Metropolita moskevský a celé Rusi
| Metropolita moskevský a celé Rusi | |
|---|---|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Metropolita moskevský a celé Rusi byl v letech 1461-1589 titul představeného severovýchodní (moskevské) části Ruské pravoslavné církve (a hlavního biskupa moskevského), v době působení Feodosije (Byvalceva) v moskevské eparchii až do zavedení úřadu patriarchy metropolitou Jóbem.
Kyjev, západní a jihozápadní ruské eparchie, tj. ty, které byly v té době součástí Litevského velkoknížectví a Polska, se nepodřídily moskevským metropolitům. Od roku 1988 do současnosti náleží tento titul hlavě ruské pravoslavné církve starého obřadu (od 23. října 2005 Kornil).
Titul[editovat | editovat zdroj]
Samotný výraz moskevský je spíše současné definicí pro město, ve kterém se nacházela rezidence metropolitů, nikoli skutečným názvem. Metropolita se totiž v dokumentech sám psal jako metropolita celého Ruska a takto jej titulovali i ostatní.[1] Týž titul byl zobrazen na pečeti metropolitů[2] Týž titul se objevoval i na pečeti metropolie.
Konstantinopolský patriarcha Theolept I. ve svém poselství z roku 1516 označuje metropolitu Varlaama starým titulem jako Metropolita kyjevský a celé Rusi. [3] Pouze v několika dopisech z athonských klášterů z počátku 16. století oslovují metropolitu jako Metropolitu moskevského a celé Rusi. [3] [3] To se však v praxi neujalo a až do ustavení patriarchátu titul zůstal jako Metropolita celé Rusi. [3]
Západní Rusko[editovat | editovat zdroj]
V Polském království a Litevském velkoknížectví a později ve společné Polsko-litevské unii existovala od roku 1458 samostatná Kyjevská metropole, která byla pod církevní jurisdikcí konstantinopolských patriarchů a do její jurisdikce spadala jihozápadní část ruské církve. Titul západních metropolitů byl Metropolita kyjevský a celé Rusi,[3] později za vlády Grigorije Camblaka také Metropolita litevský a celé Rusi, počínaje metropolitou Josefem (Soltanem) Metropolita kyjevský, haličský a celé Rusi. Poslední titul pro kyjevského metropolitu se od roku 1509 udržel na dalších 200 let.
Metropolité Kyjeva, Haliče a celé Rusi v tomto období nikdy nesídlili v Kyjevě, ale ve Vilně, Novgorodku nebo Smolensku.
Seznam metropolitů[editovat | editovat zdroj]
| Obrázek | jméno | ve funkci od | ve funkci do | poznámka |
|---|---|---|---|---|
|
Feodosij (Byvalcev) | 3. května 1461 | 13. září 1464 | Byl prvním moskevským metropolitou, jejž v úřadu potvrdil velkokníže moskevský, a nikoli konstantinopolský patriarcha. (V posledním roce jeho vlády, v dubnu 1464, mu však jménem konstantinopolského patriarchy požehnal metropolita Filip z Cesareje.[4]) |
|
Filip I. | 11. listopadu 1464 | 5. dubna 1473 | |
|
Gerontij | 29. června 1473 | 28. května 1489 | |
|
Zosima (Bradatý) | 26. září 1490 | 9. února 1495 | Církevní historikové 19. století ho označovali za tajného stoupenců židovské hereze. V roce 1494 "kvůli své slabosti" opustil metropoli a usadil se nejprve v Simonovském a poté v Trojicko-sergijevském klášteře. |
|
Simon | 22. září 1495 | 30. dubna 1511 | Opustil metropolii. Zemřel o rok později. |
|
Varlaam | 3. srpna 1511 | 18. prosince 1521 | Byl nucen opustit metropolii. Zemřel v roce 1533. |
|
Daniil | 27. února 1522 | 2. února 1539 | V nezletilosti Ivana IV. Hrozného podporoval jeho matku Jelenu Glinskou a jejího favorita knížete Ovčinu-Telepněva, po jehož pádu byl sesazen Šujskými a odešel do Josefo-volokolamského kláštera. Zemřel v roce 1547. |
|
Joasaf (Skripicyn) | 6. února 1539 | leden 1542 | Sesazen Šujskými za vlády nezletilosti Ivana IV. Hrozného a poslán do Kirillo-bělozerského kláštera. Zemřel v roce 1555. |
.jpg) |
Makarij | 19. března 1542 | 31. prosince 1563 | |
|
Afanasij | 5. března 1564 | 16. května 1566 | Odstoupil. Zemřel v roce 1575. |
|
German (Sadyrev-Poljev) | červenec 1566 | ? | Jmenován do úřadu metropolity. Dle zpráv byl zabit v roce 1567 ve své cele opričníkem, jenž mu sekerou uťal hlavu. |
.jpg)
|
Filip II. (Kolyčov) | 25. července 1566 | 4. listopadu 1568 | Oběť opričniny. Byl sesazen rozsudkem církevního soudu. Vyhnán do tverského kláštera Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Zemřel v roce 1569, možná byl zabit. |
| Kirill (III./IV.) | 11. listopadu 1568 | 8. února 1572 | ||
| Antonij | květen 1572 | začátek roku 1581 | ||
 |
Dionisij | 1581 | 13. října 1586 | Za vlády Fjodora I. Ivanoviče byl zbaven úřadu a Borisem Godunovem poslán do vyhnanství v Chutynském klášteře. Následujícího roku zemřel. |
 |
Jov | 19. prosince 1586 | 23. ledna 1589 | První patriarcha moskevský. |
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metropolita moskevský a celé Rusi na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Митрополит Московский и всея Руси na ruské Wikipedii.
- ↑ Акты исторические, Т.I. [s.l.]: [s.n.], 1841. S. 121, 126, 127, 129, 130, 137, 139, 141,142, 144, 145, 166, 168, 169, 170, 191, 201, 287, 290, 295, 332, 408, 506, 508, 510, 511, 512, 514, 518, 519, 521, 529, 534, 545..
- ↑ Lakier, Alexandr Borisovič. Русская геральдика. СПб.: [s.n.], 1855. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Акты исторические, Т.I 1841.
- ↑ Golubinskii, Istoriia russkoi tserkvi, vol. 2, pt. 1, p. 530.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Акты исторические. — СПб., 1841. — Т. I. 1334—1598.