Phoenix Coyotes
| Konference | Západní konference |
| Divize | Pacifická divize |
| Založení | 22.června 1979 jako Winnipeg Jets 1.července 1996 byla práva převedena do Phoenixu |
| Historie | Winnipeg Jets 1972–1979 (WHA) 1979–1996 (NHL) Phoenix Coyotes 1996–dodnes (NHL) |
| Stadion | Jobing.com Arena o kapacitě 17 799 diváků |
| Město | Phoenix / Arizona |
| Barvy | Cihlově červená, bílá, černá a písek |
| Vlastník | |
| Manažér | |
| Trenér | |
| Kapitán | |
| Farma | Portland Pirates (AHL) Arizona Sundogs (CHL) |
| Stanley cup | (0x) |
| Dlouhodobé výsledky klubu | |
| Současná soupiska klubu | |
| Oficiální stránky klubu | |
| Aréna - Jobing.com Arena | |
| Mapa | |
Phoenix Coyotes je americký hokejový klub, který hraje severoamerickou NHL.
Obsah |
Éra Winnipeg Jets[editovat]
Období v lize WHA[editovat]
Předchůdcem týmu Phoenix Coyotes bylo družstvo Winnipeg Jets. Ani jeden z obou týmů nikdy nepatřil k elitě NHL. Jets (česky tryskáči) se asi nejvíc proslavili tím, že v roce 1972 přemluvili Bobbyho Hulla, aby nehrál NHL, ale aby nastupoval za Winnipeg v soutěži WHA. V této soutěži s Hullem třikrát vyhráli titul. Na konci 70. let ovšem ligu zmohly finanční trable. Její „nejzdravější“ členové, kterými byli Winnipeg, Quebec, Edmonton a Hartford, se směli připojit k NHL. Kluby se mohly připojit pouze pod podmínkou ponechání maximálně dvou hráčů a dvou brankářů. Ostatní hráče si mezi sebou rozebraly ostatní týmy.
Období v NHL[editovat]
První sezónou pro Winnipeg byla sezóna 1979 – 1980, ve které skončil předposlední. Ve druhé sezóně vyhrál jenom devět utkání. V dresu Jets se v této sezóně objevil osmnáctiletý útočník Dal Hawerchuk, jenž získal 103 kanadské body (45+58) a získal Calder Trophy.
V následující sezóně se klub probojoval do play-off, kde v prvním kole podlehl St. Louis 1:3 na zápasy. Trenér týmu Tom Watt byl za tento vzestup odměněn Adams Award (trofej pro nejlepšího trenéra). Winnipeg se do čtvrtfinále dostal pouze dvakrát, v obou případech přes Calgary, ale poté ho ve čtvrtfinále vždy rozdrtili 4:0 na zápasy Edmonton Oilers. V roce 1990 se Winnipeg utkal s Oilers již v osmifinále a téměř je porazil, ale Edmonton nakonec sérii obrátil ve svůj prospěch.
Krátce poté se Winnipeg dostal do finančních potíží a kvůli sporům o plat jej opustili Hawerchuk, Phil Housley, Bob Essensa a další hráči klub. Teemu Selänne v sezóně 1992 – 1993 stanovil nováčkovský rekord v počtu získaných bodů, tento rekord dosud nikdo nepřekonal. Selänne dal 76 branek a jeho získaných 132 bodů mu vyneslo Calder Trophy. V únoru 1996 ho byl tým nucen vyměnit do Anaheimu. V létě téhož roku se klub odstěhoval do Phoenixu v Arizoně.
Éra Phoenix Coyotes[editovat]
Ani po přestěhování se tým nedostal mezi elitu NHL. Hned ve své první sezóně (sezóna 1996 – 1997) se klub sice probojoval do play-off, ale skončil hned v prvním kole. To se opakovalo i v následujících třech sezónách. Poprvé to bylo s Detroitem, poté se St. Louis a nakonec s Coloradem, ačkoli za tým hráli uznávaní hráči jako Keith Tkachuk, Claude Lemieux, Teppo Numminen, Nikolaj Chabibulin, Sean Burke, Jeremy Roenick či Tony Amonte.
Na přelomu tisíciletí klub koupila skupina finančníků, v jejímž čele stojí Wayne Gretzky. Ten vyměnil většinu slavnějších a starších hráčů za levnější mladíky. V sezóně 2003 – 2004 se klub z American West Areny přestěhoval do Glendale Areny, změnil logo a design dresů. 9. ledna 2004 zaznamenal brankář týmu Brian Boucher individuální úspěch, když překonal rekord v neprůstřelnosti z roku 1949. Celkově však byla sezóna pro klub neúspěšná. 24. února 2004 byl odvolán nejdéle zaměstnaný trenér v dějinách klubu Bob Francis.
Trofeje a ocenění[editovat]
Týmové[editovat]
| Počet | Rok | ||
|---|---|---|---|
| Stanley Cup | |||
| 0 | |||
| Presidents' Trophy | |||
| 0 | |||
| Clarence S. Campbell Bowl | |||
| 0 | |||
Individuální trofeje[editovat]
| Individuální trofeje | Rok a hráč |
|---|---|
| Art Ross Trophy | nikdo |
| Calder Memorial Trophy | nikdo |
| Conn Smythe Trophy | nikdo |
| Roger Crozier Saving Grace Award | nikdo |
| Hart Memorial Trophy | nikdo |
| William M. Jennings Trophy | nikdo |
| King Clancy Memorial Trophy | nikdo |
| Lady Byng Memorial Trophy | nikdo |
| Bill Masterton Memorial Trophy | nikdo |
| Mark Messier Leadership Award | 2011/2012 Shane Doan |
| James Norris Memorial Trophy | nikdo |
| Ted Lindsay Award | nikdo |
| NHL Plus/Minus Award | nikdo |
| Maurice Richard Trophy | nikdo |
| Frank J. Selke Trophy | nikdo |
| Vezina Trophy | nikdo |
| NHL Foundation Player Award | nikdo |
| Jack Adams Award | 2001/2002 Bob Francis |
Kapitáni týmu[editovat]
- Keith Tkachuk 1996-2001
- Teppo Numminen 2001-2003
- Shane Doan 2003-