Květní lůžko
Květní lůžko (receptaculum, torus) je plošné rozšíření stopky, která je koncovou části pozměněného stonku rostlin. Termín se používá pro lůžko jednotlivého květu, v některých případech i celého květenství, např. u hvězdnicovitých. Z květního lůžka vyrůstají další květní orgány - plodolisty, tyčinky a květní obaly, tj. kalich a koruna nebo nerozlišené okvětí, které ochraňují reprodukční orgány květu – samčí tyčinky a samičí pestíky. Květní lůžko bývá většinou ploché, řidčeji vyklenuté (kónické) nebo miskovitě prohloubené. Jednotlivé květní části se v květním lůžku vyvíjejí z malých hrbolků, nejdříve květní obaly, pak tyčinky a nakonec plodolisty, vývoj je různě rychlý, např. u olše a lísky trvá téměř celý rok.
Terminologie
V české botanické literatuře jsou často zaměňovány termíny receptákulum (květní lůžko) a hypanthium (češule) nebo jsou uváděny jako synonyma. S touto zavádějící interpretací se lze setkat i v díle Klíč ke květeně ČR. V odborné cizojazyčné literatuře mají většinou oba termíny jasně definovaný význam. Termínem receptákulum se označuje pouze květní lůžko bez účasti ostatních květních částí, podepírající buď jednotlivý květ nebo v některých případech celé květenství (např. u hvězdnicovitých). Hypanthium je komplexní útvar vznikající srůstem bazálních částí květních obalů a nitek tyčinek jednotlivého květu a někdy se na jeho vzniku částečně podílí i květní lůžko.[1][2][3]
Květní lůžko a vývoj plodů
Květní lůžko se u některých rostlin podílí na formování plodu, souplodí nebo i plodenství. Dužnaté a zbytnělé květní lůžko je součástí souplodí jahodníku. Dřevnatějící květní lůžko je součástí souplodí šácholanu, lotosu. Květní lůžka jednotlivých květů se podílejí také na vzniku dužnatého plodenství ananasu, zatímco u fíku fíkovníků je celé plodenství obalenou dužnatým lůžkem.[1][2] Dub a buk mají dřevnatějící květní lůžko miskovitě prohloubeno a rozšířeno v číšku, kupulu (cupula), v níž sedí žalud nebo bukvice (=nažka). Pokud se na vzniku podobného útvaru podílí i rozšířené spodní části tyčinek nebo květních obalů, vzniká, např. u růže, třešně nebo jabloně pohárkovitý útvar češule (hypanthium), který obaluje semeno. U pryšců zase vznikají na květním lůžku žláznaté valy se žlázkami nebo žláznaté disky – nektaria, produkující tekutinu lákající opylovače. U heřmánku pravého je květní lůžko duté. U lotosu zbytnělo v kuželovitý útvar, ve které jsou uloženy semeníky. Mučenka má květní lůžko protaženo v androgynofor nesoucí tyčinky a pestík vzdálené od květních obalů.[4][5]
Češule
Termín je v české botanice často používán nesprávně jako synonymum pro češuli. Na rozdíl od češule se termín receptákulum používá i pro strukturu podepírající květenství, jak je tomu např. u hvězdnicovitých. Receptákulum se v některých případech podílí na vzniku plodu, souplodí nebo plodenství. Např. u fíkovníku jsou nažky uzavřené ve zdužnatělém receptákulu.
-
Oříšky zanořené v dřevnatém květním lůžku - lotos -
Nažky na povrchu zdužnatělého květního lůžka - jahodník -
Žaludy dubu cesmínovitého, zanořené v číšce
Odkazy
Reference
- ↑ a b JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
- ↑ a b STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew: Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08.
- ↑ SLAVÍKOVÁ, Zdeňka. Morfologie rostlin. Praha: Karolinum, 2002.
- ↑ www.jbrom.wz.cz. www.jbrom.wz.cz [online]. [cit. 2010-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-01.
- ↑ botany.upol.cz