Okres Vévodství lauenburské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Vévodství lauenburské
Kreis Herzogtum Lauenburg
Okres Vévodství lauenburské – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Německo Německo
Spolková země: Šlesvicko-Holštýnsko
Správní středisko: Ratzeburg
Adresa okresního úřadu: Barlachstraße 2
23909 Ratzeburg
administrativní dělení: 132 obcí
Okres Vévodství lauenburské na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 1 263 km²
počet obyvatel: 196 479 (31. března 2010)
hustota zalidnění: 148 obyv. / km²
správa
status: zemský okres
oficiální web: http://www.herzogtum-lauenburg.de
označení vozidel: RZ

Okres Vévodství lauenburské (německy Kreis Herzogtum Lauenburg) se rozkládá na samém jihovýchodě nejsevernější německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko a je nazváno po bývalém vévodství Sasko-Lauenbursko, s nímž je územně prakticky identický. Je ohraničen (od západu a ve směru hodinových ručiček) okresem Stormarn, městem Lübeckem, zemskými okresy Severozápadní Meklenbursko (Nordwest Mecklenburg) a Ludwigslust spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, zemskými okresy Harburg a Lüneburg spolkové země Dolní Sasko, a městskou spolkovou zemí Hamburk.

Zeměpis[editovat | editovat zdroj]

V okrese se nachází řada historicky významných měst například Lauenburg, Mölln a Ratzeburg, za jejichž prosperitou stála tzv. Stará solná cesta (Alte Salzstraße), jedna z hlavních středověkých obchodních cest, kterou se dopravovala sůl ze solných dolů na jih od řeky Labe na sever do Lübecku. Přeprava soli stála také za výstavbou nejstarší umělé vodní cesty Evropy, kanálu Stecknitz (1398), který byl v roce 1900 nahrazen kanálem Labe-Lübeck. Krajina je charakterizována četnými jezery, která tvoří Přírodní park Lauenburská jezera (Naturpark Lauenburgische Seen). Největší jezero je Ratzeburské jezero, s plochou 16 km². Administrativním centrem okresu je Ratzeburg, největším městem pak Geesthacht.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okres Vévodství Lauenburské je nazváno podle středověkého vévodství Sasko-Lauenbursko, které byla jedním z pozůstatků původního kmenového vévodství Sasko, jež bylo roku 1260 rozděleno na dvě území — Sasko a Sasko-Wittenberg-Lauenburg).

Sasko-Lauenbursko bylo také známé zkráceně jen jako Lauenbursko. Zatímco území Saska-Wittenberska se v průběhu staletí drasticky změnilo, vévodství Lauenburg zůstalo téměř beze změny až do ztráty nezávislosti v roce 1689, kdy bylo zděděno knížaty lüneburskými. Vídeňským kongresem v roce 1815 bylo uděleno vévodovi holštýnskému, který byl rovněž králem dánským, takže v letech 1815 až 1864 byl pod dánskou nadvládou. V roce 1864 se stalo kořistí Pruska. Po krátké období bylo vévodství v rámci Pruska ještě nezávislým subjektem, ale v roce 1876 bylo začleněno jako okres do pruské provincie Šlesvicko-Holštýnsko.

1. dubna 1937 území okresu na základě zákona o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách přišlo o vesnici Curslack, naopak však získalo původně hamburské město Geesthacht, původně meklenburské exklávy Panten s osadami Hammer a Mannhagen, Horst, Walksfelde a Domhof Ratzeburg, původně lübecké exklávy Düchelsdorf, Sierksrade, Behlendorf, Hollenbek, Albsfelde, Giesensdorf, Harmsdorf, Nusse, Poggensee, Ritzerau, Groß Schretstaken, Klein Schretstaken a Tramm.

Po skončení druhé světové války bylo Lauenbursko součástí britské okupační zóny. Na základě tzv. Barber-Ljaščenkovy dohody ze 13. listopadu 1945 pak došlo k úpravě hranice britské a sovětské okupační zóny (a současně též hranice Šlesvicka-Holštýnska a Meklenburska), při níž byly k 26. listopadu 1945 výměnou za vesnice Dechow, Groß Thurow, Klein Thurow a Lassahn připojeny k okresu dosud meklenburské obce Ziethen, Mechow, Bäk a Römnitz. Po sjednocení NDR a SRN roku 1990 již nedošlo k obnovení původního průběhu hranice.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak se skládá z bílého koně, starobylého symbolu vévodství Lauenburg. Kůň je obklopen bíločerným (barvami Pruska) okrajem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Od roku 2003 byl systém hromadné dopravy v kraji začleněn do systému integrované dopravy Hamburger Verkehrsverbund (HVV).
  • Hlavními spoji jsou dálnice A1 (Hamburg-Lübeck) na západě, a A 24 (Hamburg-Berlin) na jihu, A 25 (Geesthacht-Hamburg) a 20 (Luebeck-Rostock) na severu.
  • Existuje železniční spojení z Hamburku do Büchen a Berlína; a z Lüneburku na Büchen a Lübeck, prostřednictvím Mölln a Ratzeburg. Obě linky jsou provozovány Deutsche Bahn AG.Na trase Bergedorf — Geesthacht je stále v provozu stará obchodní železniční cesta, která nyní slouží jako trasa železničního muzea.
  • V Labelabském říčním přístavu v Lauenburgu byl roku 1900 otevřen kanál Labe-Lübeck
  • Nejbližší letiště jsou v Lübecku a Hamburku.

Města[editovat | editovat zdroj]

Platný počet obyvatel k 31. březnu 2010: