Milan Guštar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Milan Guštar (narozen 18. srpna 1963) - organolog, skladatel[1][2], konstruktér elektronických a elektroakustických zařízení a programátor. Zabývá se interdisciplinárním výzkumem na pomezí vědy, techniky a umění, především matematickými principy v hudbě, teorií tónových soustav, elektronikou, informatikou, aplikovanou matematikou, modelováním a simulací. Matematické principy, mikrotonalita, algoritmické postupy a sonifikaci využívá také při vytváření svých hudebních kompozic a zvukových a multimediálních instalací.[3]

Věnuje se návrhu, vývoji a zakázkové výrobě elektronických a elektroakustických zařízení a hudebních nástrojů, multimediálních a interaktivních systémů, záznamu a zpracování zvuku a tvorbě počítačových programů [4]. Specializuje se na spolupráci s výtvarníky v oblasti nových médií.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Jeho skladby jsou ovlivněny minimalismem, často využívají matematické principy a algoritmické postupy, mnohé z nich jsou mikrotonální. (Abacus CD:2002, BG 01-06-04 CD: 2007, RG 02-07-04 CD:2007, Flex Nr.1 & Nr.2 CD:2007, Flex Nr.98 & Nr.99 CD:2008). V 80. a 90. letech tvořil skladby pro svou hudební skupinu Flao YG[5], ve které působil jako hráč na klávesové nástroje (Špendlíky CD:2006, Dvandva CD:2007, Forgotten Works CD:2012[6]). V 80. letech komponoval, hrál a nahrával hudbu pro Divadlo Zavadilka. Vytvořil hudební a zvukovou složku filmů filmové skupiny Bulšitfilm (Narozeniny v parku, Sestry Bílkovy jedou na výlet, Vychovatel ke strachu, Mrtvý les)[7][8]. Vytvořil také znělku a zvukový doprovod filmového festivalu Zlatý voči (v klubu Delta, 1988).

Zvukové a multimediální instalace[editovat | editovat zdroj]

Kromě hudebních kompozic tvoří též zvukové a multimediální instalace (Hnus 87 -1987, Prázdnota - 1995 [9], Neviditelná fontána - 1996[10], Tisíc a jedna vlna - 2007[11], Abacus - 2008 (s Janem Mucskou)[12]). V letech 1994-1998 se účastnil činnosti umělecké skupiny Silver (Sireny - 1992, Resident - 1995). V roce 2013 proběhla retrospektivní výstava jeho prací v galerii DOX.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o autora dvousvazkové knihy Elektrofony [13] [14] [15], ve které se z pohledu všeobecné organologie v širších souvislostech zabývá vývojem, principy a konstrukcí elektromechanických a elektronických hudebních nástrojů. Kniha shrnuje vývoj elektrotechniky a elektroniky, podává přehled o přístrojích pro záznam, zpracování, přenos a reprodukci zvuku a hudby. Věnuje se systematickému třídění elektrofonů a chronologicky mapuje historii jednotlivých nástrojových skupin. V textu lze najít základní životopisné údaje důležitých vynálezců, konstruktérů a tvůrců hudebních nástrojů, stručnou historii hlavních firem věnujících se výrobě elektronických a elektromechanických hudebních nástrojů i schémata, dobové fotografie a reprodukce originálních patentů.

Publikace v časopisech[editovat | editovat zdroj]

Jeho články věnované elektronickým a elektromechanickým nástrojům vycházely v časopise Muzikus (Můžete si sami natočit CD? - 2005, Varhany Pastorale - 2007, Fender-Rhodes - 2007, Leslie - 2007, Elektrofony - 2007-2009). Nyní publikuje v časopise HIS voice.

Spolupráce s umělci[editovat | editovat zdroj]

Od počátku 80. let spolupracuje s výtvarníky a dalšími umělci na realizaci multimediálních, interaktivních a kinetických děl. Účastnil se např. na realizaci následujících děl:

Podílel se na restaurování a rekonstrukci výtvarných děl a technickém zajištění výstav Jitro kouzelníků (Národní galerie - Veletržní palác Praha, kurátor: Jaroslav Anděl - 1996), Zdeněk Pešánek (Národní galerie, Veletržní palác Praha, kurátor: Jiří Zemánek 21.11.1996-16.2.1997), Frank Malina – Bod-linie-vesmír (Museum Kampa, kurátor: Vít Havránek 7.11.2007-7.1.2008).

Nahrál a zvukově zpracoval hudbu Jana Matáska pro divadlo Rubín – Šílená lokomotiva (2000) a Psí srdce (2001), zpracoval nahrávky pro CD ke knize Beatnici v Praze pro nakladatelství Argo (2001)[17], zpracoval zvuk k digitálnímu video-filmu Markéty Baňkové Smysly života (2002)[18]. Podílel se na nahrávání a zvukovém zpracování CD Hynka Čápa - Studánka (1983, 2002), Rybopták (1987,1992) a Z křovisek (1998-1999).

Ukázky některých děl[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. profil a hudba na jamendo.com
  2. profil na xenharmonic.ning.com
  3. Ondřej Bezr: Milan Guštar není sběratel (rozhovor UNI 2009, č. 4, s. 16) [1]
  4. ARTech ARTech
  5. FlaoYG
  6. Forgotten Works
  7. http://katalog.artfilm.cz/film/M759
  8. http://www.ceskylev.cz/index.php?option=displaypage&Itemid=241&op=page&SubMenu=
  9. Prázdnota
  10. Neviditelná fontána
  11. Tisíc a jedna vlna
  12. /tmp/ party, Bunkr Parukářka – Multimediální instalace. [2]
  13. Petr Ferenc: Milan Guštar: Elektrofony – Historie, principy, souvislosti. Část I – Elektromechanické nástroje (recenze, HIS Voice 2007, č. 5, s. 52) [3]
  14. Ondřej Bezr: O pianu z kusů letadel a další elektrofonické příběhy (recenze UNI 2007, č. 12, s. 4) [4]
  15. Ondřej Bezr: Jak hudba ovlivňuje tlusté střevo (recenze, idnes, 29. 11. 2007) [5]
  16. ADD soundsystem 2.4 [6]
  17. http://knihomol.phil.muni.cz/amoz/page.exe?cooktest=DB89846233D278A6D0F6DCC0946F914B&_kat=title&_name=beatnici-v-praze-2001-7491/extexts-ext&func=show
  18. http://www.bankova.cz/marketa/prace/senses.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]