Lutová
| Lutová | |
|---|---|
.jpg) Náves v Lutové | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Chlum u Třeboně |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′22″ s. š., 14°54′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 87 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lutová (11,57 km²) |
| PSČ | 378 04 |
| Počet domů | 95 (2011)[2] |
  Lutová | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 89168 |
| Kód k. ú. | 689165 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lutová (německy Luttau) je vesnice patřící k městysu Chlum u Třeboně.[3] Leží jihozápadně od Jindřichova Hradce. Je vyhlášena jako vesnická památková zóna. V roce 2011 zde trvale žilo 105 obyvatel.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Lutová je považována za jednu z nejstarších vsí na Třeboňsku.[5] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349,[6] zde Vítkovci[7]založili kostel a faru, které se staly až do poloviny 18. století nejdůležitější církevní stavbou chlumeckého panství a přilehlých obcí.
O tvrzi, která zpustla pravděpodobně v 17. století, jsou přímé zprávy až ze 16. století. Její poslední zbytky byly odstraněny v roce 1974. Dominantou vesnice je původně gotický kostel Všech svatých ze druhé poloviny 14. století, přestavovaný po roce 1615 a dále roku 1875, kdy byla vystavěna věž. U kostela stojí empírová fara z doby kolem roku 1800. Na hřbitově je barokní Křížová cesta z poloviny 18. století a žulová boží muka z konce 17. století. Na návsi stojí kaple svatého Jana Nepomuckého z poloviny 19. století, uvnitř je plastika svatého Jana z doby kolem roku 1730. Od hřbitova je výhled do Třeboňské pánve.[8]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Lutová sousedí se vsí Žíteč na severovýchodě, s obcí Stříbřec na severozápadě, s obcí Hamr na jihozápadě a s obcí Chlum u Třeboně na jihovýchodě.
Lutovou teče nevýznamný potok ústící poblíž Starého jezera do Rybniční stoky, v okolí je mnoho rybníků a jezer (Staré jezero, Starý u Lutové, Požár, Velký farský, Voles, Travičný, Starý hospodář, Výtopa, Starý kanclíř, Žebrákov, Kuželů, Borný, Planinský).[9] Ve vsi je hostinec, penzion a hřbitov. Jižně od vesnice se nachází vrch Smíchovec a na severovýchodě se nachází návrší U Kostelíka.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kostel Všech svatých
- fara čp. 5
- křížová cesta a boží muka na hřbitově
- kaple svatého Jana Nepomuckého na návsi
- chalupa čp. 36
- kontribuční sýpka
- zřícenina poutního kostela Narození Panny Marie za vsí
Ostatní pamětihodnosti:
- kaplička Loučení Panny Marie
- hřbitov nad kostelem Všech svatých se starými hroby a hrobkou
- pomník padlým v severní části návsi
- řada staveb regionální lidové architektury
- drobné sakrální památky v krajině v okolí vsi
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel Všech svatých -
Hřbitov u kostela Všech svatých -
Rybník v jihozápadní části návsi -
Hostinec čp. 20 U Kuželů na návsi -
Pomník padlým v severní části návsi -
Chalupa čp. 36 -
Památkově chráněná sýpka -
Kaplička Loučení Panny Marie -
Zřícenina kostela Narození Panny Marie v lesíku za vsí
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.jpg)
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ TOUFAR, Pavel. Chlum u Třeboně a české Vitorazsko. Praha: Olympia, 2014. 96 s. ISBN 978-80-7376-378-7.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 182.
- ↑ TŘEBOŇSKO.CZ. Lutová – vesnická památková zóna. Třeboň a Třeboňsko - ubytování, lázně, rybaření, cykloturistika - dovolená v ČR [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 214.
- ↑ JŮNA, Martin; JŮNA. Vítkovci a jejich rod do roku 1312. Studie z listinných a jiných dochovaných pramenů. Jindřichův Hradec: Epika, 2011. 250 s. ISBN 978-80-87435-11-3.
- ↑ KRÁL, Jiří. Třeboňská pánev. [s.l.]: Oddělení pro zeměpis geografického ústavu univ. Karlovy, 1947. 34 s.
- ↑ LIEBSCHER, Petr. Rybníky ČR. Praha: Academia, 2014. 584 s. ISBN 978-80-200-2368-1.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Černý Jiří: Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous, České Budějovice 2009.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lutová na Wikimedia Commons
