Republika Lakota
| Lakotská republika Republic of Lakoth |
||
|---|---|---|
|
||
| Geografie | ||
| Hlavní město: | Porcupine (neoficiálně) | |
| Rozloha: | 200,000 km2 km² | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 100,000 obyv. (zahrnuti pouze lidé lakotského původu) | |
| Jazyk: | lakotština | |
| Státní útvar | ||
| Mezinárodní identifikace | ||
Republika Lakota (anglicky Republic of Lakotah) je separatistická iniciativa malé skupiny fundamentalistů kolem Russela Meense. Ta vypověděla více než 150 let staré smlouvy s vládou USA a vyhlásila vlastní nezávislý stát na území amerických států Severní Dakota, Jižní Dakota, Nebraska, Wyoming a Montana. Iniciativu nepodpořili oficiální představitelé kmenových samospráv ani tradiční kmenoví vůdci Lakotů.
Obsah |
Historie [editovat]
Postupný příchod Evropanů do Ameriky znamenal vytlačování Indiánů z jejich přirozených teritorií i jejich genocidu. Indiáni se bránili postupu bílých přistěhovalců bojem, ovšem technicky vyspělejším přistěhovalcům nemohli odolat. Proto se snažili svá teritoria částečně zachránit tím, že uzavírali s americkou vládou dohody, které však nebyly dodržovány. Roku 1851 uzavřeli Lakotové - Siouxové ve Fort Laramie mírovou smlovu[1], která jim zaručovala rozsáhlá území. Smlouva však nebyla dodržována, přičemž objevení zlata na indiánském území v Černých horách vedlo k další válce, která vyvrcholila v roce 1876 bitvou u Little Bighornu, v níž Siouxové zvítězili. Po této bitvě došlo k trestým výpravám, které skončily vražděním Indiánů a jejich nuceným deportacím do rezervací. Indiáni též přišli o veškerá občanská práva, která dostali zpět až roku 1924. V roce 1973 Siouxové protestovali proti využívání nerostného bohatství v rezervaci Pine Ridge. Proti nim zasáhla americká armáda, přičemž mnoho příslušníků kmene bylo odsouzeno do žaláře, došlo též k záhadným zmizením a vraždám.
Vyhlášení nezávislosti [editovat]
První kroky k nezávislosti začali aktivisté z rodu Lakota podnikat již roku 1974. 19. prosince 2007 oznámila Svobodná lakotská delegace ve Washingtonu prohlášení, že ruší smlouvy uzavřené mezi Lakoty a federální vládou, které označili jako „slova na papíře“, a že vyhlašují, resp. obnovují na svém území samostatný stát. Vedoucím představitelem Lakotů byl Russell Means, který uvedl že vláda USA tyto smlouvy několikrát porušila, ukradla Indiánům jejich kulturu, zemi i způsob života. Na tiskové konferenci ve Washingtonu bylo dále uvedeno, že kojenecká úmrtnost Lakotů je pětkrát vyšší, než je průměr pro USA, 97% obyvatel žije pod hranicí chudoby, je zde 85% nezaměstnaných, průměrná délka života je pouze 44 let.
Petice na uznání nezávislosti [editovat]
V únoru 2008 vydali Lakotové oficiální petici, ve které žádají velvyslanectví Ruska, Srbska, Bolívie, Venezuely, Jihoafrické republiky, Irska, Francie, Nikaragui, Východního Timoru, Chile, Turecka, Indie, Finska, Islandu a Uruguay o uznání nezávislosti.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Treaty of Fort Laramie - 1851 [online]. Cankú Lúta (Red Road, Inc.), [cit. 2008-09-15]. Včetně mapy. Dostupné online.
Externí odkazy [editovat]
- Lakota - česká verze
- Informace o indiánských kmenech
- Siouxové vyhlásili vlastní nezávislý stát
- Lidská práva v éře rozvinuté institucionalizace
- Oficiální stránky Republiky Lakota (en)
- Petice za uznání suverenity Lakotů (en)
- Lakota Oyate
- Russell Means v diskuzi o Republice Lakota
- Republic of Lakotah - informace (en)