Severozápadní front (druhá světová válka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Severozápadní front
Země SSSR SSSR
Existence 22. června 1941 – 20. listopadu 1943
Vznik Pobaltí
Zánik severozápadní Rusko
Velitelé Fjodor Isidorovič Kuzněcov
Pjotr Pjotrovič Sobennikov
Pavel Alexejevič Kuročkin
Semjon Konstantinovič Timošenko
Ivan Stěpanovič Koněv
Účast
Války Velká vlastenecká válka
Bitvy Děmjanský kotel

Severozápadní front (rusky Северо-Западный фронт) byla vojenská formace Rudé armády za druhé světové války.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Severozápadní front vznikl 22. června 1941 přejmenováním Pobaltského vojenského okruhu.

V pohraniční bitvě s německou skupinou armád Sever byl front poražen. Pokus sovětských vojsk zachytit se začátkem července na Dvině neuspěl, 8. armáda ustoupila na sever do Estonska, ostatní síly frontu na západ k Novgorodu. V polovině července front částí sil provedl protiútok u Solců, v polovině srpna u Staré Russy. Tyto protiútoky zdržely německou ofenzívu na Leningrad. Od září 1941 se front bránil na děmjanském směru.

V zimní ofenzívě Rudé armády 1941 – 42 vojska frontu v Toropecko-cholmské operaci postoupila o 250 km a obchvátila děmjanské, ze severu též rževsko-vjazemské uskupení Wehrmachtu. 22. ledna byla vojska levého křídla frontu předána Kalininskému frontu. Severozápadní front se soustředil na osvobození Děmjanska, což se podařilo až v únoru 1943, poté co město německá armáda vyklidila. Poté se vojska frontu pokusila o průlom fronty, se záměrem vrhnout do průlomu skupinu vojsk generála Chozina (operace Polárka ve spolupráci s Volchovským a Leningradským frontem), ale německá fronta odolala a Chozinovy armády byly poslány na jih.

20. listopadu 1943 byl front zrušen podle rozkazu Hlavního stanu z 15. listopadu.

Podřízené jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • 8. armáda (22. června – 14. července 1941)
  • 11. armáda (22. června 1941 – 3. dubna 1943)
  • 27. armáda (22. června – 25. prosince 1941)
  • 1. úderná armáda (2. února 1942 – 20. listopadu 1943)
  • 3. úderná armáda (27. prosince 1941 – 21. ledna 1942)
  • 4.úderná armáda (25. prosince 1941 – 22. ledna 1942)
  • 34. armáda (6. srpna 1941 – 20. listopadu 1943)
  • 48. armáda (7. – 20. srpna 1941)
  • 53. armáda (1. května 1942 – 22. března 1943)
  • 68. armáda (13. března – 5. května 1943)
  • 22. armáda (21. dubna – 13. října 1943)
  • 6. letecká armáda (14. června 1942 – 20. listopadu 1943)
  • skupina vojsk generála Chozina (15. února – 12. března 1943)
    • 1. tanková armáda
    • 68. armáda
  • Novgorodská armádní skupina

Velení[editovat | editovat zdroj]

Velitel

Člen vojenské rady

Náčelník štábu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • 60 лет великой победе [online]. Moskva: Министерство обороны Российской Федерации, 2004–2005, [cit. 2009-01-13]. Kapitola Фронты. Dostupné online. (rusky) 
  • "Память" [online]. Voroněž: Военно-патриотический клуб "Память" при Воронежском государственном университете, 2000-10, [cit. 2009-01-13]. Kapitola Северо-Западный фронт. Dostupné online. (rusky) 
Předchůdce Nástupce
Pobaltský vojenský okruh Severozápadní front
22. června 1941 – 20. listopadu 1943
vojska předána
2. pobaltskému frontu