Lužný
| Lužný | |
|---|---|
 Soutok Hučivého potoka s Ohří | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Perštejn |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′15″ s. š., 13°6′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 177 (2021)[1] |
| Katastrální území | Černýš (4,12 km²) |
| Nadmořská výška | 310–325 m n. m. |
| PSČ | 431 63 |
| Počet domů | 68 (2011)[2] |
  Lužný | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 119385 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lužný (německy Aubach[3]) je vesnice, část obce Perštejn v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na jih od Perštejna. V roce 2009 zde bylo evidováno 162 adres.[4]
Lužný leží v katastrálním území Černýš o výměře 4,12 km².[5]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z původního názvu potoka, který jí protéká. Ten byl složen z běžného slova Bach (potok) a výrazu Au, který pochází ze středněhornoněmeckého slova ouwe (mokřina, louka, luh). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: w Aupachu (1612) a Aubach (1787).[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1612. Podle urbáře kláštereckého panství z roku 1649 stál v Lužném pouze panský mlýn a poplužní dvůr, u kterého se pěstovala zejména řepa a zelí. Do dvora docházeli robotovat poddaní z Černýše, Ondřejova, Hory a Okounova. Pro obyvatelé posledních dvou vesnic byl u Lužného zřízen most přes Ohři. U Okounova se od roku 1492 vybíralo clo za plavení dřeva, ale po připojení vesnice ke kláštereckému panství se celní právo přeneslo k Lužnému. Poplatek za plavení dosahoval čtyř grošů za vor a sedm feniků za každý kmen.[7]
Podle tereziánského katastru z roku 1748 měl Lužný dvacet obyvatel[7] a mlýn se dvěma koly a pilou. V díle Topographie des Königreiches Böhmen od Jaroslava Schallera z roku 1846 je Lužný uveden jako vesnice s dvaceti domy, ve kterých žilo 143 obyvatel. Ve vsi býval hostinec a mlýn s pilou. Patřila k ní také samota Kör (též Gehör) u cesty z Perštejna do Smilova se čtyřmi domy a výrobnou pušek. Ještě v roce 1930 v ní ve třech domech žilo devatenáct lidí. Roku 1863 obyvatelé vesnice pěstovali především žito, v menší míře oves, chovali 34 kusů krav a telat a šestnáct koz. Někteří pracovali ve mlýně nebo ve výrobně prken.[8] Mlýn stával na severním okraji vesnice u Hučivého potoka. Dochoval se z něj jen komín pod mostem, po kterém vede silnice silnice I/13.[9] Od roku 1869 byl Lužný osadou obce Perštejn, se kterou patřil do okresu Kadaň, a v roce 1961 byly společně převedeny do okresu Chomutov.[10]
Ve třicátých letech dvacátého století se v Lužném rozvíjel drobný průmysl. Fungovaly zde podniky zaměřené na výrobu dřevěného kuchyňského nářadí, kleští, břidlicových tabulek a vápenka.[11] Důležitým podnikem se roku 1930 stal pobočný závod firmy Pickart, ve kterém se vyráběly pily.[8] Během druhé světové války v něm od roku 1940 pracovali váleční zajatci z Francie. Od 24. srpna 1934 byla ve vsi otevřena jednotřídní česká škola, do které začalo chodit 31 dětí převážně z německých rodin, aby se naučily česky. Roku 1935 začala výstavba silnice do Perštejna.[11]
Ve druhé polovině dvacátého století průmysl v Lužném zanikl. Objekty Pickartovy továrny sloužily jako skladiště a po roce 1989 v nich do poloviny devadesátých let fungovala dřevovýroba a poté se ještě vyráběly vložky do komínů a urny. Komín továrny na výrobu kleští byl odstřelen v roce 1976.[11] Původní most přes řeku byl uzavřen v roce 1970 a stavba železobetonového začala až roku 1983. Rozvíjely se možnosti rekreace a u vesnice vznikla chatová oblast. V roce 1991 tak v Lužném stálo 21 trvale obydlených domů a 45 objektů individuální rekreace.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 201 obyvatel (z toho 101 mužů), kteří byli kromě sedmi cizinců německé národnosti a až na sedm evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 239 obyvatel: 233 Němců a šest cizinců. Kromě pěti evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[13]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 207 | 221 | 219 | 181 | 182 | 201 | 239 | 140 | 151 | 107 | 84 | 58 | 166 | 159 | 177 |
| Domy | 23 | 27 | 26 | 27 | 24 | 23 | 37 | 32 | — | 30 | 28 | 32 | 62 | 68 | 72 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Perštejn. | |||||||||||||||
Lužný původně patřil k farnosti Klášterec nad Ohří, ale roku 1797 byl převeden k perštejnské farnosti.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Poblíž silnice u hotelu Slunce stojí drobný smírčí kříž.[9]
- Asi 200 metrů západně od vesnice roste lípa velkolistá zvaná Lípa u Lužného, která je chráněná jako památný strom. Je vysoká 22 metrů a obvod kmene měří 280 centimetrů.[17]
- Na severním okraji vesnice se v nivě Hučivého potoka nachází přírodní památka Louka vstavačů u Černýše.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Domy v Lužném -
Domy v Lužném -
Domy v Lužném -
Památná lípa
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Aubach, s. 19.
- ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 43. Dále jen Binterová (1999).
- ↑ a b c Binterová (1999), s. 44.
- ↑ a b c Binterová (1999), s. 46.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 310. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ a b c Binterová (1999), s. 45.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Lípa u Lužného [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 Kapitola Lužný.
- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lužný, s. 189–190.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lužný na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Černýš na webu ČÚZK
