Mochna husí
 Mochna husí | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] (jako Argentina anserina) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | mochna (Potentilla) |
| Binomické jméno | |
| Potentilla anserina L. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mochna husí (Potentilla anserina) je vytrvalá rostlina, občas považována za nepříjemný plevel, rozšiřující se pomoci plazivých, kořenujících šlahounovitých výběžků.
Výskyt
Pochází z Jihovýchodní Asie a v současnosti vyrůstá v mírném pásu téměř po celé severní polokouli. Zavlečena byla také do Jižní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland.
Roste na vlhkých místech, i na těch které občas vysýchají, na loukách, pastvinách, okolo příkopů, cest i na rumištích a v zahradách. Vyžaduje hlavně dusíkem dobře zásobenou půdu, nevadí ani mírné zasolení. Na území České republiky vytváří husté porosty od nížin do podhůří, nejčastěji vyskytuje ve svazech Agropyro-Rumicion crispi, Molinio-Arrhenatherion a Polygonion avicularis.[2][3][4]
Popis
Ze silného, vytrvalého, mělce kořenícího, někdy hlízovitého, rozvětveného oddenku vyrůstají růžice listů a z nich v uzlinách kořenující, až metr dlouhé plazivé, výběžkaté, nadzemní lodyhy. Jsou porostlé až 20 cm dlouhými, přetrhovaně lichozpeřenými 7 až 12jařmými listy (s dlouhými, průsvitnými nahnědlými palisty) skládající se z 13 až 21 lístků velkých do 3 cm; mají vejčitý tvar, po obvodu jsou hluboce pilovité až peřenosečné, na rubu šedobíle přitiskle chlupaté a na líci přitiskle chlupaté až šedobíle plstnaté. Prvá část výběžkaté lodyhy končí květem a z paždí posledního listu vyrůstá ve směru předešlé druhá část lodyhy (která vypadá jako pokračování prvé) zakončená květem a odtud opět vyrůstá další část. Takováto lodyha se nazývá sympodium.
Květy mající v průměru 1,5 až 2,5 cm vyrůstají na stopkách dlouhých 2,5 až 5 cm zdánlivě po straně lodyhy. Mají nízkou, miskovitou číšku a na jejím okraji 5 kališních lístků přitiskle chlupatých (s nimi se střídá 5 kratších, často rozeklaných lístků kalíšku) a 5 zlatožlutých obvejčitých, na vrcholku zaokrouhlených lístků korunních které jsou mnohem delší než kališní. V číšce vyrůstá ve třech kruzích 20 tyčinek. Ve vnějším kruhu, je jich 10 (zákališních) a jsou vždy po dvou před plátkem korunním. Ve středním kruhu je 5 (zákorunních) a jsou nejkratší. Ve vnitřním je také 5, jsou nejdelší a střídají se se zákorunními. Uprostřed květu na nízkém, nedužnatém květním lůžku vyrůstá velký počet semeníků s čnělkami přirostlými po straně. Někdy se na rostlině objevují i květy pouze s pestíky, květy samičí. Rostliny vykvétají od května do podzimu. Ploidie 2n = 28, 42.[2][4][5][6][7]
Opylování
Opylování se děje pylem vlastním i cizím, neboť hmyz hledající nektar, než se přiblíží k bliznám semeníků, se prodírá tyčinkami s prašníky a je poprášen cizím i vlastním pylem. Před deštěm a na noc se květy zavírají a blizny se dostávají do styku s prašníky, dochází tehdy často k samoopylení.[5]
Rozmnožování
Mochna husí se rozmnožuje generativně i vegetativně. Plodem jsou nažky seskupené do souplodí, jsou 1,5 až 2 mm dlouhé a 1,3 mm široké, vejčité, hladké, matně červenohnědé, z jednom květu jich bývá okolo 30. Klíčí nerovnoměrně a klíčivost si podržují několik let. Prvým rokem vyroste ze semene pouze listová růžice a teprve druhým rokem plazivé šlahouny jimiž se rostlina šíří po okolí. Rozmnožuje se také oddenky a částmi kořenů nebo rozrušených listových růžic.[6][8]
Význam
V minulosti významná plevelná rostlina polí a zahrad, je vlivem správné orby a dodržováním osevního postupu z orné půdy téměř vytlačena a představuje problém jen na vlhkých, zanedbaných zahradách a loukách. Tam svým rychlým pokrytím okolního prostoru ostatní rostliny potlačuje, zastiňuje je a odebírá jim živiny.
Dříve se často používá v léčitelství, v letním období se sbírala kvetoucí nať a na podzim oddenky. Nať obsahuje silice, třísloviny, glykosidy, flavonoidy a hořčiny. Používá se hlavně pro svůj protikřečový účinek kdy uvolňuje hladké svalstvo, působí také protizánětlivě a svíravě (např. proti průjmům a bolestivé menstruaci). Zevně se používá ke koupelím zanícených ran. Mladé výhonky možno připravovat jako salát, nadrobno nasekané listy smíšené s otrubami jsou dobrým krmivem pro husy, které běžně rostoucí mochnu husí nežerou.[6][8][9][10]
Galerie
-
Přetrhovaně lichozpeřený list -
Pětičetný květ -
Listové růžice -
Zapojený porost
_5772.JPG)
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Mochna husí [online]. BOTANY.cz, rev. 14.07.2007 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Květena ČR: Mochna husí [online]. Petr Kocián [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Flora of China: Potentilla anserina [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Mochna husí [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2010-11-30]. S. 497. Dostupné online.
- ↑ a b c DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad: Mochna husí. Praha: Československá akademie věd, 1956. 374 s.
- ↑ Finland Nature and Species: Potentilla anserina [online]. Luono Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Ohrožené, invazní a rezistentní plevele: Mochna husí [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby, odbor Agroekologie, Praha -Ruzyně [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ AtlasRostlin.cz: Mochna husí [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ KOLÍNKOVA, Miroslava. Ordinace.cz: Mochna husí [online]. Pears Health Cyber, s. r. o.. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu mochna husí na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo mochna husí ve Wikislovníku
