Masarykovo náměstí (Děčín)
| Masarykovo náměstí v Děčíně | |
|---|---|
.jpg) Děčínské Masarykovo náměstí v srpnu 2024 | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Město | Děčín |
| Městská část | Děčín I-Děčín |
| Poloha | 50°46′50,52″ s. š., 14°12′47,88″ v. d. |
| Napojené ulice | Řetězová Radniční Lázeňská Myslbeková Plavební 28. října |
| Historie | |
| Pojmenováno po | Tomáš Garrigue Masaryk |
| Starší názvy | Tržní náměstí |
| Další údaje | |
| Typ | náměstí |
| Délka | 125 m |
| Šířka | 77 m |
| Kód ulice | 88757 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Masarykovo náměstí je veřejné prostranství v Děčíně, v okrese Děčín v Ústeckém kraji, které dříve tvořilo centrum města. Je dlouhé 125 metrů a široké 77 metrů. Před první světovou válkou se náměstí jmenovalo „Tržní“, neboť se zde pořádaly řemeslné a farmářské trhy. Tyto trhy také několikrát navštívil během svých pobytů v saské obci Žandov pozdější prezident T. G. Masaryk. Tam ho také (26. července 1914) zastihla zpráva o vyhlášení první světové války.
Popis náměstí
[editovat | editovat zdroj]Náměstí je obklopeno měšťanskými domy, které jsou postaveny převážně ve slohu severské renesance. Tyto domy byly majetkem pánů z Bünau. Zdobné portály odrážely bohatství tehdejších majetných měšťanů. V 60. letech 20. století, tedy v období panelové výstavby, byla severní strana domů stržena a s nimi byl zničen i starý Wernerovský dům, který naposledy sloužil jako hotel Praha. Gotickou Madonu, která zdobila jeho průčelí, se podařilo zachovat a je uložena v okresním muzeu. V důsledku demolic po roce 1960 a dalšími nevhodnými zásahy v době normalizace bylo náměstí – jako centrální městský prostor – závažně narušeno.[1]
Kašny
[editovat | editovat zdroj]
V okolí náměstí stálo dříve několik pěkných kašen. Na samotném náměstí pak byly od 14. století další dvě a v roce 1509 byla postavena kašna další. Barokní osmiboká kašna dosud stojí poblíž kostela svatého Václava a Blažeje. Roku 1907 byla postavena uprostřed náměstí secesní kašna od Rudolfa Weyra, která má pravoúhlou nádrž, skalnatý základ a vyrůstají z ní pařezy s větvemi držící okrouhlou mísu. Na kašně se původně nalézalo šest bronzových figur (dřevorubce, jeho dcery, spícího trpaslíka, dvou krkavců a na vrcholu Labské víly), znázorňujících pověst o prameni v Loubské rokli. Tyto sochy byly zrekvírovány za druhé světové války. Později byla vrcholová socha Labské víly nahrazena pískovcovým květem, který je v současnosti (2016) odstraněn a uvažuje se o rekonstrukci a instalaci replik původních plastik. To je ztíženo tím, že se nedochovala, kromě nepříliš kvalitních fotografií, žádná dokumentace.
Loretánská kaple
[editovat | editovat zdroj]V letech 1668 až 1670 byla postavena loretánská kaple s hraběcí hrobkou Thunů. Kapli nechal postavit Maxmilián hrabě Thun a svou velikostí a monumentálností se stala dominantou celého náměstí. Kaple byla chráněna topoly a obklopovala ji balustráda a ozdobné sochy. Rostoucí provoz ve městě však měl za následek likvidaci památky a ta musela být v roce 1885 stržena. Ještě před stržením stavby však byla supraporta (tedy zdobený vnitřek pole nad vchodem do kaple) přenesena z podnětu místodržícího Thuna na hospodářskou budovu zámku v Jílovém u Děčína, kde je zachována. Další prvky kaple byly použity při výstavbě tehdejších nových domů v Děčíně.[2][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Masarykovo náměstí v Děčíně na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Masarykovo náměstí. Děčín [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 140764 : zámek Jílové. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. (foto na str.44)
