Martin Ryšavý
Martin Ryšavý | |
---|---|
Narození | 5. dubna 1967 (57 let) Praha |
Povolání | spisovatel, režisér, filmový režisér, scenárista, dokumentarista a filmový scenárista |
Témata | dokumentární film a česká literatura |
Ocenění | Magnesia Litera 2009 (2009) Magnesia Litera 2011 |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Martin Ryšavý (* 5. dubna 1967 Praha) je český spisovatel, scenárista, režisér a hudebník.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a scenáristiku na FAMU.[1] Pracuje jako odborný asistent na Katedře scenáristiky a dramaturgie FAMU, na které působil i coby vedoucí katedry. Natočil několik dokumentárních etnografických filmů, je autorem námětu a scénáře povídky Cesta v povídkovém filmu Romana Vávry Co chytneš v žitě (1998), scénáře filmu Ivana Vojnára Lesní chodci (2003), který později přepracoval do knižní podoby, či scénáře k televiznímu filmu Aljona (2008). Nejvíce na sebe ale upozornil dvoudílnou knihou Cesty na Sibiř (2008), která získala Magnesii Literu za prózu. Časopis A2 zařadil tuto knihu v roce 2020 do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.[2] V roce 2011 získal druhou Magnesii Literu za prózu za knihu Vrač. Tato kniha byla oceněna i Cenou Josefa Škvoreckého a cenou Bank Austria Literaris na knižním veletrhu v Lipsku.[3]
Román Cesty na Sibiř se stal námětem inscenace divadla Buchty a loutky Cesta na Sibiř.
Také vystupuje coby hráč na různé nástroje a je jedním z hlasů pilotní kapely Revolver Revue, Bouchací šrouby.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- Argiš, 1995 – krátký dokument o životě kočovných Něnců z poloostrova Tajmyr
- Rozprava o metodě, 1997 – krátký film o PřF UK
- Bílá indiánka, 1999 – filmová povídka podle vlastního scénáře
- Sibiř – duše v muzeu, 2000
- Afoňka už nechce pást soby, dokumentární film, 2004
- Kdo mě naučí půl znaku, dokumentární film o Vietnamcích, 2006
- Malupien, Olšový Spas, dokumentární film, 2008
- Země snů, dokumentární film o Vietnamcích, 2009
- Banánové děti, TV film o Vietnamcích, 2009
- Medvědí ostrovy, dokumentární film, 2010
- Na vodě, 2015
- Slepý Gulliver, 2017
- Já, herec, 2024
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Lesní chodci, 2001, 2011
- Cesty na Sibiř, 2008, 2011
- Vrač, 2010, 2013
- Stanice Čtyřsloupový ostrov, 2011
- Zlaté vidění, 2019
- Tundra a smrt, 2021
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 2004 - dokumentární film Afoňka už nechce pást soby (režie: Martin Ryšavý) - cena za nejlepší český film na 8. Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2004
- 2009 – cena Magnesia Litera za dvoudílnou knihu Cesty na Sibiř
- 2009 – nominace na literární Cenu Josefa Škvoreckého za knihu Cesty na Sibiř
- 2011 – cena Magnesia Litera za knihu Vrač
- 2011 – literární Cena Josefa Škvoreckého za knihu Vrač
- 2011 - cena Bank Austria Literaris za knihu Vrač
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FIALOVÁ, Alena a kol. V souřadnicích mnohosti. Česká literatura první dekády jednadvacátého století v souvislostech a interpretacích.. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 817 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1630-0. Kapitola Medailony autorů, s. 780.
- ↑ Český literární kánon po roce 1989 - podzimní literární příloha A2. www.advojka.cz [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Lidovky.cz: Český román o Rusku získal cenu v Německu. Lidovky.cz 21. března 2012. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Osoba Martin Ryšavý ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Ryšavý