Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1908 – 1910
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1910
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká agrární strana
Narození14. března 1852
Benátky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. března 1910 (ve věku 58 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťNadine von Huppmann-Valbella
RodičeLeopold Krakowský z Kolowrat a Natalie Blaszezynska
CommonsLeopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manželka Nadine Freiin von Huppmann-Valbella
1858-1942
otec Leopold Krakowský z Kolowrat
1804-1863
matka Natalie Blaszezynska
1828-1861
syn Alexander Josef Kolowrat-Krakowský
1886-1927
dcera Bertha Kolowrat-Krakowská, provdaná Colloredo-Mansfeldová
1870-1942
syn Bedřich Kolowrat-Krakowský
1893-1920
syn Jindřich Vilém Kolowrat-Krakowský
1897-1996
vnuk František Tomáš Kolowrat-Krakowský
1943-2004
děd František Xaver Krakowský z Kolowrat
1783-1855
babička Julie von Wildenstein-Wildbach
1786-1849
Leopold Filip hrabě Krakowský z Kolowrat

Hrabě Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky, v českojazyčných pramenech uváděn též jako Leopold Filip Krakovský z Kolovrat, nebo Leopold Filip Kolowrat-Krakowský, v dobových pramenech zmiňován též jen coby Leopold Kolowrat (14. března 1852 Benátky – 19. března 1910 Vídeň[1][2]) byl rakouský a český šlechtic z rodu Krakovských z Kolovrat a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Život a kariéra

Převzal rodový majetek. Spravoval sídlo v Týnci, Meierhöfenu a Vídni a po smrti Hanuše Kolovrat-Krakowského převzal rovněž majorát Novohradských (panství Přimda-Košátky) a majorát Krakowských (panství Týnec-Běšiny). Patřil mu i Kolowratský palác a Nový Kolowratský palác v ulici Na Příkopě č. 17 v Praze.

5. května 1876 se zúčastnil posledního souboje v Praze, při němž zastřelil prince Wilhelma Auersperga. Následně uprchl do Spojených států amerických. Okolnosti duelu nebyly objasněny, ale podle některých pramenů se oba šlechtici dostali do sporu kvůli komtese Anně z Valdštejna.[1] 18. března 1884 se v New Yorku oženil s Nadine von Huppmann-Valbella (1858–1942),[2] která byla dcerou tabákového magnáta. Když Kolowratovi císař udělil milost, vrátili se manželé do Rakouska-Uherska.

Jeho velkou zálibou se staly automobily a v roce 1903 stal členem Rakouského automobilového klubu, o rok později jeho místopředsedou. Patřil i mezi organizátory mezinárodní automobilové výstavy ve Vídni a členem zakládající komise organizace Association Internationale des Automobile Clubs Reconnus (AIACR) v Paříži. V pozdějších letech se vlivem svého syna Alexandera, úspěšného motocyklového a automobilového závodníka, stal akcionářem společnosti Laurin & Klement. Akcie, stejně jako další majetek, přešel po Leopoldově smrti do rukou syna Alexandera.

Na počátku století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Tachov, Přimda).[3] Politicky se uvádí jako člen Německé agrární strany.[4] Vzhledem k trvalým obstrukcím se ovšem zemský sněm fakticky nescházel.

Ve volbách roku 1907 nastoupil též do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen za obvod Čechy 121. V parlamentu se zapojil do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil k Německé agrární straně.[5]

Zemřel 19. března 1910 ve Vídni. V Říšské radě ho nahradil Josef Mayer.[5] Německý národní svaz pořádal v parlamentu k uctění zesnulého smuteční schůzi. Německá agrární strana vyslala svou delegaci na jeho pohřeb.[6] Pohřeb se konal 24. března 1910 v domovském Týnci na Klatovsku. Účastnila se ho vysoká šlechta, čeští i sudetoněmečtí politici.[7]

Vyznamenání

Byl mu udělen Řád železné koruny II. třídy.[1]

Rodina

Oženil se 18. března 1884 se v New Yorku s dcerou tabákového magnáta Nadine von Huppmann-Valbella (6. srpen 1858 Paříž - 30. červenec 1942 Mnichov). Měli sedm dětí (z nich tři ovšem zemřely v raném věku).[1]

  • 1. Alexander (29. 1. 1886 Bloomfield - 4. 12. 1927 Vídeň)
  • 2. Jindřich (31. 12. 1887 Týnec u Klatov - 28. 6. 1889, pohřben v Týnci)
  • 3. Kateřina Berta (14. 1. 1889 Týnec - 15. 1. 1889, pohřbena v Týnci), dvojče
  • 4. Berta Kateřina (14. 1. 1889 Týnec - 18. 1. 1889, pohřbena v Týnci), dvojče
  • 5. Berta Jindřiška Kateřina Nadine (21. 6. 1890 Týnec - 28. 1. 1982 Auch, Francie)
    • ∞ 10. srpen 1909 Vídeň, rozvedeni 1926 Jeroným (Hieronymus) Colloredo-Mansfeld (3. 11. 1870 Dobříš - 29. 8. 1942 Praha)
      • nemanželské dítě se zpěvákem Rolandem Hayesem: Maria Dolores Kolowrat-Krakowská ∞ 29. 8. 1949 Jurij princ Ostasenko-Bogdanoff (* 28. 1. 1928 Leningrad)
  • 6. Bedřich (22. 7. 1893 Týnec - 16. 11. 1920 Zámek Diana v Rozvadově-Dianě, pohřben v Týnci)
  • 7. Jindřich Vilém (27. 7. 1897 Týnec - 19. 1. 1996 Praha), československý velvyslanec v Turecku (1946-1948)
    • 1. ∞ 8. srpen 1929 Praha Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 - 25. 4. 1938), vdova po bratru Alexandrovi
    • 2. ∞ 21. květen 1942 Marie Klimtová (21. 10. 1907 Bratřínov u Prahy - 1991), její děti:
      • 1. Jindřich (* 25. 8. 1933 Praha) ∞ Elisabeth Smith
      • 2. Arnošt (Ernest, * 21. 2. 1935 Praha), partnerka Barbara Newell, americká velvyslankyně u UNESCO v Paříži
      • 3. Marie (* 31. 5. 1936 Praha) ∞ Brooks Evans
      • 4. Eva (* 12. 6. 1938 Praha) ∞ 14. květen 1959 John Hushes
      • 5. František Tomáš, (25. 2. 1943 Praha – 26. 6. 2004 Praha), životní partnerka Dominika, rozená Perutková (* 26. 2. 1966 Praha)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Leopold Filip Kolowrat-Krakowský [online]. kolowrat.cz [cit. 2014-01-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Leopold Filip [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2014-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
  4. ↑ Národní politika 29. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196181&picp=&it=0&s=djvu
  5. ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ Leopold Graf Kolowrat. Bohemia. Březen 1910, roč. 83, čís. 79, s. 4-5. Dostupné online. 
  7. ↑ Graf Leopold Kolowrat. Bohemia. Březen 1910, roč. 83, čís. 84, s. 3. Dostupné online. 

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 79-80. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Leopold_Filip_Kolowrat-Krakowsky&oldid=15544886“