Bostonský masakr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bostonský masakr

Bostonský masakr byl konflikt mezi kolonisty a britskými vojáky v Bostonu. Britští vojáci 5. března 1770 při něm zabili pět civilistů.

Začátkem března vztahy mezi kolonisty a vojáky vyvrcholily. Červenokabátníkům jejich příjmy z Anglie nestačily, času měli dost nazbyt, a tak vyhledávali práci u kolonistů. 2. března 1770 se jeden z červenokabátníků rozhodl hledat práci u amerického obchodníka, který by byl ochoten práci mu i poskytnout, ale byla to práce pod úroveň anglického vojáka. Měl možnost za minimální plat čistit záchodky v přístavu. Tato nabídka ho rozzuřila a chvíli na to se vrátil i s posilami asi tuctu mužů. Pěstní souboj mohl začít.

Situace vyvrcholila 5. března 1770 před bostonskou celnicí na King Street. Tam proběhla hádka mezi anglickým úředníkem a americkým holičem. Holič za své služby od anglického úředníka nedostal zaplaceno a doprošoval se svého výdělku. Této hádky si povšimla skupina protestujících kolonistů. Seběhl se tam dav lidí, na jedné straně kolonisté, na straně druhé červenokabátníci. Kolonisté začali na červenokabátníky vrhat nadávky, házet po nich sněhové koule, smetí a skořápky od ústřic, aby je vystrašili a zahnali zpět do Anglie. Následovalo zvonění zvonu, jehož funkcí bylo ohlašování požáru, a to přilákalo na scénu ještě několikanásobně větší dav. Zmatení vojáci začali do davu střílet a pět lidí bylo zastřeleno, dalších jedenáct zraněno. Zpráva o masakru v Bostonu se šířila rychlostí blesku do ostatních kolonií, ovšem často byl příběh zkreslený a upravený tak, aby nenávist k Britům ještě vzrostla.

Koncem dubna 1770 parlament zrušil všechny Townshendovy zákony kromě cla na čaj, ten zůstal v platnosti jako známka autority parlamentu. Townshendovy zákony sice byly zrušeny, ale pořád zůstávaly v platnosti zákony o cukru, o měně, o ubytování, a Úřad celních komisařů i soud viceadmirality pořád zůstávaly v rukou Britů. Britské loďstvo hlídalo podél břehu a červenokabátníci ačkoliv se stáhli pryč z Bostonu, pocit jejích přítomnosti neodcházel.

Další incident nastal v červnu 1772, kdy britská válečná loď číhající na pašeráky u břehů Rhode Islandu narazila na mělčinu. Toho využila skupinka místních, vtrhli na loď, vyvraždili posádku a loď zapálili. Tomuto incidentu se říká aféra Gaspee. Bylo zahájeno vyšetřování, ale zdálo se, že o tomto incidentu nikdo nic neví, a tak nebyli nalezeni viníci. “Čtyři dny po požáru oznámil massachusettský guvernér Thomas Hutchinson provinčnímu sněmu, že od nynějška bude jeho plat hrazen z celních příjmů. Ze stejného zdroje budou placeni nejvyšší soudci, takže jejich příjmy již nebudou závislé na sněmu.”To znamenalo, že soudci a Hutchinson budou placeni přímo z Londýna, tím obešel koloniální zákony.

V listopadu 1772 Samuel Adams přesvědčil bostonské městské shromáždění, aby vydalo prohlášení o právech a stížnostech pomocí korespondenčního výboru. Také vyzval ostatní města, aby učinily totéž. V březnu 1773 byly korespondenční výbory skoro v každém městě, spojovaly vlastence ve všech koloniích a poskytovaly pevnou půdu pod nohama vládě rebelů. Virginský korespondenční výbor navrhl, aby fungovaly na mezikoloniálním základě a jednaly spolu. Jako celek lépe mobilizovaly veřejné mínění a udržovaly hněv stále živý.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • John Adams (TV seriál) (2008)