Republika Dubrovník
Šablona:Infobox zaniklý stát Republika Dubrovník (latinsky Respublica Ragusina, italsky Repubblica di Ragusa, chorvatsky Dubrovačka Republika) byla aristokratickou městskou republikou existující na jihu chorvatské Dalmácie v okolí Dubrovníku od 14. století do roku 1808. Republika postupně vystřídala vazalský poměr k Byzanci, Benátské republice, Uhersku, Habsburské monarchii a Osmanské říši a stala se významnou námořní městskou republikou konkurující Benátské republice. K jejímu zániku došlo 31. ledna 1808, kdy ji zrušil francouzský maršál Auguste Marmont velící francouzským jednotkám, které území republiky okupovaly od roku 1806.
Dějiny
Dějiny Dubrovnické republiky mohou být rozděleny na tři období.[1] První (byzantinská) doba trvala až do roku 1205 (tedy dočasného rozpadu impéria okupovaného západními státy). V této době byl Dubrovnik pod nadvládou Byzantské říše, občas zde ovšem moc získala Benátská republika, či Normané. V jednom případě se také podařilo chorvatskému králi Tomislavovi připojit území bohatého jadranského města ke své državě.[2][3] Ve dvanáctém století se pak začala tvořit dubrovnická společnost, s vlastními správními institucemi, která postupně získávala stále větší míru autonomie.
Druhé (benátské) období je vymezeno lety 1205–1358, kdy Dubrovnik uznal suverenitu hlavy státu Benátské republiky, tedy dóžete.
Třetí období začíná rokem 1358, kdy uherský král Ludvík I. Veliký Zadarským mírem získal do správy celou benátskou Dalmácii a zároveň Višegradskou dohodou potvrdil všechny atributy státnosti Dubrovnické republice. V této době dosáhla republika svého vrcholu. Od roku 1426 měla i pevně definovány vlastní hranice. V 15. století bohatla republika díky obchodu s Osmanskou říší. Jako jeden z mála křesťanských států unikla její expanzi v regionu, musela však (podobně jako některé jiné státy) však platit do Istanbulu zvláštní poplatek. Z celého Balkánu vedly obchodní stezky přes území dnešní Bosny a Hercegoviny a Černé Hory do Dubrovníku a v řadě balkánských měst existovaly malé katolické komunity dubrovnických kupců.
Moc republiky oslabilo i zemětřesení, jež proběhlo 6. dubna 1667. To si vyžádalo několik tisíc mrtvých a značně poničilo hlavní město. Kromě Dubrovníka bylo součástí republiky i několik dalších menších měst, která však měla zanedbatelný význam. Mezi ně pařil např. Ston.
Až do roku 1808 existovala jako námořní síla, územně nepříliš mocná, disponující ovšem značnou obchodní váhou a loďstvem.
Konec Dubrovnické republiky přišel se začátkem 19. století. Po porážce Benátské republiky v roce 1797 byl pás pobřeží Dalmácie přičleněn pod Habsburskou monarchii. Prešpurským mírem z roku 1805 získala celou Dalmácii a Boku Kotorskou Francie. Její území však rozdělovala právě oblast Dubrovnické republiky. S příchodem císaře Naopoleona a úpadkem Osmanské říše však došlo k změně garantů bezpečnosti v Evropě, což bylo pro Dubrovník osudové. Ve strachu z případné ruské invaze se dne 27. května 1806 město vzdalo francouzským vojákům. Následně do Dubrovníka vstoupila posádka 1200 vojáků pod vedením generála Lauristona. Francie však požadovala za umístění svých posádek kompenzace, jejichž placení bylo nad možnosti dubrovnického státu. Francouzi nicméně útočili proti proruským silám, které získávaly podporu mezi pravoslavným obyvatelstvem v dalmatském záhoří (na území Bosny a Hercegoviny), která patřila Turecku. Válečné operace navíc poničily dubrovnickou loděnici a poškodily obchod, což znamenalo fatální pád přísunu financí pro republiku. Na začátku října 1806 byly protifrancouzské síly poraženy, Francie však přezvala celou státní správu. Dne 31. ledna 1808 generál Marmont dekretem rozpustil Senát republiky a její vládu a tím byla formálně ukončena existence státu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dubrovačka Republika na chorvatské Wikipedii.
- ↑ Ferdo Šišić, Hrvatska povijest, Zagreb, 1913.. www.crohis.com [online]. [cit. 2008-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-20.
- ↑ Pravni leksikon, Leksikografski zavod Miroslav Krleža, Zagreb, 2006.
- ↑ Rudolf Horvat, Povijest Hrvatske I. (od najstarijeg doba do g. 1657.)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Republika Dubrovník na Wikimedia Commons
