Revivim
| Revivim רְבִיבִים |
|
|---|---|
 Ulice v Revivim |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 31° 2′ s. š., 34° 43′ v. d. |
| nadmořská výška: | 290 m n. m. |
| stát: |  Izrael |
| distrikt: | Jižní |
| oblastní rada: | Ramat ha-Negev |
 Revivim
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| počet obyvatel: | 1048[1] (2009) |
| správa | |
| vznik: | 7. července 1943 |
| zakladatel: | evropští imigranti |
| oficiální web: | www.revivim.org.il |
Revivim (hebrejsky: רְבִיבִים, doslova „Kapky rosy“) je vesnice typu kibuc v Negevské poušti v jižním Izraeli. Nachází se asi hodinu a půl cesty jižně od Beerševy a spadá do správní oblasti oblastní rady Ramat ha-Negev.[2]
Obsah |
Historie [editovat]
Společenství kibucu bylo založené v roce 1938 v Rišon le-Cijon patnácti mladými imigranty z Rakouska, Itálie a Německa, kteří byli všichni členové skautského hnutí ha-Noar ha-Oved ve-ha-Lomed. Všichni zároveň získali praxi v kibucu Givat Brenner. Samotný kibuc byl založen 7. července 1943 jako jedna ze tří rozhleden (anglicky: Three lookouts, hebrejsky: שלושת המצפים, Šlošet ha-Micpim) a původně se jmenoval Tel ha-Cofim (doslova „Skautský kopec“).[3] Podle jiného zdroje došlo k založení osady 28. července 1943.[4] Později byl Berlem Kacnelsonem přejmenován na Revivim, což byl název časopisu vydávaný Josefem Chajimem Brennerem (po něm je pojmenovaný kibuc Givat Brenner). Název, který v hebrejštině znamená „Kapky rosy,“ pochází z žalmu 65:12, kde se praví „Ty svou dobrotou celý rok korunuješ, ve tvých stopách kane tučnost.“[3][5]
V době svého založení byl Revivim nejjižnější židovskou osadou a půdu na jeho založení sionisté zakoupili od náčelníka beduínského kmene Azazma Salama ibn Saída.[3] Gilbert (2002) popisuje prvotní zájmy zakladatelů této židovské osady:[3]
Její zakladatelé doufali, že překonají tvrdé podmínky Negevu a vytvoří fungující vztahy s beduíny v této oblasti. Velký nedostatek vody je přinutil k tomu, aby vybudovali systém zachycování vody při krátkých záplavách z blízkého vádí (vyschlého koryta občasné říčky), aby mohli zavlažovat malé plantáže, z nichž sklízeli datle, granátová jablka a olivy.– Martin Gilbert, Izrael: Dějiny, s. 125-126
V listopadu 1947 byl kibuc obklíčen ozbrojenými beduíny a kromě radiového spojení byl odříznut od okolního světa.[6] Tato situace se zároveň stala precedentem, neboť se v Haganě po obklíčení Revivim začaly ozývat názory, že by mělo dojít k evakuaci izolovaných osad v Negevské poušti.[6] To však rezolutně odmítl David Ben Gurion, který Negev pokládal za „nedílnou součást židovské Palestiny a centrum budoucí kolonizace a růstu.“[6] Tento kibuc se stal impulsem pro změnu obrany negevských kibuců: „měly by být vyzbrojeny zbraněmi, jež bude možné ušetřit jinde. Pokud budou k dispozici posily, měly by jim být poslány.“[6] Revivim však doplatil na svou vzdálenost, neboť ležel mimo dosah úderných jednotek Palmach a byl odkázán pouze sám na sebe.[6]
Koncem 40. let měl kibuc 22 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5 000 dunamů (5 kilometrů čtverečních).[7]
Ekonomika [editovat]
Pro ekonomiku kibucu je důležité zemědělství, zejména pak pěstování olivovníků, které jsou zavlažovány zdejší brakickou vodou. Díky využívání brakické vody patří mezi průkopníky v oboru.[2] Místní olivový olej vyhrál několik ocenění. Je zde rovněž mléčná, slepičí a rybí farma.
Kromě zemědělství se členové kibucu též věnují různým průmyslovým odvětvím, včetně výroby vstřikovacích systémů (Raviv) a výroby potrubních systémů pohonných hmot (Raval).
Slavní členové [editovat]
- Golda Meirová – bývalá izraelská ministerská předsedkyně
Demografie [editovat]
Obyvatelstvo kibucu je sekulární.[8] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel v Revivim Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Revivim obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Přímo na jižním okraji vesnice ale začíná rozsáhlý shluk rozptýlených příbytků arabských beduínů v lokalitě zvané Bir Hadadž, kterou obývají cca 4000 polokočovných beduínů. Tato osada nebyla dlouho oficiálně uznána, přestože o to usilovali její obyvatelé i úřady Oblastní rady Ramat ha-Negev.[9] Později se dočkala uznání a byla začleněna do Oblastní rady Abu Basma.
Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě mírně klesající populací. K 31. prosinci 2009 zde žilo 1038 lidí. Během roku 2009 ale populace prudce stoupla o 67,4 %.[1]
| Rok | 1948 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 55 | 258 | 451 | 566 | 645 | 671 | 657 | 660 | 677 | 657 | 630 | 620 | 1038 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Revivim na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-12-10]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b Revivim [online]. Židovská agentura, [cit. 2010-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. Dále jen: Izrael: Dějiny. ISBN 80-7257-740-9. s. 125-126.
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. s. 232. (anglicky)
- ↑ Ž 65, 12 (Kral, ČEP)
- ↑ a b c d e Izrael: Dějiny. s. 164-165
- ↑ Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-09-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Revivim [online]. negev-net.org.il, [cit. 2010-09-17]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky)
- ↑ Court petitioned to recognize Bedouin village [online]. Haaretz, [cit. 2010-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-09-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-09-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy [editovat]
- (hebrejsky) Oficiální internetové stránky
- (anglicky) Negev.net – Revivim
