Tak pravil Zarathustra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tak pravil Zarathustra (německy Also sprach Zarathustra) je Nietzscheho filosofické literární dílo. Jedná se také o název skladby od Richarda Strausse, která byla použita např. ve filmu 2001: Vesmírná odysea.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Tak pravil Zarathustra je pravděpodobně Nietzscheho nejslavnější dílo, napsané během osmdesátých let devatenáctého století. Sám Nietzsche považoval tuto knihu za své opus magnum a dokonce se nechal slyšet, že Tak pravil Zarathustra je „nejhlubším dílem kdy napsaným.“ Je to kniha celosvětově uznávaná, nejen díky svému obsahu, ale i díky originalitě svého literárního zpracování. Zarathustra je nejenom uznávaným filosofickým, ale také literárním a básnickým dílem.

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

Tak pravil Zarathustra pojednává o fiktivních cestách a učení perského proroka Zarathustry, skrz kterého Nietzsche čtenáři předkládá svou teorii o věčném návratu téhož, a skrz kterého podrobněji nastiňuje svůj odpor ke společností vytvořeným morálním hodnotám, jakož i svůj názor o důležitosti individuální morálky. Tak pravil Zarathustra si získala mnoho příznivců, nejen díky Nietzscheho komplexnímu filosofickému názoru, ale také díky svému originálnímu poetickému podání.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Nietzscheho slavná věta: „Bůh je mrtev“ se objevuje ve druhé části prologu:

„A tak se od sebe odloučili, kmet a muž, smějíce se, jako se smějí dva chlapci. Ale když Zarathustra byl samoten, promluvil takto k srdci svému: ,Což je to možné! Tento stařičký světec ještě ani nezaslechl v svém lese, že bůh jest mrtev!‘“ (překlad Otokara Fischera)

Myšlenky[editovat | editovat zdroj]

(přeložil Otokar Fischer):

  • „Hlásám vám nadčlověka. Člověk je cosi, co má býti překonáno.“
  • „Nadčlověk je smysl země. Vaše vůle nechť dí: nadčlověk budiž smysl země.“
  • „Člověk jest provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem – provaz nad propastí“
  • „Kdo cítí jinak, jde z vlastní vůle do blázince.“
  • „Co je nejtěžší – ponížiti se a tím zraniti svou pýchu? Dát zářiti své pošetilosti a tím své moudrosti se posmívati?“
  • „Milovati toho, kdo námi pohrdá, a podávati ruku strašidlu, chce-li nás polekati?“
  • „Nevinností je dítě a zapomenutím, je novým početím, je hrou, je kolem ze sebe se roztáčejícím, je prvým pohybem, je posvátným Ano.“
  • „Válka s odvahou dovedly více velkých věcí než láska k bližnímu.“
  • „Ale stát lže všemi jazyky dobra i zla; a cokoli mluví, lže – a cokoli má, ukradl.“
  • „Kdo málo má majetku, tím méně je majetkem jiného: pochválena buď malá chudoba.“
  • „Nenalezl Zarathustra na zemi moci větší než dobro a zlo.“
  • „Je hrozné býti o samotě se soudcem a mstitelem vlastního zákona.“
  • „Jsou pocity, jež osamělého chtějí zabíti; nezdaří-li se jim to, nuže, pak samy jsou vydány na smrt! Ale dokážeš být vrahem?“
  • „Ale nejhorší nepřítel, s kterým se můžeš setkati, budeš vždy sám sobě; sám na sebe číháš v doupatech a lesích.“
  • „Osamělý, kráčíš cestou milujícího: sám sebe miluješ, a proto sebou pohrdáš, jak jen milující pohrdají,“
  • „Dvojí věc chce pravý muž: nebezpečí a hru. Proto chce ženu: nejnebezpečnější hračku.“
  • „Zemři v pravý čas.“
  • „Nejhorší jsou však malé myšlenky. To raději už páchat zlo než myslit přikrčeně!“
  • „Je nutné držeti své srdce na uzdě; neb kdo je nechá klusat, tomu dřív ještě uteče hlava!“
  • „Z hloubi duše miluji pouze život – a věru, nejvíce tehdy, když ho nenávidím.“
  • „Veliké věci vykonávati je těžké: ale těžší jest veliké věci rozkazovati.“
  • „Ó Zarathustro, tvé plody jsou zralé, ty však nejsi zralý pro své plody!“

Související články[editovat | editovat zdroj]