Obděnice (tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obděnice
Zřícenina tvrze
Zřícenina tvrze
Základní informace
Slohrenesanční
Další majiteléJakub Krčín
Lobkovicové
Poloha
AdresaObděnice, Petrovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Obděnice
Obděnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky45296/2-2489 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obděnice jsou zřícenina tvrze ve stejnojmenné vesniciPetrovicokrese Příbram ve Středočeském kraji. Založena byla zřejmě v patnáctém století, koncem šestnáctého století ji výrazně rozšířil Jakub Krčín a jako panské sídlo sloužila přibližně do třicetileté války. Poté tvrz ztratila svůj význam, a změnila se na zříceninu, která je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starší panské sídlo v Obděnicích bývalo už na začátku třináctého století, ale stávalo pravděpodobně v sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie. Mladší tvrz je poprvé písemně doložena až v roce 1593, ale za jejího majitele je považován už Jan Jedlice z Obděnic, služebník Rožmberků připomínaný ve vsi v letech 1452–1475.[2] Statek po Janovi zdědil jeho příbuzný Kunrat z Petrovic. Dalšími držiteli se stali Mikuláš Smrčka ze Mnichu (roku 1504), Předbor z Radešína (1523) a Kateřina z Radešína, rozená z Vrchovišť, která Obděnice před rokem 1540 prodala Oldřichu Smrčkovi ze Mnichu. Oldřich zemřel před rokem 1557 a z jeho tří synů vesnice připadla nejstaršímu Jindřichovi. Od roku 1581 tvrz patřila Oldřichovi mladšímu, který snad byl Jindřichovým synem.[3]

Oldřich Smrčka ze Mnichu Obděnice roku 1593 prodal Jakubu Krčínovi. Nový majitel tvrz výrazně přestavěl, ale vedl spory s Jindřichem Doudlebským, kterému v Obděnicích patřily dvě usedlosti. Spory Jakub Krčín vyřešil v roce 1601, kdy koupil Petrovice i s oběma obděnickými grunty. Roku 1604 Obděnice po otci zdědila nejmladší dcera Johanka provdaná za Oldřicha Myšku ze Žlutic. Oldřich se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl zkonfiskován majetek. Statek poté v roce 1623 koupila Polyxena z Lobkovic a Lobkovicové jej připojili k Vysokému Chlumci. Tvrz ztratila svou sídelní funkci a začala chátrat. Podle popisu z roku 1652 byly krovy ve špatném stavu a střecha potřebovala vyměnit.[3] Ještě v roce 1677 se na tvrzi bydlelo.[4] Střecha byla pokrytá šindelem a cihlami. Uvnitř bylo šest pokojů, jedenáct komor, čtyři suché sklepy, kuchyně a lednice. Během dalšího století však budovy zchátraly a změnily se ve zříceninu.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky tvrze se nacházejí na pozemcích usedlosti čp. 2, 3, 25, 30, 34, 31 a 35, přičemž nejvýraznější části zdiva se dochovaly u prvních tří z nich. Dům čp. 24 patřil k nejlépe zachovaným částem tvrze, ale po roce 1946 byl opuštěn a zanikl. V jeho sousedství stávala ještě v roce 1899 věžová bránaklenutým průjezdem. V domě čp. 2 se nachází místnost s valenou klenbou s trojbokými výsečemi a hřebínky, zbytky černé kuchyně z roku 1599, druhotně použitý gotický sedlový portálek ze žuly a velké plochy renesančních omítek. Reliéf pozemků, zejména u domu čp. 34, dokládá existenci příkopu.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-16]. Identifikátor záznamu 157730 : Tvrz, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. FIŠERA, Zdeněk; ÚLOVEC, Jiří; DURDÍK, Tomáš; CHOTĚBOR, Petr; SVOBODA, Ladislav. Encyklopedie českých tvrzí. Svazek II. K–R. Praha: Argo, 2000. 664 s. ISBN 80-7203-279-8. 
  3. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Obděnice zámek, s. 147–148. 
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Obděnice – tvrz, s. 237. 
  5. Tvrz, zřícenina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]