Merenptah

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Merenptahova socha

Merenptah byl čtvrtým panovníkem 19. egyptské dynastie, který podle dobových záznamů vládl mezi lety 1213 př. n. l. až 1203 př. n. l.

Merenptah byl třináctým synem Ramesse II., kterého vystřídal na trůně. K moci se dostal tím, že všichni jeho starší bratři zemřeli dříve. Bylo mu v té době už skoro 60 let. Administrativní centrum země přesunul do Memfidy, kde si také nechal postavit palác se zádušním chrámem. Jeho ostatky byly nicméně uloženy v Údolí králů v hrobce KV8.

Válečná tažení[editovat | editovat zdroj]

Merenptah vedl za své vlády několik válečných tažení. V pátém roce bojoval proti Libyjcům, kteří společně s mořskými národy ohrožovali říši ze západu. Merenptah vedl vítěznou šestihodinovou bitvu proti jejich spojeným armádám u města Perire, ležícího patrně na západním okraji nilské delty. Bitva je popsána na stěně vedle šestého pylonu v Karnaku následovně:

"[Počátek vítězství, kterého jeho veličenstvo dosáhlo v Libyi], proti Ekwešům, Terešům, Lukkům, Šerdenům, Šekelešům, seveřanům ze všech zemí."

O něco dále nápis líčí, jak Merenptah dostal zprávu o útoku:

"... 'Mizerný, zpropadený král Libye, Meryre, syn Dedův, přepadl zemi Tehenu se svými lučištníky - Šerdeny, Šekeleši, Ekweši, Lukky, Tereši, vybranými nejlepšími válečníky a bojovnými muži své země. Přivedl je se svou ženou a svými dětmi ... a přítáhli k západní hranici polí Periru.'"[1]

Na Athribské stéle v zahradě Káhirského muzea se píše: "Ta zpráva Veličenstvo rozlítila, že zuřil jako lev", svolal svůj dvůr a pronesl burcující projev. Potom měl sen, ve kterém mu Ptah podal meč a řekl: "Vezmi (jej) a vyžeň ze svého srdce bázeň." Když lučištníci postupovali, říká nápis, "Amon byl nad nimi jako štít." Po šesti hodinách zbylí nepřátelé odhodili zbraně, opustili svou výstroj a rodiny a utíkali, aby zachránili holý život. Merenptah uvádí, že útočníky porazil, zabil 6000 vojáků a 9000 jich zajal. Počty dokládá tím, že všem neobřezaným padlým dal odřezat penis a obřezaným ruku; z toho historici usuzují, že Ekwešové byli obřezáni, což poněkud zpochybňuje jejich řecký původ.

Stejnou událost líčí poetickou formou Merenptahova stéla, známá též jako Izraelská stéla, která zaznamenává domnělé naprosté zničení Izraele v jednom dřívějším tažení proti Kanánu: "Izrael byl vyhuben... jeho semeno je zničeno." Je to první uznávaný staroegyptský záznam o existenci Izraele, nikoli jako země nebo města, nýbrž jako kmene nebo národa.[2]

Následnictví[editovat | editovat zdroj]

Merneptah makes an offering to Ptah on a column

Merenptah usedl na trůn ve věku přibližně sedmdesáti let. [3] Správní středisko Egypta přenesl z Piramesse (Pi-Ramesses), sídelního města svého otce, zpátky do Memphisu, kde postavil královský palác vedle Ptahova chrámu. Palác byl vykopán v r. 1915 badateli University of Pennsylvania Museum pod vedením Clarence Fischera.

Merenptahovým nástupcem se měl stát Naneferkaptah, syn královské manželky Isetnofret (Isisnofret), Ale Merenptah přežil jej, jeho manželku i jejich potomka.[4] Merenptahovým nástupcem se stal Sethi II., další syn královny Isisnofret. Nebylo to však bez problémů: jeho soupeř Amenmesse, který byl buďto synem Merenptaha a Tachat nebo snad synem Ramsese II, se zmocnil vlády nad Horním Egyptem a Kúšem uprostřed jeho panování. Setimu se podařilo obnovit svou svrchovanost nad Thébami v pátém roce vlády, když Amenmesse přemohl.

Mumie[editovat | editovat zdroj]

Merenptahův kamenný sarkofág v KV8.

Merenptah trpěl ve stáří artrózou a arteriosklerózou. Jeho vláda trvala bezmála deset let. Pohřben byl původně v Údolí králů v hrobce č. 8, jeho mumie tam však nebyl nalezena. V r. 1898 byla objevena s 18 dalšími mumiemi v komoře mumií ve hrobu Amenhotepa II (KV35) Viktorem Loretem. Merenptahova mumie byla převezena do Káhiry a postupně rozbalena Dr. G. Elliottem Smithem 8. července 1907. Dr. Smith zaznamenává:

Tělo patří starému muži vysokému 171 cm. Merenptah byl téměř úplně holohlavý, s úzkým pruhem bílých vlasů (zastřižených nyní tak krátce, že téměř nejsou vidět) na spáncích a zátylku. Několik krátkých (kolem 2 mm) černých chlupů bylo nalezeno na horním rtu a řídké, krátce zastřižené vousy na tvářích a bradě. Celková podoba obličeje připomíná Ramsese II, ale tvar lebky a rozměry obličeje odpovídají spíše hodnotám zjištěným u jeho otce/dědečka, Setiho Velikého.[5]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Robert Drews, The End of the Bronze Age, Princeton University Press, 1993. p.49
  2. Jacobus Van Dijk, "The Amarna Period and the Later New Kingdom" in The Oxford History of Ancient Egypt, ed. Ian Shaw, Oxford University Press (2000), p.302
  3. Joyce Tyldesley(2001). Ramesses: Egypt's Greatest Pharaoh.Penguin Books, 185. 
  4. Ancient History Sourcebook: Tales of Ancient Egypt: The Magic Book, c. 1100 BCE [online]. Fordham University. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Grafton Elliot Smith, The Royal Mummies, Cairo (1912), pp. 65-70
Předchůdce:
Ramesse II.
Znak z doby nástupu Egyptský král
1203 př. n. l.–1200 př. n. l.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Amenmesse