Ruj vlasatá
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Ruj vlasatá (Cotinus coggygria)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Cotinus coggygria Scop. |
Ruj vlasatá (lat. Cotinus coggygria Scop., syn. Rhus cotinus L.), také někdy nazývaná škumpa vlasatá, je pomalu rostoucí, rozložitý hustý keř dosahující výšky kolem 3 m (maximálně 5 m).
Obsah |
[editovat] Popis
[editovat] Letorosty
Letorosty jsou lysé, listy sivě ojíněné, střídavé, vejčité až opakvejčité, celokrajné, dlouze řapíkaté, až 8 cm dlouhé, na podzim načervenale až oranžově vybarvené.[L 1]
[editovat] Květy a plody
Květy jsou drobné, 5 četné, uspořádané v dekorativních, přímých a bohatě větvených latách, dlouhých 15 - 29 cm. Kvete v květnu až červenci. Kalich a koruna žlutavě zelené. Omezený počet květů dozraje v plody (malé suché, tmavě hnědé peckovice s vytrvalým kalichem), zbylé stopky se prodlouží a pokryjí dlouhými načervenalými chlupy, které jsou velmi dekorativním létacím zařízením celého plodenství. V této době (září až říjen) je ruj nejkrásnější. [L 1][1]
[editovat] Toxicita
Ruj vlasatá je jedovatá a citlivým jedincům může způsobit podráždění pokožky.
[editovat] Výskyt
Původní rozšíření v jižní Evropě – Středozemí až po Balkán, Maďarsko, Ukrajinu, Krym, Kavkaz.[1] Severní hranice areálu zasahuje až na Slovensko. V Asii je rozšířena v Himáláji a ve střední Číně. V Evropě roste přirozeně v jižních oblastech, severní hranice areálu prochází střední Evropou. Na Slovensku roste na čtyřech pravděpodobně přirozených lokalitách. Často je vysazována v parcích. Oblast výskytu v Asii zasahuje až do střední Číny či do Himalájí.[L 2]
[editovat] Stanoviště
Nejvíce ruji vlasaté vyhovuje teplá výslunná ploha (čím slunnější stanoviště, tím lepší růst a krásnější podzimní, u červenolistých kultivarů celoroční vybarvení). Ale snesou i polostín. Dobře rostou v průměrné zahradní půdě, dávají však přednost suššímu na vápník bohatšímu stanovišti. V krutých zimách na nechráněném stanovišti mohou namrznout, dobře však obrůstají.[L 1]
[editovat] Výsadba a množení
Svým zvláštním olistěním, celkovým habitusem, květenstvím i plodenstvím jsou poměrně odlišné a příliš se nehodí ke kombinaci s jinými rostlinami. Jsou vyloženými solitérami (v pozdějším věku potřebují větší, několikametrové plochy), popřípadě se hodí k předsadbě a lemování vyšších stromových kulis (okraj lesa, apod.). Červenolisté kultivary rostou pomaleji a jsou velmi významnými soliterami , pokud jsou pravidelně seřezávány, lze je použít i do menších výsadeb, kde mohou být výraznou dominantou. V krajinářských úpravách se ruj doporučuje vysazovat do 350 m n. m.[L 1]
Množí se výsevem stratifikovaného osiva na jaře do studeného pařeniště, kořenovými řízky (sázejí se na podzim do truhlíků a skleníků - hlavně červenolisté kultivary) nebo i řízkováním za použití stimulátoru.[L 1] Množení řízkováním je obtížné, často se používá roubování kultivarů.
[editovat] Využití
Listy jsou bohaté na třísloviny, proto bývá ruj vlasatá někdy pěstována na plantážích.[L 2] Ruj je s oblibou pěstována v parcích a zahradách. Dřevo se někdy využívá v řezbářství (intarzie), např. při výrobě obrazových rámů. Využívá se do větrolamů, jako pokryvná a okrasná dřevina, také pro výrobu tříslovin z listů.[1]
Sirup z Cotinus coggygria může chránit jaterní tkáň před účinky jedovatých látek. Účinky jsou zkoumány.[2]
[editovat] Kultivary
- Cotinus coggygria var. Purpureus - zelené listy, karmínově červené, chlupaté plodenství
- Cotinus coggygria var. Pendulus - převislé větve
- Cotinus coggygria var. Rubrifolius - temně červené listy, červené plodenství
- Cotinus coggygria var. Royal Purple - intenzívně černočervené listy
- Cotinus coggygria var. Notcutt´s Variety - červené listy s růžovými květy
- Cotinus coggygria var. Nordine - purpurové listy a květenství
- Cotinus coggygria var. Red Beauty - tmavě červené listy
- Cotinus coggygria var. 'Daydream' - zelené listy, krémový vzhled plodenstvý
[editovat] Zajímavosti
V angličtině se nazývá "Smoke tree" (kouřový strom) díky jeho chlupům na plodenství, které budí zdání, že je keř zahalen v oblaku kouře.
[editovat] Související články
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- ↑ a b c d e HIEKE, Karel. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978.
- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 5. 1.. vyd. [s.l.] : Academia, 1997.
