Merenptahova stéla
Merenptahova stéla – známá též jako Izraelská stéla nebo Vítězná stéla Merenptahova – je nápis zanechaný starověkým egyptským faraonem Merenptahem (vládl od r. 1213 do 1203 př. n. l.), na rubové straně žulové stély vztyčené faraonem Amenhotepem III. Objevil ji Flinders Petrie roku 1896 v Thébách.
Stéla se proslavila jako jediný starověký egyptský dokument zmiňující „Isrir“ nebo „Izrael“. Je to nejstarší známé svědectví o existenci obyvatel nazývaných Izraelci. Z tohoto důvodu mnozí učenci hovoří o stéle jako o „Izraelské stéle“.
Obsah |
Obsah [editovat]
Stéla z černé žuly zaznamenává v první řadě vítězné válečné tažení proti Libuským a Mešwešským Libyjcům a jejich spojencům z Mořských národů, poslední dva řádky však zmiňují předchozí válečné tažení do Kanánu, při němž Merenptah dobyl mezi jinými Aškelon, Gezer, Yanoam a Izrael.[1]
Objev [editovat]
Stélu objevil r. 1896 by Flinders Petrie na prvním nádvoří Merenptahova zádušního chrámu v Thébách.[2] Nyní je ve sbírce Egyptského muzea v Káhiře a neúplná kopie stély byla nalezena také v Karnaku.[3] Flinders Petrie se obrátil na Wilhelma Spiegelberga, německého jazykovědce, aby nalezenou masivní žulovou stélu přeložil. V závěru textu narazil Spielberg na znak, který mezi národy či kmeny poraženými Merenptahem uváděl „I.si.ri.ar?“[4] Petrie rychle usoudil, že jde o „Israel!“[4] Spiegelberg souhlasil, že to musí být správný překlad. „Velebníčky to určitě potěší,“ poznamenal Petrie.[4] Při večeři toho dne Petrie, který si uvědomoval význam nálezu, řekl:
„Tahle stéla bude ve světě proslulejší než cokoliv, co jsem dosud našel.“[4]
Bylo to poprvé, co se ve starověkých egyptských textech objevilo jméno „Izrael“, a tato novinka se ocitla v titulcích všech anglických novin. [4]
Stéla je vysoká 3,18 m a široká 1,63 m.[5] Text je převážně prozaickou zprávou s poetickým závěrem, odrážejícm styl podobných stél egyptské nové říše z té doby. Datována je Rok 5., 3. měsíc šemu (léta), 3. den (asi 1209/1208 př. n. l.), a začíná chvalozpěvem na Merenptahovy úspěchy v bitvě.
Zmínka o Izraeli [editovat]
Název „Izraelská stéla“ je poněkud zavádějící, neboť stéla obsahuje pouze stručnou zmínku o Izraeli a Kanánu. Časově další v pořadí je zmínka o Izraeli z 9. stol př. n. l., nalezená na Mešově stéle.
Řádek zmiňující Izrael se vyskytuje společně se třemi dalšími poraženými národy v Kanánu (Gezer, Yanoam and Aškelon) pouze jedinkrát, zatímco o poražených Libyjcích se mluví opakovaně. Řádek odkazující na Merenptahovo válečné tažení do Kanánu zní:
„Kanán je zpustošen a zbědován. Dobyt je Aškelon, Gezer zajat, Yanoam už více není; Izrael leží pustý, jeho setba zmařena.“[6]
Obrat „pustý, setba zmařena“ je ustálení rčení, často užívané o poražených národech. Znamená to, že byly zničeny všechny zásoby včetně osiva, takže dotyčný národ bude příští rok trpět hladem a nepředstavuje tudíž pro Egypt vojenskou hrozbu.
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||
| ysrỉꜣr[8] | fk.t | bn | pr.t | =f | |||||||||||||||||||
| Izrael | pustý | [zápor] | setba/zrno | jeho |
Ze stély je jasné, že „Izrael“ na tomto místě označuje národ nebo kmenový svaz, nikoli království nebo městský stát, jelikož je zde použit determinativ (rozlišovač) pro „cizí národ“, nikoli pro „zemi“.[9]
Zatímco ostatní nepřátelé Egypta uvedení vedle Izraele v tomto dokumentu, jako je Aškelon, Gezer a Yanoam, mají rozlišovač městského státu – „bumerang a tři kopce označující cizí zemi“ – hieroglyfy vztahující se k Izraeli používají místo toho rozlišovač cizí lid: bumerang a muže se ženou nad třemi svislými čarami plurálu. Tento znak Egypťané běžně užívali pro nomádské kmeny bez pevného městského sídla, z čeho vyplývá, že ysrỉꜣr „Izrael“ bylo pojmenováním pasteveckého, polokočovného či venkovského obyvatelstva. [3]
Merenptahovo tažení [editovat]
Jsou spory o tom, zda Merenptah opravdu podnikl válečné tažení do Kanánu, nebo jde o báchorku, podobně jako pozdější asyrské dokumenty nikdy nepřiznaly, že by Asýrie utrpěla porážku v bitvě. Tato domněnka má jisté opodstatnění, jelikož stéla Merenptahova předchůdce Ramsese II o bitvě u Kádeše naznačuje pevnou vládu nad Levantem, takže je divné, že by jej Merenptah musel znovu dobývat; ledaže by Merenptah byl nucen čelit revoluci v této oblasti a potlačit ji, aby utvrdil svou moc nad Kanánem. V takovém případě by jeho nadvláda nad Kanánem byla přinejmenším dost vratká.
Možná spojitost se Šasu [editovat]
Donald Redford tvrdí, že „Izrael“ byla tlupa beduinských kočovníků, kterým Egypťané říkali „Šasu“, a odvolává se přitom na spojení „Yhw- v zemi Šasu“ z chrámu Amenhotepa III v Solebu, což se pokládá za ranou podobu tetragramu.
Tuto domnělou spojitost mezi Izraelci a Šasu však zpochybňuje fakt, že na karnackém reliéfu bitvy nejsou Izraelci zobrazeni jako bojovníci Šasu, nýbrž mají stejné oděvy a účesy jako Kenánci, bránící opevněná města Aškelon, Gezer a Yanoam.[10]
Významnost zmínky o Izraeli [editovat]
Michael G. Hasel, ředitel Archeologického ústavu na Southern Adventist University tvrdí, že Izrael byl koncem 13. stol. př. n. l. v Kanánu již pevně zakotvenou politickou mocností:
„Izrael fungoval jako zemědělská, usedlá socioetnická entita v závěru 13. stol př. n. l., dostatečně významná na to, aby byla zahrnuta do válečného tažení proti politickým útvarům v Kanánu. I když Merenptahova stéla nepodává žádné náznaky o tehdejší společenské struktuře izraelského lidu, naznačuje, že šlo o významnou socioetnickou entitu, se kterou se muselo počítat.“[11]
Prof. Ze'ev Herzog archeologické fakulty university v Tel-Avivu přesto tvrdí, že v archeologických nálezech neexistuje doklad pro to, že by Izrael představoval významnou politickou mocnost, ať už v době vzniku stély nebo kdykoli v onom období. Ve svém článku „Rozbor jerišských hradeb“, otištěném v Ha'aretz (29. října 1999), označuje zmínku o Izraeli za odkaz na „skupinu obyvatelstva“:
„Název »Israel« bylo pojmenování pro jednu ze skupin obyvatelstva, které obývaly Kanán koncem pozdní doby bronzové, zřejmě v centrální vysočině, v oblasti, kde později bude založeno Izraelské království...“[12]
Kopie stély se nachází v Harvardském semitském muzeu.
Reference [editovat]
- ↑ Carol A. Redmount, 'Bitter Lives: Israel in and out of Egypt' in The Oxford History of the Biblical World, ed. Michael D. Coogan, (Oxford University Press: 1999), p. 97
- ↑ Ian Shaw & Paul Nicholson, The Dictionary of Ancient Egypt, British Museum Press, (1995), str.183-184
- ↑ a b Redmount, p. 97
- ↑ a b c d e Margaret Drower, Flinders Petrie(1985). A life in Archaeology.London:Victor Gollancz Ltd, 221.
- ↑ Alessandro Bongioanni & Maria Croce (ed.), The Treasures of Ancient Egypt: From the Egyptian Museum in Cairo, Universe Publishing, a division of Ruzzoli Publications Inc., 2003. p.186
- ↑ The Victory Stela of Merneptah
- ↑ V původním textu je pták (vlaštovka) umístěn pod znak t (polokruh), kvůli čitelnosti byl zde umístěn vedle znaku t.
- ↑ According to Flinders Petrie.
- ↑ Bumerang
je rozlišovačem pro „cizí“, sedící muž a žena
jsou rozlišovačem pro „lid“.
- ↑ Stager, Lawrence E., „Forging an Identity: The Emergence of Ancient Israel“ in Michael Coogan ed. The Oxford History of the Biblical World, Oxford University Press, 2001. p.92
- ↑ M. G. Hasel, „Israel in the Merneptah Stela,“ BASOR 296, 1994, pp.54 & 56, n.12.
- ↑ mideastfacts.org - Deconstructing the walls of Jericho
