Mikuláš Kozař z Kozařova
| Jeho Milost Mikuláš Kozař z Kozařova | |
|---|---|
| probošt křížovnického kláštera Hradiště sv. Hippolita | |
.png) Mikuláš Kozař z Kozařova (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| Církev | římskokatolická |
| Pontifikát začal | 1585 |
| Pontifikát skončil | 1616 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | ? |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | okolo 1550 |
| Místo narození | Slezsko |
| Datum úmrtí | 1616 |
| Místo úmrtí | Klášter Hradiště sv. Hippolita u Znojma  Moravské markrabství |
| Místo pohřbení | Klášter Hradiště sv. Hippolita |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikuláš Kozař z Kozařova (okolo 1550 Slezsko – 1616 Klášter Hradiště sv. Hippolita u Znojma) byl původem slezský nižší šlechtic, člen řádu křížovníků s červenou hvězdou, humanista, astronom, latinsky píšící spisovatel, dlouholetý probošt křížovnického kláštera Hradiště sv. Hippolita nedaleko Znojma.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do nižší šlechtické rodiny Kozařů z Kozařova ve Slezsku. Vystudoval matematiku a astronomii na Jagellonské univerzitě v Krakově.[1] Vstoupil do řádu křížovníků s červenou hvězdou a následně se přesunul do českých zemí. Vedle církevních učení se zabýval též vědou, především astronomií. Po jistou dobu působil na dvoře Rudolfa II. na Pražském hradě.[2] V květnu roku 1585 byl jmenován proboštem křížovnického kláštera Hradiště sv. Hippolita. Ve funkci nahradil zemřelého Petra Medka z Mohelnice a působil zde pak až do své smrti. Ve zdejším kostele sv. Hippolita financoval roku 1600 zřízení náhrobku svého bratra Jana Kozaře z Kozařova a jeho manželky Anny.[2]
Byl autorem několika latinských děl, mj. spisu Ephemerides.
Zemřel roku 1616, patrně v klášteře Hradiště, kde byl nejspíše také pohřben.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HVĚZDOU, Křížovníci s červenou. Kniha památní na sedmisetleté založení českých křižovníků s č. hv. (1233-1933).. [s.l.]: Českoslovanska akc. tiskárna 500 s. Dostupné online. Google-Books-ID: McqzAAAAMAAJ.
- ↑ a b Vlastivěda moravská: mistopis Moravy. [s.l.]: Musejního spolku 584 s. Dostupné online. Google-Books-ID: JocxAQAAIAAJ.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Časopis Matice moravské. Brno: Matice moravská, 1968-. ISSN 0323-052X.
- PAPROCKI, Bartosz. Zrdcadlo Slawneho Margrabstwij Morawskeho, 1593.
- URBÁNKOVÁ, Libuše. Česko-polské vztahy v minulosti. Brno: Státní archiv, 1964. s. 169.
