Lípa nad Dřevnicí (nádraží)
| Lípa nad Dřevnicí | |
|---|---|
.jpg) Nádraží v Lípě nad Dřevnicí | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Zlínský |
| Obec | Lípa nad Dřevnicí |
| Souřadnice | 49°12′58″ s. š., 17°46′10,45″ v. d. |
  Lípa nad Dřevnicí | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 370551 |
| Trať | Otrokovice–Vizovice |
| Nadmořská výška | 248 m n. m. |
| V provozu od | 8. října 1899 |
| Zabezpečovací zařízení | mechanické |
| Dopravní koleje | 2 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
| Služby ve stanici |   |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lípa nad Dřevnicí je železniční stanice v centrální části obce Lípa nad Dřevnicí ve Zlínském kraji v okrese Zlín, poblíž řeky Dřevnice. Leží na jednokolejné neelektrizované trati 331. Dopravně slouží též k obsluze nedalekého města Slušovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Potřeba napojení k železniční síti narostla pro Zlín především v rámci prudkého růstu, jež přinesla prosperující obuvnická továrna firmy Baťa založená roku 1894, hlavní iniciativu ke stavbě ovšem vyvíjeli zástupci města Vizovice. Jako odbočná stanice z trati původně propojující Vídeň a Krakov byla vybrána zastávka v Otrokovicích (původně se uvažovalo i o Napajedlech), kde byla s dostavbou trati vystavěna nová nádražní budova. Stavební práce prováděla budapešťská stavební firma Török a Janowic. Dne 8. října 1899 byl na trati zahájen pravidelný provoz zajišťovaný společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), která byla vlastníkem hlavní trati. Stanice pod původním názvem Lipa-Sluschowitz sestávala z jednopatrové budovy s lomenou střechou a krytým prvním nástupištěm.
Trať zůstávala v majetku a správě soukromé společnosti i po skončení první světové války. Majoritní podíl akcií této trati získal později koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla společnost přejmenována na Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD). Na dráze operují tehdy nadstandardně moderní traťová vozidla, která díky poměrně četným zastávkám plní roli hromadné dopravy. K dokončení plánu plného propojení železnice z Otrokovic přes Zlín a Vizovice dále do Valašské Polanky, kde by došlo k napojení na trať Hranice na Moravě – Púchov (280) nakonec nedošlo: stavební práce byly definitivně zastaveny v roce 1954.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde dvě úrovňová nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje. Dlouhodobě se plánuje zdvoukolejnění, elektrizace a další rekonstrukční práce na trati. Ze stanice odbočuje několik nákladních vleček, mj. vlečka do terminálu společnosti Metrans.
