Volchovský front

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Volchovský front
Země SSSR SSSR
Existence 17. prosince 1941 – 24. dubna 1942
Velitelé Kirill Afanasjevič Mereckov
Účast
Války Velká vlastenecká válka

Volchovský front (rusky Волховский фронт) byl název dvou vojenských formací Rudé armády za druhé světové války.

Volchovský front (17. prosince 1941 – 24. dubna 1942)[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Volchovský front vznikl 17. prosince 1941 podle rozkazu Hlavního stanu z 11. prosince z levého křídla Leningradského frontu a záloh Hlavního stanu.

Úkolem frontu bylo ve spolupráci s Leningradským frontem prorazit blokádu Leningradu. Boje v Ljubanské operaci v lednu až dubnu 1942 ale neměly úspěch. 23. dubna 1942 byl Volchovský front v souladu s rozhodnutím Hlavního stanu z 21. dubna reorganizován v Volchovskou operativní skupinu Leningradského frontu

Podřízené jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • 4. armáda (17. prosince – 24. dubna 1942)
  • 26. (od 25. prosince 2. úderná) armáda (17. prosince 1941 – 24. dubna 1942)
  • 52. armáda (17. prosince 1941 – 24. dubna 1942)
  • 59. armáda (17. prosince 1941 – 24. dubna 1942)

Velení[editovat | editovat zdroj]

Velitel

Člen vojenské rady

Náčelník štábu

Předchůdce Nástupce
levé křídlo
Leningradského frontu
Volchovský front
17. prosince 1941 – 24. dubna 1942
Volchovská operativní skupina
Leningradského frontu

Volchovský front (9. června 1942 – 15. února 1944)[editovat | editovat zdroj]

Volchovský front
Země SSSR SSSR
Existence 9. června 1942 – 15. února 1944
Velitelé Kirill Afanasjevič Mereckov
Účast
Války Velká vlastenecká válka

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podruhé vznikl Volchovský front 9. června 1942 podle rozkazu Hlavního stanu z 8. června z Volchovské operativní skupiny Leningradského frontu.

V srpnu a září 1942 se front pokusil v Siňavinské operaci probít k Leningradu, ale narazil na německá vojska posílená pro připravovanou opraci Nordlicht, výsledkem byly úporné, ale bezvýsledné boje. Až v lednu 1943 se konečně podařilo sovětským vojskům vytvořit pozemní koridor do Leningradu v operaci Jiskra.

V lednu 1944 vojska Leningradského, Volchovského a 2. pobaltského frontu v Leningradsko-novgorodské operaci porazila německou skupinu armád Sever, osvobodila Novgorod a celou Leningradskou a část Kalininské oblasti. V průběhu bojů byl, vzhledem ke zkrácení frontové linie, Volchovský front k 15. únoru zrušen, 1. úderná armáda se vrátila k 2. pobaltskému frontu, ostatní vojska byla předána Leningradskému frontu a velitelství přešlo do zálohy Hlavního stanu.

Podřízené jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • 2. úderná armáda (9. června 1942 – únor 1943 a 9. března – 18. dubna 1943)
  • 4. armáda (9. června 1942 – 25. listopadu 1943)
  • 8. armáda (9. června 1942 – 15. února 1944)
  • 52. armáda (9. června 1942 – 8. května 1943)
  • 54. armáda (9. června 1942 – 15. února 1944)
  • 59. armáda (9. června 1942 – 15. února 1944)
  • 14. letecká armáda (15. srpna 1942 – 15. února 1944)
  • 1. úderná armáda (2. – 15. února 1944)

Velení[editovat | editovat zdroj]

Velitel

Člen vojenské rady

Náčelník štábu

Předchůdce Nástupce
Volchovská operativní skupina
Leningradského frontu
Volchovský front
9. června 1942 – 15. února 1944
levé křídlo
Leningradského frontu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • 60 лет великой победе [online]. Moskva: Министерство обороны Российской Федерации, 2004-2005, [cit. 2008-12-16]. Kapitola Фронты. Dostupné online. (rusky) 
  • "Память" [online]. Voroněž: Военно-патриотический клуб "Память" при Воронежском государственном университете, 2000-10, [cit. 2008-12-16]. Kapitola Волховский фронт. Dostupné online. (rusky)