Robert Treat Paine (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert Treat Paine
Portrét R.T. Paina, umělci Edward Savage a John Coles, Jr.
Portrét R.T. Paina, umělci Edward Savage a John Coles, Jr.
Narození11. března 1731
Boston, Massachusetts
Úmrtí11. května 1814
Boston, Massachusetts
Místo pohřbeníGranary Burying Ground, Boston
Národnostamerická
RodičeThomas Paine a Eunice Treat
DětiCharles Paine
Robert Treat Paine, Jr.
PříbuzníCharles Cushing Paine (vnuk)
SídloTaunton
Alma materHarvardova univerzita
Harvardova kolej
Profeseadvokát, soudce a politik
NáboženstvíKongregační církev
Oceněníspolečník Americké akademie umění a věd
PodpisRobert Treat Paine, podpis
CommonsRobert Treat Paine
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Treat Paine (11. března 1731, Boston Massachusetts – 11. května 1814, Massachusetts) byl americký právník a politik, nejznámější jako signatář Deklarace nezávislosti, kterou podepsal jako zástupce Massachusetts. Působil jako první generální prokurátor státu a pracoval jako soudce Nejvyššího soudu v Massachusetts.


Životopis[editovat | editovat zdroj]

Robert Treat Paine se narodil v Bostonu. Byl jedním z pěti dětí reverenda Thomase Paine a Eunice (Treat) Paine.[1] Jeho otec byl pastorem „Franklin Road Baptist Church“ ve Weymouthu. V roce 1730 svou rodinu přestěhoval do Bostonu a stal se obchodníkem. Jeho matka byla dcera reverenda Samuela Treata, jehož otec Robert Treat (pozdější guvernér Connecticutu) byl jedním z hlavních zakladatelů Newarku v New Jersey. Zejména rodina Treatových měla v britských koloniích dlouhou historii. Rodina patřila k prvním osadníků, kteří přicestovali v roce 1620 na galeoně Mayflower z Anglie do Ameriky.

Znak Roberta Treat Paina

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Paine navštěvoval Bostonskou latinskou školu a ve čtrnácti letech vstoupil na Harvardovu univerzitu. Absolvoval v roce 1749 ve věku 18 let. Poté několik let učil na Bostonské latinské škole v Lunenburgu v Massachusetts. Pokusil se také o obchodní kariéru. Cestoval na Azory, do Španělska, podnikl i velrybářskou plavbu do Grónska. Studium práva začal v roce 1755 u sestřenice své matky v Lancasteru v Massachusetts. Nepodařilo se mu stát se důstojníkem v armádě, tak se dobrovolně přihlásil jako kaplan. Když se vrátil z krátké vojenské výpravy k jezeru Lake George (Expedice Crown Point), vrátil se ke svému právnickému studiu. V roce 1756 se vrátil do Bostonu, aby pokračoval ve studiu práva a v roce 1757 byl přijat do advokátní komory. Nejprve uvažoval o vlastní právnické praxi v Portlandu (tehdy součást Massachusetts, ale nyní v Maine), ale místo toho se v roce 1761 přestěhoval do Tauntonu v Massachusetts. Do Bostonu se vrátil v roce 1780.[2]

Právnická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1768 byl delegátem provinčního sjezdu v Bostonu. Paine, spolu se Samuelem Quincym, vedl žalobu na britského kapitána Thomase Prestona a jeho vojáků po Bostonském masakru z 5. března 1770. John Adams obžalobě oponoval a jeho argumenty porotu přesvědčili. Většina vojáků byla propuštěna.[3]

Paine pracoval u Massachusetts General Court v letech 1773 až 1774, byl delegátem na Provincial Congress v letech 1774 až 1775, a zastupoval Massachusetts na kontinentálním kongresu v letech 1774 až 1776. Jako delegát Kongresu podepsal Olive Branch Petition, petice zaslaná anglickému králi v roce 1775 a pomohl stanovit pravidla dohody a získat argumenty pro nadcházející válku. V roce 1776 byl jedním z signatářů Deklarace nezávislosti.[4]

Do Massachusetts se vrátil koncem prosince 1776. V roce 1777 se stal mluvčím Massachusetts House of Representatives (Sněmovna reprezentantů). V roce 1779 byl členem výkonné rady. V roce 1780 byl členem výboru, který vypracoval návrh státní ústavy. Od roku 1777 do roku 1790 působil u Massachusetts Attorney General jako generální prokurátor. Byl jedním z žalobců účastníků Shays' Rebellion.[Poz 1] (V letech 1777–1785 byl úřadujícím generálním prokurátorem Benjamin Kent.)[5][6] V roce 1780 byl členem americké akademie umění a věd.(American Academy of Arts and Sciences)[7] Od roku 1790 až do roku 1804, kdy odešel do důchodu pracoval jako soudce Nejvyššího státního soudu. Zemřel ve věku 83 let v roce 1814, byl pohřben v bostonském hřbitově Granary Burying Ground.[8] Mnoho z jeho dokladů, včetně korespondence a právních poznámek je nyní uloženo v Massachusetts Historical Society (Massachusettská historická společnost).[9]

Robert Treat Paine byl kongregacionalista a oddaný křesťan. Když se jeho kostel, First Church of Boston změnil na kostel unitářský, stal se Paine unitářem.

Socha Roberta Treat Paine, Richard E. Brooks, (1904), Taunton, Massachusetts

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Shays' Rebellion, ozbrojené povstání v Massachusetts, které vedl Daniel Shays. Vzpoura vypukla jako reakce na dluhovou krizi mezi občany a zvýšené úsilí státu o výběr daní. K bojům došlo většinou v a kolem Springfieldu v letech 1786 a 1787. Shays vedl čtyři tisíce rebelů (nazývaných Shaysites) na protest proti ekonomickým a občanským nespravedlnostem. Byl veteránem americké revoluční války, účastníkem bitev o Lexington a Concord, bitvy o Bunker Hill a bitvy u Saratogy. Šok ze Shaysovy rebelie vrátil generála Washingtona zpět do veřejného života, což jej dovedlo k jeho dvěma volebním obdobím jako prvního prezidenta Spojených států. Mezi historiky stále existuje debata o vlivu rebelie na ústavu a její ratifikaci.V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shays' Rebellion na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Treat Paine na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Sarah Cushing Paine. Paine Ancestry. The family of Robert Treat Paine, Signer of the Declaration of Independence. Boston, Mass.: Dabid Clapp & Son, 1912. Dostupné online. S. 317. 
  2. ↑ „A Sense of Honor and Duty: Robert Treat Paine (1731–1814) of Massachusetts and the new nation,“ by Edward W. Hanson. Ph.D. dissertation, Boston College, 1992.
  3. ↑ National Park Service - Signers of the Declaration (Robert Treat Paine) [online]. 2004-07-04 [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ American National Biography, sub Paine, Robert Treat
  5. ↑ p. 290
  6. ↑ „Robert Treat Paine, Attorney General“ by Edward W. Hanson, in Massachusetts Legal History 8 (2002):95–123
  7. ↑ Charter of Incorporation of the American Academy of Arts and Sciences [online]. [cit. 2014-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-17. (anglicky) 
  8. ↑ Biographical Sketches of those who attended Harvard College, by Clifford K. Shipton (Boston, 1962), 12:462–482; The Papers of Robert Treat Paine, vols. 1–2 edited by Stephen T. Riley and Edward W. Hanson (Boston, 1992), vol. 3 edited by Edward W. Hanson (Boston, 2005).
  9. ↑ Collection Guide to Robert Treat Paine Papers Microfilm Edition, which also includes the papers of Thomas Paine, among others.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Robert Treat Paine Papers Digital Edition.
  • The Papers of Robert Treat Paine, ed. Stephen T. Riley and Edward W. Hanson, vol. 1, 1746–1756, Collections of the Massachusetts Historical Society 87 (Boston: Massachusetts Historical Society, 1992).
  • The Papers of Robert Treat Paine, ed. Stephen T. Riley and Edward W. Hanson, vol. 2, 1757–1774, Collections 88, (1992).
  • The Papers of Robert Treat Paine, ed. Edward W. Hanson, vol. 3, 1774–1777, Collections 89, (2005).
  • The Papers of Robert Treat Paine, ed. Edward W. Hanson, vol. 4, 1778–1786, Collections 92, (2018).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Treat_Paine_(politik)&oldid=23657659“