Bitva u Little Bighornu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Little Bighornu
Konflikt:
[[Soubor:{{{obrázek}}}|300px|]]
Trvání: 25. června - 26. června 1876
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: poblíž Little Bighorn River, Montana
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: vítězství spojených indiánských kmenů
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Lakotové
Šajeni
Arapahové
Spojené státy
Velitelé
(Sedící býk)
Splašený kůň
Žluč
Dva měsíce
George Armstrong Custer
Marcus Reno
James Calhoun
Frederick Benteen
Síla
900 - 1800 bojovníků 31 důstojníků
566 kavaleristů
30 - 40 skautů
Ztráty
40 - 140 mrtvých 270 mrtvých z toho 16 důstojníků, 55 raněných
{{{poznámky}}}
Bitva u Little Big Hornu

Bitva u Little Bighornu byla střetnutím mezi armádou USA a válečníky indiánských kmenů Lakotů, severních Šajenů a Arapahů, která se odehrála dne 25. června 1876 v Montaně v USA.

Vojáky 7. kavalerie vedl podplukovník George Armstrong Custer. Indiáni útočili pod vedením náčelníka Oglalů Splašeného koně a náčelníka Hunkpapů Žluče. Střetnutí se pasivně zúčastnil rovněž duchovní vůdce Lakotů Sedící býk. Bitva skončila katastrofální porážkou Custerových oddílů. Jde o jedno z nejznámějších a nejkrvavějších střetnutí mezi indiány a bělochy, které bylo zvěčněno v řadě literárních děl, byť jeho reálný význam nebyl příliš velký. Jediný, kdo z Custerova oddílu bitvu přežil, byl kůň Komanč, který se později stal doživotním čestným členem nové 7. kavalerie a podle zvláštního rozkazu ho nikdo nesměl osedlat nebo na něm dokonce jezdit.

Proč se bojovalo[editovat | editovat zdroj]

USA získaly na Mexiku území na západě Severní Ameriky. Brzy zde vyrostla města, ale s tím se objevil problém. USA chtěly postavit železnice k těmto novým osadám, ale mezi osady a východ světadílu se vklínila rezervace přidělená Indiánům na věčné časy a ta by musela být objížděna dlouhou oklikou vedoucí jižním směrem. Navíc bylo na území Siouxů nalezeno zlato. Tím byl nad Siouxy vyhlášen konečný ortel. Smlouva se Siouxy šla stranou. Zlato bylo důležitější. Indiáni se o tom dozvěděli a schopný šaman Sedící býk sjednotil několik kmenů Siouxů. Rozhodl se postavit na odpor a ne být zaháněn do stále menších rezervací.

Před bitvou[editovat | editovat zdroj]

Washington vyslal generály Terryho, Gibbona a Crooka, aby indiány porazili. Generálové indiány podceňovali. Dostali totiž z Washingtonu zprávy, že povstalců je nanejvýš dva tisíce. Generál Terry se setkal s generálem Gibbonem západně od Little Big Hornu. Crook narazil na Siouxy u Bighornu, nebyly jich dva tisíce, ale patnáct tisíc.[zdroj?] Crook Indiány odrazil, ale měl příliš velké ztráty na to, aby mohl v boji pokračovat, a proto se stáhl zpět. Terry a Gibbon čekali na Crooka, ale když nedorazil, vyslali na průzkum sedmou kavalérii pod vedením podplukovníka George Armstronga Custera (někdy se u něj setkáme s titulováním generál, protože za americké občanské války zastával dočasně pozici generála milice). Custer hrdě odmítl nabídku generála Terryho, že mu bude přiděleno ještě 300 mužů a 10 předchůdců dnešních kulometů. Custer se vydal k Little Big Hornu. V jedné indiánské vesnici napadl pokojnou indiánskou slavnost, tím na sebe upozornil a indiáni proti němu poslali menší skupinu vojáků. Zanedlouho jeho zvědové narazili na Indiány.

Bitva a její důsledky[editovat | editovat zdroj]

Custer rozdělil svou armádu na tři části, chtěl v menším provést to, co chystali generálové. Custer ale nestihl provést obklíčení, Indiáni už 7. kavalérii napadli. První se s indiány střetl major Marcus Reno, chvíli držel své postavení, ale poté byl donucen se stáhnout na kopec za své postavení. Indiáni odjeli od Rena pryč a zamířili k ostatním skupinám. Custer byl překvapen indiánským bojem, považoval Indiány za podlidi, které se svou kavalérií snadno smete, ale nyní byla jeho skupina zničena. Z Custerových skupin přežila pouze ta Renova, kterou z nepřátelského území vysvobodil Terry. Terrymu již zřejmě došlo, že Crook byl poražen a proto se s Gibbonem vrátili. Siouxům vítězství moc nepomohlo, jelikož generálové se vrátili s posilami a Siouxy porazili. Podplukovník Custer byl oslavován jako hrdina, což si vždycky přál, i když podle většiny historiků udělal strašné chyby, jako rozdělení armády na tři části, vyvraždění indiánské slavnosti a odmítnutí posil.