Menkaure
| Menkaure | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kahet Menkaure[1]
Mykerinos[1] (podle Herodóta, řecky)[2], Mencherés (podle Manehta, řecky)[2], Menkovre (starší čtení)[3] |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| Doba vlády | 2539/2489–2511/2461 př. n. l.
28 let (Beckerath) 18 let (Turínský královský papyrus)[4] |
|||||||||||||||||
| Rodné jméno |
|
|||||||||||||||||
| Horovo jméno | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
|
|||||||||||||||||
| Zlatý Hor |
|
|||||||||||||||||
| Manželka (y) | Chamerernebtej II.,[5][6] Rhodopis (?) | |||||||||||||||||
| Potomci | Chuenre (předčasně zemřelý legitimní následník trůnu)[7]
Šepseskaf (snad Menkaureův syn s vedlejší královnou),[7] Chentkaus I. (?) (dcera) |
|||||||||||||||||
| Otec | Rachef[1][7] | |||||||||||||||||
| Matka | Chamerernebtej I. (Chamerernebti I.) | |||||||||||||||||
| Zemřel (a) | 2511/2461 př. n. l. | |||||||||||||||||
| Hrobka | Menkaureova pyramida v Gíze[1][8][9][7] | |||||||||||||||||
Menkaure, též Mykerinos nebo Mencherés, byl egyptským faraonem 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2539/2489–2511/2461 př. n. l. Určení délky panování tohoto panovníka je mnohem problematičtější než u podobně významných panovníků Staré říše.[10] Podle Jaromíra Málka vládl v letech 2532–2503 př. n. l. př. n. l.[10] Byl synem krále Rachefa.
Vláda [editovat]
Předchůdce Menkaurea na trůně není přesně určen. Podle historiků Hérodota a Manetha nastoupil na trůn po Rachefovi, podle skalního nápisu ve Vádí Hammámátu před ním vládli ještě faraoni Hardžedef a Baufre.[2], Ať už na trůn nastoupil po komkoli, začal vládnout v říši, která byla velmi oslabena.[2] Velkou zásluhu na oslabení země měly patrně kolosální stavby jeho předchůdců a/nebo lidové vzpoury a náboženské i dynastické boje.[2] O Menkaureově vládě toho příliš mnoho známo není. Podle tradice měl být však úplným opakem Chufua a Rachefa.[2] Do paměti lidí vešel jako dobrotivý, laskavý a spravedlivý vládce. Nechal znovu otevřít jeho předchůdci zavřené chrámy. Velmi dobrosrdečně se choval k zbídačenému lidu. Byl to údajně jeden z nejspravedlivějších vládců, kteří kdy v Egyptě vládli.[11] Po jeho smrti však došlo ke krizi, protože jeho legitimní nástupce Chuenre zemřel a místo něho se stal králem Šepseskaf.[7]
Králova hrobka [editovat]
- Hlavní článek:Menkaureova pyramida
Podobně jako jeho předchůdci si i Menkaure nechal vybudovat pyramidu, na rozdíl od dvou jeho mocných dynastických předchůdců, Chufua a Rachefa, si ji nechal postavit o hodně menší[7], ale i přesto nikdo po něm už větší pyramidu nepostavil.[11] Její základna má rozměry (105x105)[6] 108,4x108,4 metru.[11] A byla vysoká 65,5[12][6] (66,45) metru. Dokončil ji (asi ve spěchu[6]) jeho (možná ne zcela legitimní) nástupce Šepseskaf.[1][7] Její název zněl "Božská pyramida" a je vyjma 16 nejnižších vrstev z červené asuánské žuly obložena vápencem.[12] V pohřební komoře byla objevena dřevěná rakev s panovníkovým jménem vyrobena za 26. dynastie[1] spolu se sarkofágem z černé břidlice (čediče[12]). Ten ale při transportu do Spojeného království skončil na mořském dně u maltského pobřeží, protože loď, která ho převážela, se potopila.[1][12] V panovníkově údolním chrámu z nepálených cihel[12] se nalezly jeho kamenné sochy[12] (dnes je můžeme obdivovat v káhirském[7] Egyptském muzeu a v bostonském[7] Muzeu krásných umění).[1] Patrně nejznámější z nich jsou 4[13] tzv. Menkaurovy triády vytesané z černozelené břidlice.[1][7] Uprostřed je vždy Menkaure s vykročenou nohou, po jeho boku bohyně Hathora[7] a po druhém pak božstvo představující jeden z egyptských krajů[7], nomů.[1][13] Známé je také dvojsouší (opět z břidlice) Menkaurea a jeho manželky[6] (pravděpodobně Chamerernebtej II.[6]), která má položenou ruku kolem jeho pasu.[13] Zádušní chrám byl zřejmě dokončen ve spěchu, protože ačkoliv byl zprvu stavěn z vápence (s žulovým obložením), k dokončení byly použity nepálené cihly.[12]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f g h i j VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 302.
- ↑ a b c d e f ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 189.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 191.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 517.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
- ↑ a b c d e f SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 113.
- ↑ a b c d e f g h i j k l VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 20.
- ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. s. 44.
- ↑ WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 88.
- ↑ a b SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 105.
- ↑ a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 190.
- ↑ a b c d e f g WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 90.
- ↑ a b c WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 95.
