Malá Černoc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malá Černoc
Malá Černoc, v popředí chmelnice
Malá Černoc, v popředí chmelnice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBlšany
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel119 (2021)[1]
Katastrální územíMalá Černoc (7,60 km²)
Nadmořská výška310 m n. m.
PSČ438 01
Počet domů66 (2011)[2]
Malá Černoc
Malá Černoc
Další údaje
Kód části obce90069
Kód k. ú.690066
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá Černoc (německy Kleintschernitz) je vesnice v okrese Louny, dnes jedna ze šesti částí města Blšany. V roce 2011 zde trvale žilo 124 obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Vesnice, obklopená poli a chmelnicemi, je od Blšan vzdálena zhruba 6 km východním směrem, rozkládá se v mírně svažité poloze po levé straně údolí Černockého potoka nad místen, kde do něj zleva ústí menší potok Vlkovský. Osu vsi představuje silnice, směřující do Vlkova, vzdáleného vzdušnou čarou asi 2,5 km jihovýchodně. Údolím Černockého potoka vede z Malé Černoce silnice buď západním směrem do Soběchleb nebo na východ do Velké Černoce, obou taktéž v odlehlosti přibližně 2,5 km.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi (in Minori Czernocz) pochází z roku 1384. Jak patrno, již v této době se přívlastkem odlišovala Malá Černoc od sousední Velké Černoce. Tyto názvy jsou nejspíše odvozeny od staročeského osobního jména Črnota.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 697 obyvatel (z toho 334 mužů), z nichž bylo osmnáct Čechoslováků, 675 Němců a čtyři cizinci. Až na pět evangelíků a devět židů se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 719 obyvatel: 63 Čechoslováků, 652 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a tři cizince. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také osm evangelíků, dva židé a jeden člověk bez vyznání.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 464 576 618 665 715 697 719 245 283 255 178 106 115 124
Domy 59 69 89 103 113 123 151 123 75 69 55 63 63 66

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Antonína Paduánského na návsi, obdélná pozdně barokní stavba z roku 1790. Zřízena na paměť mimořádného krupobití, které 13. června předešlého roku zničilo úrodu v celém okolí.
  • Uprostřed vsi pod dvěma rozložitými vrbami vyvěrá pramen se slabě železitou příchutí. Tento pramen patří k nejvydatnějším v okolí.
  • Kamenný smírčí kříž na soukromé zahradě ve vsi. Původně stával na louce za potokem, na nynější místo přestěhován kvůli obavám ze zničení či odcizení.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]