Sejpy u Božího Daru
 | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°24′42,69″ s. š., 12°54′25,49″ v. d. |
  Sejpy rudného dolu | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sejpy u Božího Daru jsou rozsáhlou montánní krajinnou oblastí nacházející se v katastrálním území Boží Dar. Dochované terénní nerovnosti v podobě nízkých kopečků – sejpů a mělkých prohlubní, které jsou pozůstatky středověkého rýžování cínu, se nachází podél Božídarského potoka, říčky Černá a jejího bezejmenného přítoku, který pramení v lokalitě Na Vraky. Lokalita se sejpy byla v roce 2013 Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Území okolí Božího Daru patří do skupiny krušnohorského krystalinika. Na podloží z variské žuly karlovarského plutonu je komplex metamorfovaných hornin. Nejvíce jsou zastoupeny dvojslídé a biotitické svory a místně se vyskytují polohy např. kvarcitických svorů, kvarcitů, amfibolů, fylitů a izolované kry skarnů. V okolí říčky Černá, Božídarského potoka a jejich bezejmenných přítoků byla z aluviálních nánosů těžena cínová ruda kasiterit. Dokladem jsou pozůstatky po rýžování v podobě kopečků ze štěrkopísku s úlomky hornin, křemenné žíloviny, zrn křemene, slídy a živce. Rýžovnické kopečky zpravidla dlouhé 5–10 m některé i 20 m a dosahující výšky více než dva metry se rozkládají na ploše více než 250 000 m².[2][3] V okolí říčky Černá, Božídarského potoka a jejich bezejmenných přítoků se rozkládá území, kde se rýžovala cínová ruda kasiterit nejpozději od 16. století do začátku 19. století.[4][5]
V této lokalitě se také těžila rašelina, která se využívala k vytápění domácností nebo jako izolace. Krajina je součástí památky světového dědictví UNESCO Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří.[6][7][8]
Příroda[editovat | editovat zdroj]
Vrcholy sejpů jsou suchá porostlé vřesem, brusinkou a lišejníky jako dutohlávky, malohubky nebo pukléřka islandská. Tyto ostrůvky vegetace připomínají severskou tundru. Roste zde i řada chráněných druhů rostlin jako prha arnika a šicha černá, kociánek dvoudomý, plavuň vidlačka a violka trojbarevná. V zamokřených prohlubních převládá rdesno hadí kořen a na nejvlhčích místech roste mochna bahenní, ostřice zobánkatá a kosatec žlutý.[9][10]
Z živočichů se vyskytují bekasina otavní, tetřívek a plazi jako zmije obecná, ještěrka živorodá a slepýš křehký, kteří se rádi vyhřívají na sejpech. V tůních žije čolek horský, čolek obecný či pulci skokana hnědého.
V blízkosti potoků a říčky roste vlochyně a skupiny smrků. Z hmyzu se na bezvětrných zákoutích vyskytuje vzácný žluťásek borůvkový, perleťovec severní a modrásek stříbroskvrnný.[9][10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-03-13]. Identifikátor záznamu 1143533512 : Rudný důl - sejpy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 660 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2858-7, ISBN 80-200-2858-7. OCLC 1108783306 S. 46 a 48.
- ↑ Hornické památky Montanregionu 2021. S. 101. www.montanregion.cz [online]. Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, o.p.s, březen 2021 [cit. 2023-03-13]. S. 101. Dostupné online.
- ↑ ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. 2013-066-07 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Sejpy u Božího Daru - Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří. www.montanregion-erzgebirge.de [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří. pamatkovykatalog.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Průmyslové a hornické památky Krušných hor. [Krušné hory, o.p.s.] [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Vladimíra. Krušné hory a jejich hornické kouzlo. www.lomyatezba.cz [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b TÁJEK, Přemysl. Divočina za humny – Sejpy u potoka Černá u Božího Daru. Arnika [online]. 2015 [cit. 2023-03-13]. Roč. 1. Dostupné online.
- ↑ a b VALINA, Martin. Božídarské sejpy [online]. 2009-08-07 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sejpy rudného dolu na Wikimedia Commons
