Rudolf Czernin
| Mag. jur. Rudolf Czernin | |
|---|---|
 Erb Černínů z Chudenic | |
| 9. vladař domu hradeckého a chudenického | |
| Ve funkci: 16. červen 1955 – 22. červen 2004 (od 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává) | |
| Předchůdce | Eugen Alfons Czernin |
| Nástupce | Karl-Eugen Czernin |
| Narození | 18. února 1924 Praha  Československo |
| Úmrtí | 22. června 2004 (ve věku 80 let) Schleinz  Rakousko |
| Titul |  hrabě |
| Choť | I. (1955) Lucia Hauser (1929–1970) II. (1982) Charlotte Preisinger (* 1948) |
| Rodiče | Eugen Alfons Czernin (1892–1955) a Josefina, roz. Schwarzenbergová (1895–1965) |
| Děti | 1. Karl-Eugen (* 1956) 2. Caroline, provd. Laussner (* 1959) |
| Příbuzní | sestra: Terezie, provd. Spannocchi (1921–2000) bratr: Karl-Eugen Czernin (1920–1940) děd: Rudolf Czernin-Morzin (1855–1927) babička: Emma Orsini-Rosenberg (1858–1905) strýc: Rudolf mladší Czernin-Morzin (1881–1928) |
| Profese | kritik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf Czernin (celým jménem Rudolf Gabriel Adolf Jan Nepomuk Karel Wolfgang Siemon Nikophorus Maria Josef hrabě Czernin z Chudenic;[1] 18. února 1924 Praha – 22. června 2004 Schleinz, Dolní Rakousko)[2] byl česko-rakouský šlechtic z jindřichohradecké větve rodu Czerninů z Chudenic. V letech 1955–2004 byl hlavou rodu s čestným titulem vladař domu hradeckého a chudenického.
Život[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Narodil se jako syn Eugena Alfonse Czernina (1892–1955) a jeho manželky a Josefiny, roz. Schwarzenbergové (1895–1965). Měl bratra Karla-Eugena (1920–1940), který padl v řadách wehrmachtu za Velkoněmeckou říši, a sestru Terezii, provd. Spanocchi (1921–2000).
Jeho rodiče se ve 30. letech přihlásili k německé národnosti, proto jim byl v roce 1945 na základě Benešových dekretů znárodněn majetek v Československu. S pomocí americké armády se v roce 1945 dostal s matkou a sestrou do Bavorska, po propuštění z vazební věznice na Pankráci se k nim po více než půl roce připojil otec. Potom se odstěhovali do Rakouska.[3]
S otcem se po válce staral o obnovu rodového majetku v Rakousku a navrácení cenné obrazové sbírky. Czerninská sbírka obrazů z vídeňského paláce nebyla zničena v průběhu druhé světové války během náletu, protože obrazy byly předtím převezeny do solného dolu u Altaussee nedaleko Salzburgu.[4] Nakonec ji však prodal Rakouské republice a část peněz věnoval synovi.
Po roce 1989 neúspěšně žádal o restituce majetku.[5][pozn. 1]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Ve Vídni se 3. listopadu 1955 oženil s Lucií Hauser (* 27. 2. 1929 Vídeň – 23. 12. 1970 Vídeň), dcerou Dr. jur. Helmutha Kroencke a Eleonory Hauser. Podruhé se oženil 1. března 1982 ve Vídni s Charlottou Preisinger (* 2. 2. 1948 Novosedly), dcerou Pavla Preisingera a Anny Krizanic. V prvním manželství se narodily dvě děti:[2]
- 1. Karl-Eugen (* 25. 7. 1956 Vídeň), od roku 2004 vladař domu hradeckého a chudenického
- (25. 4. 1985 Vídeň) Fiona von Rechberg und Rothenlöwen (* 8. 3. 1958 Mnichov)
- 2. Caroline (* 25. 10. 1959 Vídeň)
- (25. 2. 1985 Vídeň) Peter Laussner (* 3. 5. 1959)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ K majetku jindřichohradecké větve patřily statky Chudenice, Petrohrad (u Loun), Krásný Dvůr, Jindřichův Hradec a Andělská Hora.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2022-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 91–92.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. S. 291. Dále jen Paradoxy české šlechty.
- ↑ Paradoxy české šlechty, s. 306
- ↑ Paradoxy české šlechty, s. 292
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. Kapitola 9.
