Nadčlověk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nadčlověk (německy der Übermensch) je ústřední pojem vrcholného období filosofie Friedricha Nietzscheho, zejména v knize Tak pravil Zarathustra.

Význam u Nietzscheho[editovat | editovat zdroj]

Nietzsche vychází z evoluční teorie (evolucionismus) a předpokládá, že tak jako člověk vývojem „překonal“ své předchůdce, je třeba, aby i on sám byl překonán. Na rozdíl od předchozího spontánního vývoje k člověku se to však neobejde bez jeho aktivní účasti. Nietzsche proto vybízí své současníky, aby si jako cíl stanovili „překonání člověka“, aby se stali „mostem k nadčlověku“.

Nietzschův Zarathuštra tvrdí, že „člověk je cosi, co má býti překonáno“ a ptá se: „Co jste vykonali, aby byl překonán?“

Všechny bytosti dosud vytvořily něco nad sebe samy: a vy chcete býti odlivem tohoto velkého přílivu a raději snad se vrátit k zvířeti, než abyste překonali člověka?

Čím je opice člověku? Posměchem nebo bolestným studem. A stejně má i člověk býti nadčlověku: posměchem nebo bolestným studem.

Urazili jste cestu od červa k člověku, a leccos ve vás je posud červ. Kdysi jste byli opice, a i nyní je člověk opice — více než kterákoli opice.

— Friedrich Nietzsche[1]

O přesném významu a interpretaci pojmu nadčlověk i o tom, jaký význam mu sám Nietzsche přisuzoval, se mezi odborníky stále diskutuje.[2]

Původ slova a další osudy[editovat | editovat zdroj]

Podobný pojem „nadčlověka“ (řec. hyperanthrópos) užil už v 1. století př. n. l. Dionýsios z Halikarnassu, ale už Lúkianos ho užívá ironicky, podobně jako později někteří němečtí teologové nebo Johann Wolfgang Goethe. Pojem se vyskytuje také u Herdera nebo u indického filosofa Sri Aurobindo. Začátkem 20. století jej převzali němečtí nacionalisté a někteří teoretici nacismu o něj opírali teorii o „panské rase“; Nietzsche sám však byl odpůrcem rasismu i nacionalismu, i když ne zcela důsledným. Z hlediska současného pohledu na evoluci překvapuje, že Nietzsche neviděl, jak evoluce lidstva probíhá zejména v oblasti kulturní a společenské, takže ji chápal pouze jako individuální a myšlenkovou.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Übermensch na anglické Wikipedii a Übermensch na německé Wikipedii.

  1. NIETZSCHE, Friedrich. Tak pravil Zarathustra. Překlad Otokar Fischer. Praha : Odeon, 1968. S. 25. (česky) 
  2. P. Kouba, Nietzsche: filosofická interpretace.
  3. Ritter - Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Übermensch, Bd. 11, Col 46 ff.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • F. Nietzsche, Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia, 1995 – 367 s. ISBN 80-85885-79-4
  • P. Kouba, Nietzsche: filosofická interpretace. Praha: Oikumené, 2006 – 287 s. ISBN 80-7298-191-9
  • A. Mokrejš, Odvaha vidět: Friedrich Nietzsche, myslitel a filosof. Jinočany: H&H, 1993 – 366 s. ISBN 80-85787-46-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]