Sekta (divadelní hra)
| Sekta | |
|---|---|
| Autor | Jiří Suchý |
| Žánr | hudební divadlo |
| Premiéra | 22. března 1965 |
| Místo premiéry | Divadlo Semafor, Praha derniéra: 2. července 1965 |
| Soubor | Semafor |
| Počet představení | 35 |
| Štáb | |
| Režie | Jiří Suchý |
| Hudba | Jiří Suchý (hudba k písním) Milan Dvořák (scénická hudba) |
| Choreografie | Milena Zahrynowská |
| Kostýmy | Běla Novotná |
| Výtvarná spolupráce | Vojtěch Adamec Josef Symon |
| Obsazení | |
| Klára Jerneková Milena Zahrynowská Renata Tůmová Pavlína Filipovská Věra Křesadlová | |
| Profesionální kritika | |
| Semafor chronologicky | |
Dvacet (1964) | |
| Jiří Suchý chronologicky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 11. 2. 2012 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sekta (1965) je hra Jiřího Suchého. Využívá surrealistických motivů. Jiří Šlitr odmítl k písním ve hře napsat hudbu a tak ji napsal Jiří Suchý sám.[1] Hra ale měla špatné ohlasy a hrála se jen krátce[2].
V představení hrál Orchestr divadla Semafor řízený Ferdinandem Havlíkem.
V roce 2008 mělo v Semaforu premiéru nové nastudování Sekty. Sedmi písněmi ze hry byla také obohacena inscenace Dobře placené procházky v Národním divadle (2007).[3]
Děj
[editovat | editovat zdroj]Hra pojednává o dívce Evě, která se utvrzuje v tom, že je všemi milována. Dostává zamilované dopisy z vězení, pan farář jí po dvou družičkách poslal zlatou monstranci, zbožňuje ji i další dívka – motocyklistka. Pak se ale ukáže, že vězeň utekl z vězení k jiné dívce a ukradenou monstranci družičky u Evy pouze schovávají. Eva ale dál jedná tak, jako by se pravdu nedozvěděla, a motocyklistka jí u ní v bytě uspořádá obřad, jakoby byla Eva bohyní. Nakonec do bytu vtrhnou policisté a všechny dívky zatknou.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Klára Jerneková / Milena Zahrynowská / Jana Drbohlavová | Eva |
| Renata Tůmová | motocyklistka |
| Pavlína Filipovská | 1. družička |
| Věra Křesadlová | 2. družička |
| hudebníci | pět policistů |
Sbor dívek hrály a v jednotlivých rolích dále alternovaly Vlasta Kahovcová, Jana Malknechtová, Irena Minaříková, Yvonne Přenosilová, Lilka Ročáková, Eva Malknechtová.
Seznam písniček
[editovat | editovat zdroj]- Zpěváků a herců sbory
- Na střeše světa
- Pokud vám jde o děj
- Jak se plaší zlé sny
- Ornament
- Plameny plápolají
- Nevíme nic
- Blázen a dítě
- báseň Med ve vlasech
Pro hru Suchý složil také píseň Dívka má růžovou duši, která ale nakonec nebyla použita.[4]
Záznamy hry
[editovat | editovat zdroj]Záznam představení se nedochoval, dvě písničky, které vyšly na LP Divadlo Semafor 1959 - 1969, Supraphon, 1978 (Zpěváků a herců sbory a Pokud vám jde o děj), jsou z podkladu k připravovanému filmu.[1]
Film
[editovat | editovat zdroj]Ke konci 60. let 20. století připravoval Jiří Suchý na motivy hry stejnojmenný film. Ten ale nedokončil. V 80. letech se k materiálu vrátil a s Věrou Křesadlovou o filmu točil fiktivní dokument, který ale také nedokončil. Fragmenty vyšly na videokazetě Když bylo Perplexu 16 mm.
Inscenace z roku 2008
[editovat | editovat zdroj]2. dubna 2008 mělo v Semaforu premiéru nové nastudování Sekty. Režisérem byl opět Jiří Suchý. Kritika přijala hru poměrně vlažně. Dle názoru Radmily Hrdinové (Právo) „absurdně surrealistické jádro hry nebylo rozkryto už v roce 1965 a [...] ani nyní [...] problém tkví především v divadelní podobě textu, která strádá nedostatkem obrazivé nadsázky a humoru, dialogy jsou servírovány na smrtelně vážno jako ze špatně zahraného Ibsena, bez povšimnutí Suchým nastražených point. Režisér Suchý rozhodně autoru Suchému neprospěl.“[5] Jan Kolář (Divadelní noviny) soudí, že „Sekta není hra v pravém slova smyslu, je to scénická báseň, osobitě rozvíjející v komediální podobě prvky surrealismu, poetismu, absurdity a filmové grotesky. Převést tuto esenci ‚lyrismu‘ a podivné komiky na scénu tak, aby měla dramatickou hodnotu, však vyžaduje spíš rafinovanou režijní nadstavbu než nastudování, které pouze slouží textu.“[6]
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Jiří Suchý | Fámulus |
| Jitka Molavcová | Mahulena |
| Markéta Zehrerová | Eva |
| Zuzana Maxa (Říhová) | motocyklistka |
| Vanda Hauserová | zlá družička |
| Veronika Kubařová / Adéla Zejfartová | hodná družička |
| Michal Stejskal | policejní inspektor |
| Barbara Mykisková | gymnastka |
| Lenka Harazimová | gymnastka |
| Jan Vyhnálek | gramofon |
| Václav Kopta | hlas otce |
| Otto Weiss | hlas vězně |
V dívčím pěveckém sboru různě alternovány účinkují: Kamila Novotná, Lucie Chlumská, Veronika Šotová, Magdalena Turchichová, Martina Jiránková, Nella Kosíková, Dana Hejtmanová, Barbora Smejkalová, Kristina Durczaková, Lucie Zemanová, Vilma Frantová, Tereza Vágnerová, Daniel Bič.
V baletním policejním sboru účinkují: David Bouša, Filip Gröger, Petr Novotný, Pavel Kaucký.
Technicko-umělecké zázemí
[editovat | editovat zdroj]- hudební nastudování – Jiří Svoboda
- scénický výtvarník – Jaroslav Svoboda
- kostýmní výtvarník – Jiří Suchý
- choreografka – Kristýna Černá
- pohybová spolupráce – Zora Nováková (step)
Knižní vydání textu hry
[editovat | editovat zdroj]- Jonáš a dr. Matrace a jiné hry ze Semaforu, Mladá fronta, 1994.
- Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 10, divadlo 1963–1969, Karolinum a Pražská imaginace, Praha 2002: s. 45-68.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BERNÝ, Lukáš: Sekta. Semafor.wdr.cz. Dostupné online.
- ↑ SEKTA - recenze (1965) Autor: I. P., vyšlo v časopise Melodie č. 6, 1965
- ↑ JŮZOVÁ, Markéta: Dobře placená procházka v Národním divadle. Muzikus.cz 18. prosince 2007. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 3, písničky A–H, Karolinum a Pražská imaginace, Praha 2000: s. 303.
- ↑ Radmila Hrdinová: Semafor uvedl po 40 letech hru Sekta, 7. 4. 2008
- ↑ Jan Kolář. Hrát Sektu není snadné. host.divadlo.cz [online]. 2.6.2008 [cit. 2012-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.