 1990.[4]

Díky Stipendium NATO CNR na tříměsíčním pobytě na Padovské Univerzitě v Itálii zabývající se využitím půdních dvoukřídlých jako bioindikátorů 1996, Stipendium DAAF - mu umožnilo pobyt na UFZ v Lipsku Německo - kde zkoumal matematické simulace využívání zdrojových a propadových stanovišť hmyzími populacemi (1999). Jan Frouz pobýval díky Fulbrightově stipendium na postdocu na University of Florida (2006), kde se zabýval studiem ekologie bentických a půdních bezobratlých, v letech 2001 a 2002 pracoval na University of Florida jako post doc.

V letech 1990–1995 pracoval jako doktorand v Ústavu půdní biologie Akademie věd České republiky, následně zde působil jako odborný asistent, předseda odborné rady a ředitel (od roku 2022). V letech 2008-2014 byl také ředitelem Ústavu pro životní prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a od roku 2014 je ředitelem Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Jan Frouz byl hlavním řešitelem či spoluřešitelem více než 20 grantů podpořených Českou vědeckou nadací, Vědeckou nadací Akademie věd České republiky, Evropskou komisí a dalšími orgány a realizoval přes 20 výzkumných zakázek pro různé orgány.

Podílí se na vedení několika kurzů na Karlově univerzitě, včetně Úvodu do ekologie, Aplikované ekologie, Ekologie půdy a Ekologie obnovy. Zorganizoval také několik letních doktorandských kurzů v oblasti obnovy po těžbě, vedl více než 100 úspěšně dokončených diplomových prací, z toho 19 doktorských.

Oblasti a výsledky výzkumu

Jan Frouz se zabývá obnovou ekosystémů po těžbě nerostů a jiných podobných disturbancích. Dlouhodobě razí myšlenku, že rekultivační techniky by měly být založeny na zevrubném pochopení přirozených sukcesích procesů.[5] Ukázal, že i na lokalitách po těžbě, můžou tyto přirozené procesy vést k obnově funkčních ekosystémů, a že řada postupů, používaných k urychlení obnovy může zpomalovat jiné procesy nebo vést ekosystémy k nežádoucím trajektoriím budoucího vývoje.[6][7]

Při studiu sukcese ukázal že kromě klíčové role vegetace se na sukcesích změnách ekosystému podílí i další organismy například půdní fauna a její role při formování půd.[8] Půdní fauna ovlivňuje dynamiku dekomposice a stabilizace prostřednictvím regulace činnosti půdní mikroflóry, řadou procesů, kam patří změna vlastností konzumovaného opadu, zabíjení a trávení mikroflóry ve střevech, podpora růstu mikroflóry v exkrementech, tvorba půdních agregátů a další.[9] Půdní fauna významně ovlivňuje formování vrchních vrstev půd (tzv. forem humusu), tyto změny následné ovlivňují řadu dalších procesů, jako složení půdní potravní sítě,[10] konkurenci různých typů mykorhiz,[11] dynamiku živin as ukládání uhlíku v půdě,[12] či schopnost půd zadržovat vodu.[13] Všechny tyto změny následně ovlivňují i složení vegetace.[14]

Významným faktorem vývoje ekosystémů během primární sukcese je hromadění organické hmoty v půdě. Půdy v iniciálních stádiích vývoje (například na výsypkách) mají mnohem větší schopnost hromadit uhlík než půdy vyvinuté.[15] Na iniciálních půdách podporuje hromadění uhlíku v půdě přísun snadno rozložitelného opadu a aktivita žížal,[16][17] naproti tomu na vyvinutých půdách se hromadí více uhlíku pod vegetací produkující obtížně rozložitelný opad.[18]

Další oblastí zájmu je studium vlivu technologií na půdu a udržitelné využívání zdrojů. Výzkumy ukazují, že dlouhodobé tradiční zemědělské využívání deštného pralesa původními komunitami v jednom z center, kde zemědělství vzniklo, na Papui-Nové Guineji velmi udržitelné.[19] Oproti tomu moderní zemědělství západního stylu, způsobuje snížení biodiverzity půdní bioty,[20] které následně negativně ovlivnit fungování půdy.[21] Zajímá se o obecné principy, jak ovlivnit udržitelnost získávání potravin a surovin v zemědělství, lesnictví a rybářství. Obecné principy těchto témat pak popsal v ucelené monografii „Aplikovaná ekologie".[22]

Publikace

Jan Frouz publikoval přes 240 prací v časopisech registrovaných ve Web of Science (WoS), více než 50 vědeckých prací v jiných časopisech a 20 kapitol v odborných knihách. V roli editora či autora se podílel na publikaci čtyř knih.

Jeho publikace získaly více 6 500 citací ve WoS a 12 260 v Google scholar. Na základě vědeckých databází autorů standardizovaných citačních ukazatelů[1] patří Jan Frouz patří ke 2 % nejcitovanějších autorů ve všech specifických oblastech zaznamenaných ve Scopus za posledních 50 let a v roce 2019.[23]

Pro kompletní seznam publikací viz Google Scholar.[24] V roce 2023 byl jeho h-index v databázi Google Scholar 52.[25]

Vybrané publikace

Frouz J., Frouzova J. 2022. Applied ecology, Springer.[26]

Tsiafouli, … Frouz, J., et al. 2015. Intensive agriculture reduces soil biodiversity across Europe. Global Change Biology, 21: 973-985.[27]

de Vries, F… Frouz, J., et al. 2013. Soil food web properties explain ecosystem services across European land use systems. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 110: 14296-14301.[28]

Frouz, J., et al. 2013. Is the effect of trees on soil properties mediated by soil fauna? A case study from post-mining sites. Forest Ecology and Management, 309: 87-95.[29]

Frouz., J., Pizl, V., Ciencala, E., Kalcik, J. 2008. Carbon storage in post-mining forest soil, the role of tree biomass and soil bioturbation. Biogeochemistry 94: 111-121. 3,27.[30]

Frouz, J., et al 2008. Interactions between soil development, vegetation and soil fauna during spontaneous succession in post mining sites. European Journal of Soil Biology, 44: 109-121.[31]

Reference

  1. ↑ a b IOANNIDIS, John P. A.; BOYACK, Kevin W.; BAAS, Jeroen. Updated science-wide author databases of standardized citation indicators. PLOS Biology. 16. 10. 2020, roč. 18, čís. 10, s. e3000918. Dostupné online [cit. 2023-08-09]. ISSN 1545-7885. DOI 10.1371/journal.pbio.3000918. PMID 33064726. (anglicky) 
  2. ↑ Mrkev a zelí. Být potravinově soběstační znamená být i méně vybíraví, říká ekolog. iDNES.cz [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ FROUZ, Jan. Jan Frouz: Jsou velké požáry důsledek toho, že jsme oheň vypudili z krajiny?. Ekolist.cz [online]. 2023-01-25 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc. — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ FROUZ, Jan. Chapter 6 - Soil recovery and reclamation of mined lands. Příprava vydání John A. Stanturf, Mac A. Callaham. [s.l.]: Academic Press Dostupné online. ISBN 978-0-12-813193-0. S. 161–191. DOI: 10.1016/B978-0-12-813193-0.00006-0. 
  6. ↑ FROUZ, Jan; DVORŠČÍK, Petr; VÁVROVÁ, Alena. Development of canopy cover and woody vegetation biomass on reclaimed and unreclaimed post-mining sites. Ecological Engineering. 2015-11-01, roč. 84, s. 233–239. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0925-8574. DOI 10.1016/j.ecoleng.2015.09.027. 
  7. ↑ FROUZ, Jan; VOBOŘILOVÁ, Veronika; JANOUŠOVÁ, Ivana. Spontaneous establishment of late successional tree species English oak (Quercus robur) and European beech (Fagus sylvatica) at reclaimed alder plantation and unreclaimed post mining sites. Ecological Engineering. 2015-04-01, roč. 77, s. 1–8. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0925-8574. DOI 10.1016/j.ecoleng.2015.01.001. 
  8. ↑ FROUZ, Jan; LIVEČKOVÁ, Miluše; ALBRECHTOVÁ, Jana. Is the effect of trees on soil properties mediated by soil fauna? A case study from post-mining sites. Forest Ecology and Management. 2013-12-01, roč. 309, čís. Influence of tree species on forest soils: New evidence from field studies, s. 87–95. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0378-1127. DOI 10.1016/j.foreco.2013.02.013. 
  9. ↑ FROUZ, Jan. Effects of soil macro- and mesofauna on litter decomposition and soil organic matter stabilization. Geoderma. 2018-12-15, roč. 332, s. 161–172. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0016-7061. DOI 10.1016/j.geoderma.2017.08.039. 
  10. ↑ FROUZ, Jan; THÉBAULT, Elisa; PIŽL, Václav. Soil Food Web Changes during Spontaneous Succession at Post Mining Sites: A Possible Ecosystem Engineering Effect on Food Web Organization?. PLOS ONE. 19. 11. 2013, roč. 8, čís. 11, s. e79694. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0079694. PMID 24260281. (anglicky) 
  11. ↑ FROUZ, Jan; MORADI, Jabbar; PÜSCHEL, David. Earthworms affect growth and competition between ectomycorrhizal and arbuscular mycorrhizal plants. Ecosphere. 2019-05, roč. 10, čís. 5. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 2150-8925. DOI 10.1002/ecs2.2736. (anglicky) 
  12. ↑ FROUZ, Jan; PIŽL, Václav; CIENCIALA, Emil. Carbon storage in post-mining forest soil, the role of tree biomass and soil bioturbation. Biogeochemistry. 2009-06-01, roč. 94, čís. 2, s. 111–121. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 1573-515X. DOI 10.1007/s10533-009-9313-0. (anglicky) 
  13. ↑ JAČKA, Lukáš; WALMSLEY, Alena; KOVÁŘ, Martin. Effects of different tree species on infiltration and preferential flow in soils developing at a clayey spoil heap. Geoderma. 2021-12-01, roč. 403, s. 115372. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0016-7061. DOI 10.1016/j.geoderma.2021.115372. 
  14. ↑ FROUZ, Jan; PRACH, Karel; PIŽL, Václav. Interactions between soil development, vegetation and soil fauna during spontaneous succession in post mining sites. European Journal of Soil Biology. 2008-01-01, roč. 44, čís. 1, s. 109–121. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 1164-5563. DOI 10.1016/j.ejsobi.2007.09.002. 
  15. ↑ VINDUŠKOVÁ, Olga; FROUZ, Jan. Soil carbon accumulation after open-cast coal and oil shale mining in Northern Hemisphere: a quantitative review. Environmental Earth Sciences. 2013-07-01, roč. 69, čís. 5, s. 1685–1698. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 1866-6299. DOI 10.1007/s12665-012-2004-5. (anglicky) 
  16. ↑ HÜBLOVÁ, Lucie; FROUZ, Jan. Contrasting effect of coniferous and broadleaf trees on soil carbon storage during reforestation of forest soils and afforestation of agricultural and post-mining soils. Journal of Environmental Management. 2021-07-15, roč. 290, s. 112567. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0301-4797. DOI 10.1016/j.jenvman.2021.112567. 
  17. ↑ FROUZ, Jan; LIVEČKOVÁ, Miluše; ALBRECHTOVÁ, Jana. Is the effect of trees on soil properties mediated by soil fauna? A case study from post-mining sites. Forest Ecology and Management. 2013-12-01, roč. 309, čís. Influence of tree species on forest soils: New evidence from field studies, s. 87–95. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0378-1127. DOI 10.1016/j.foreco.2013.02.013. 
  18. ↑ HÜBLOVÁ, Lucie; FROUZ, Jan. Contrasting effect of coniferous and broadleaf trees on soil carbon storage during reforestation of forest soils and afforestation of agricultural and post-mining soils. Journal of Environmental Management. 2021-07-15, roč. 290, s. 112567. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0301-4797. DOI 10.1016/j.jenvman.2021.112567. 
  19. ↑ KUKLA, Jaroslav; WHITFELD, Timothy; CAJTHAML, Tomáš. The effect of traditional slash-and-burn agriculture on soil organic matter, nutrient content, and microbiota in tropical ecosystems of Papua New Guinea. Land Degradation & Development. 2019-01-30, roč. 30, čís. 2, s. 166–177. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. DOI 10.1002/ldr.3203. (anglicky) 
  20. ↑ TSIAFOULI, Maria A.; THÉBAULT, Elisa; SGARDELIS, Stefanos P. Intensive agriculture reduces soil biodiversity across Europe. Global Change Biology. 2015-02, roč. 21, čís. 2, s. 973–985. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. DOI 10.1111/gcb.12752. (anglicky) 
  21. ↑ DE VRIES, Franciska T.; THÉBAULT, Elisa; LIIRI, Mira. Soil food web properties explain ecosystem services across European land use systems. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2013-08-27, roč. 110, čís. 35, s. 14296–14301. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1305198110. PMID 23940339. (anglicky) 
  22. ↑ FROUZ, Jan; FROUZOVÁ, Jaroslava. Applied Ecology. SpringerLink. 2022. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. DOI 10.1007/978-3-030-83225-4. (anglicky) 
  23. ↑ Prof. Frouz patří mezi 2 % nejcitovanějších vědců světa - Centrum pro otázky životního prostředí UK. czp.cuni.cz [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Jan Frouz. scholar.google.cz [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Jan Frouz. scholar.google.com [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ FROUZ, Jan; FROUZOVÁ, Jaroslava. Applied Ecology. SpringerLink. 2022. Dostupné online [cit. 2023-08-09]. DOI 10.1007/978-3-030-83225-4. (anglicky) 
  27. ↑ TSIAFOULI, Maria A.; THÉBAULT, Elisa; SGARDELIS, Stefanos P. Intensive agriculture reduces soil biodiversity across Europe. Global Change Biology. 2015-02, roč. 21, čís. 2, s. 973–985. Dostupné online [cit. 2023-08-09]. DOI 10.1111/gcb.12752. (anglicky) 
  28. ↑ DE VRIES, Franciska T.; THÉBAULT, Elisa; LIIRI, Mira. Soil food web properties explain ecosystem services across European land use systems. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2013-08-27, roč. 110, čís. 35, s. 14296–14301. Dostupné online [cit. 2023-08-09]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1305198110. PMID 23940339. (anglicky) 
  29. ↑ FROUZ, Jan; LIVEČKOVÁ, Miluše; ALBRECHTOVÁ, Jana. Is the effect of trees on soil properties mediated by soil fauna? A case study from post-mining sites. Forest Ecology and Management. 2013-12-01, roč. 309, čís. Influence of tree species on forest soils: New evidence from field studies, s. 87–95. Dostupné online [cit. 2023-08-09]. ISSN 0378-1127. DOI 10.1016/j.foreco.2013.02.013. (anglicky) 
  30. ↑ FROUZ, Jan; PIŽL, Václav; CIENCIALA, Emil. Carbon storage in post-mining forest soil, the role of tree biomass and soil bioturbation. Biogeochemistry. 2009-06-01, roč. 94, čís. 2, s. 111–121. Dostupné online [cit. 2023-08-09]. ISSN 1573-515X. DOI 10.1007/s10533-009-9313-0. (anglicky) 
  31. ↑ FROUZ, Jan; PRACH, Karel; PIŽL, Václav. Interactions between soil development, vegetation and soil fauna during spontaneous succession in post mining sites. European Journal of Soil Biology. 2008-01-01, roč. 44, čís. 1, s. 109–121. Dostupné online [cit. 2023-08-09]. ISSN 1164-5563. DOI 10.1016/j.ejsobi.2007.09.002. (anglicky) 

Externí odkazy

Upozornění: Implicitní klíč řazení (DEFAULTSORTKEY) „Flegr, Jaroslav“ přepisuje dříve nastavenou hodnotu „Frouz, Jan“.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Frouz&oldid=23142989“