Kyselov (Černá v Pošumaví)
| Kyselov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Černá v Pošumaví |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°40′58″ s. š., 14°3′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Kyselov |
| Nadmořská výška | 730 m n. m. |
  Kyselov | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 655 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselov (německy Sarau) je zaniklá ves na území Dolní Vltavice, místní části obce Černá v Pošumaví v okrese Český Krumlov, a to na pravém břehu Vltavy (vodní nádrže Lipno). Jméno této zaniklé obce se objevuje v názvu katastrálního území o rozloze 570 ha;[1] před zatopením se jednalo o 1115 ha.[2] Dále se jméno této zaniklé obce objevuje v názvu přírodní památky Rašeliniště Kyselov, v názvu přeshraničního propojení s Rakouskem s názvem Kyselov–Diendorf a v názvu přívozu Dolní Vltavice – Kyselov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1308.[2][3] Ves již při jejím založení, zpočátku se jednalo jen o dvůr a mlýn, patřila pod klášter ve Schläglu (česky: klášter v Drkolné).[3] V držení tohoto kláštera byla až do zrušení poddanství.[4] Pravý a levý břeh Vltavy spojoval most.[5] U mostu býval mlýn. Po vzniku Československa byl u Kyselova zřízen hraniční přechod a byla zde postavena celnice.[6] Název vsi, vzešlý snad od „(die) saure Au“ (kyselá, bažinatá louka),[7] je zmiňován v obměnách Sauraw (1332, 1530), Sauweraw (1373), Kyssyelow (1400), Kysyelow (1405), Kyselow (1454), Czeraw (1540) a Sarau (1720).[8]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 213 | 248 | 248 | 252 | 265 | 245 | 256 | 18 |
| Domy | 26 | 28 | 30 | 26 | 28 | 29 | 29 | 32 |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online.
- ↑ a b JELÍNEK, Petr. Horní Planá a okolí. Horní Planá: Srdce Vltavy ISBN 978-80-902738-3-2, ISBN 80-902738-3-1. OCLC 780138208 S. 33.
- ↑ a b SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 139, 140.
- ↑ PALACKÝ, František. Popis Králowstwí českého. [s.l.]: [s.n.], 1848. Dostupné online. S. 328.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2001-01-01 [cit. 2021-10-09]. Dostupné online.
- ↑ HUDIČÁK, Petr, Zdena MRÁZKOVÁ a Jindřich ŠPINAR. Lipno: krajina pod hladinou. Druhé doplněné vydání. Český Krumlov: Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o., 2016. Seidelova Šumava. S. 140–141.
- ↑ Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Svazek 56. [s.l.]: [s.n.], 1917. S. 133.
- ↑ Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in den Sudetenländern, Svazek 47. [s.l.]: Der Verein, 1909. S. 197.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Český Krumlov. Dostupné online.
