Pryšec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pryšec

Pryšec pilovitý
Pryšec pilovitý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď: pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod: pryšec (Euphorbia)
L.

Pryšec je rod rostlin, čítající asi 2160 druhů, patřící do čeledi pryšcovité. Pryšec je jeden z nejrůznorodějších rodů v rostlinné říši. Většinu zástupců rodu lze nalézt především v tropických a subtropických regionech Afriky a Ameriky, ale vyskytuje se také v mírném pásu. Sukulentní druhy, pocházejí převážně z Afriky, Jižní Ameriky, a Madagaskaru. Existuje široké spektrum ostrovních druhů, rosotucích například na Havajských ostrovech, kde pryšce jsou souhrnně známé jako „akoko“.[1] a na Kanárských ostrovech jako „tabaibas“ [2] [3]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

pryška
pryšovec
Chamaesyce
Elaeophorbia
Endadenium
Monadenium
Synadenium
Pedilanthus

Botanický název Euphorbia pochází od Euphorbuse řeckého lékaře krále Juby II z Numidie (52-50 př. nl - 23 nl), manžel dcery Antonia a Kleopatry . Tento lékař používal některé rostliny, například Euphorbie resinifera, v bylinkářství a vyléčil krále, když měl oteklé břicho (Euphorbia resinifera je prý silný lék proti bolesti a může také působit jako projímadlo a je možné, že Juba měl špatné trávení a trpěl nadýmáním). Carl Linné přiřadil název Euphorbia celému rodu na počest lékaři.[L 1]

Juba II sám byl patronem umění a vědy a sponzoroval několik expedic a biologických výzkumů. Byl také autorem a napsal několik vědeckých a populárně vědeckých děl, jako jsou přírodní pojednání o historii, nebo bestsellerový turistický průvodce po Arábii. Euphorbia regisjubae (pryšec krále Juby) byla pojmenována na počest králových příspěvků pro přírodní historii a jeho roli v popularizaci rodu Euphorbia.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tyto rostliny jsou jednoletky nebo trvalky byliny, keře či stromy s žíravou, jedovatou mléčnou mízou (latexem). Kořeny jsou drobné, nebo tlusté a masité, nebo hlízovité. Mnoho druhů jsou více či méně sukulentní, pichlavé, nebo bez trnů. Hlavní stonek a většinou i boční stonky u sukulentních druhů jsou tlusté a masité, 15-91 cm vysoké. Opadavé listy jsou opačné, střídavé nebo v přeslenech. U sukulentních druhů jsou listy většinou malé a krátkověké. Palisty jsou většinou malé, částečně přeměněné trny či v žlázy, nebo chybí.

Stejně jako všichni členové čeledi pryšcovité, všechny pryšce mají jednopohlavné květy. Jsou značně omezeny a seskupeny do pseudanthia (květenství, které svým vzhledem připomíná jediný květ) nazývající se cyathium. Většinou jsou jednodomé (nesoucí samčí a samičí květy na téže rostlině), i když některé jsou dvoudomé. Není neobvyklé, že centrálního cyathia z vrcholíku, které má být čistě mužské, vyrůstá boční cyathium je oboupohlavné. Někdy jsou mladé rostliny, nebo ty, rostoucí za nepříznivých podmínek vytváří pouze samčí květy a samičí květy nevytváří dokud nedospějí nebo se nezlepší podmínky. Listeny jsou často hodné podobné listům, někdy jsou zářivě barevné a atraktivní, někdy jsou zkráceny na drobné šupiny. Plodem jsou tři (zřídka dvě) tobolky, někdy masité, ale téměř vždy dozrávají ve dřevitém obalu, která se pak explozivně otevře. Semena jsou 4-hranného, oválného nebo kulovitého tvaru a u některých druhů jsou olejnatá.

Xerofilní a sukulentní pryšce[editovat | editovat zdroj]

V rodu pryšec, sukulentní druhy se často vyvíjely rozdílně a do jisté míry. Někdy je těžké rozhodnout, a je otázkou výkladu, zda je či není druh opravdu sukulentní, nebo "pouze" xerofilní. V některých případech, zejména u geofytů, jsou rostliny blízce příbuzné k sukulentům, jsou běžné byliny. Asi 850 druhů pryšců je sukulentních v užším smyslu slova. Pokud započítáme mírně sukulentní a xerofilní druhy, pak toto číslo vzroste až o 1000, což představuje asi 45% všech druhů rodu Euphorbia.

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Latex (mléčná míza) z pryšců funguje jako odstrašující prvek pro býložravce a k léčení poranění rostliny. Obvykle je latex bílý, ale ve vzácných případech (např.Euphorbia abdelkuri) je žlutý. Vzhledem k tomu, že je pod tlakem, vyteče ze sebemenší rány a ztuhne během několika minut po kontaktu se vzduchem. Obsahuje di- nebo tri-terpenové estery, které se mohou lišit v závislosti na druhu pryšce, a v některých případech může být varianta typická pro určitý druh. Složení terpenových esterů určuje, jak žíravé a dráždivé účinky má míza na kůži. Latex v kontaktu se sliznicemi (oči, nos, ústa) může způsobit velmi bolestivé záněty. V pokusech na zvířatech bylo zjištěno, že terpenový ester resiniferatoxin měl dráždivé účinky 10.000 až 100.000 krát větší než kapsaicin, látka způsobující pálivost chilli. U několik terpenových esterů je také známo, že jsou karcinogenní.

Proto by se mělo s pryšci zacházet s opatrností. Pokud přijde latex do styku s pokožkou, je třeba okamžitě důkladně promýt zasažené místo. Částečně nebo úplně ztuhlý latex je nerozpustný ve vodě, ale může být odstraněn s emulzí (mléko, krém na ruce). Lékař by měl být kontaktován, pokud jde o jakékoli záněty a sliznice, zejména očí, jelikož je možné až trvalé poškození zraku v důsledku akutního vystavení latexu.[L 2] Bylo zaznamenáno,že při řezání velkých sukulentních pryšců ve skleníku se šíří výpary z latexu a mohou způsobit vážné podráždění očí na několikametrovou vzdálenost. Jediným účinným opatřením je dostatečné větrání. Malé děti a domácí zvířata musí být chovány tak, aby bylo zabráněno kontaktu s pryšci.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Detail květenství Euphorbia pulcherrima

Několik pryšců se pěstuje jako zahradní rostliny, mezi nimi i Euphorbia pulcherrima a sukulentní Euphorbia trigona. Euphorbia pekinensis je používána v tradiční čínské medicíně, kde je považována za jednu z 50 základních bylin. Několik druhů pryšců se používá jako potrava, larev některých motýlů a můr, např. lišaj pryšcový Hyles euphorbiae a Hyles tithymali a Hypercompe scribonia.

Systematika a taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Podle nedávné studie dat sekvencí DNA[L 3] většina menších rodů příbuzných s obrovským rodem Euphorbia je hluboce vnořeno jeden do druhého. Nikdy nebyl v důsledku této příbuznosti všeobecně uznán rod Chamaesyce a menší rody jako Cubanthus ,[L 4] Elaeophorbia, Endadenium, Monadenium , Synadenium a Pedilanthus byly převedeny pod rod Euphorbia. Celý subtribus Euphorbiinae se nyní skládá výhradně z rodu Euphorbia.

Významné druhy s českými názvy[editovat | editovat zdroj]

Euphorbia acanthothamnos - pryšec trnitý
Euphorbia amygdaloides L. - pryšec mandloňovitý
Euphorbia angulata Jacq. - pryšec hranatý
Euphorbia angulata - pryšec hranatý
Euphorbia bupleurifolia Jacq. - pryšec prorostlíkolistý
Euphorbia carpatica Wołoszcz. - pryšec karpatský
Euphorbia chamaesyce L. - pryšec šedavý
Euphorbia characias L.- pryšec statný
Euphorbia cyparissias L. - pryšec chvojka
Euphorbia dendroides L. - pryšec dřevnatý
Euphorbia dulcis L. - pryšec sladký
Euphorbia epithymoides L. - pryšec mnohobarvý
Euphorbia esula L. - pryšec obecný
Euphorbia exigua L. - pryšec drobný
Euphorbia falcata L. - pryšec srpovitý
Euphorbia helioscopia L. - pryšec kolovratec
Euphorbia hierosolymitana Boiss. - pryšec jerusalémský
Euphorbia humifusa Willd. - pryšec poléhavý
Euphorbia ingens Pax - pryšec obrovský
Euphorbia lathyris L. - pryšec skočcový
Euphorbia lucida Waldst. et Kit. - pryšec lesklý
Euphorbia maculata L. - pryšec skvrnitý
Euphorbia marginata Pursh. - pryšec vroubený
Euphorbia mellifera Ait. - pryšec medonosný
Euphorbia milii Des Moul. - pryšec zářivý
Euphorbia myrsinites L. - pryšec myrtovitý
Euphorbia palustris L. - pryšec bahenní
Euphorbia paralias L. - pryšec pobřežní
Euphorbia peplus L. - pryšec okrouhlý
Euphorbia platyphyllos L. - pryšec plocholistý
Euphorbia pulcherrima Willd. ex Klotzsch - pryšec nádherný
Euphorbia salicifolia Host - pryšec vrbolistý
Euphorbia seguieriana Necker - pryšec sivý
Euphorbia serrata L. - pryšec pilovitý
Euphorbia stricta L. - pryšec tuhý
Euphorbia taurinensis All. - pryšec turínský
Euphorbia trigona Haw. - pryšec trojúhlý
Euphorbia villosa Willd. - pryšec kosmatý
Euphorbia waldsteinii A. R. Smith - pryšec prutnatý
[4]

Podrody[editovat | editovat zdroj]

Rod pryšec je jedním z největších a nejkomplexnějších rodů kvetoucích rostlin a několik botaniků učinilo neúspěšné pokusy o rozdělení rodu do mnoha menších rodů. Podle nedávných fylogenetických studií [L 3] lze rod pryšec rozdělit do 4 podrodů, z nichž každá obsahuje několik dosud dostatečně prostudovaných sekcí a skupin. Z těchto skupin je nejvíce bazální Esula. Rody Chamaesyce a Euphorbia jsou pravděpodobně sesterské taxony a velmi úzce souvisí s Rhizanthium.

Rozšířené xeromorfní adaptace se se vší pravděpodobností u pryšce vyvíjely několikrát. Není známo, je-li společný předek, podobný Rhizanthium a Euphorbia, byl xeromorfický. V takovém případě by se dnes běžná morfologie musela znovu vyvíjela zejména v Chamaesyce - nebo zda je rozšířený xeromorphismus rozšířený na úroveň poddruhu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ars-grin.gov(anglicky)
  2. http://www.floradecanarias.com/euphorbia.html
  3. http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=tabaiba
  4. taxonomie na biolib.cz(česky)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Euphorbia na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Linnaeus (1753): str.450
  2. cgi/reprint/118/1/13.pdf Al-Husainy a Raynor, "The Spectrum of Ocular Inflammation Caused by Euphorbia Plant Sap"
  3. a b Steinmann & Porter (2002), Steinmann (2003), Bruyns et al. (2006)
  4. Steinmann, van ee, Berry & Gutiérrez (2007) v Anales del Botánico Jardin de Madrid

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

výpis druhů pryšců (anglicky) (latinsky)
mapy výskytu druhů pryšců v USA (anglicky)
International Euphorbia Society na euphorbia-international.org (anglicky)
obecné informace o pryšcích na tuin-thijs.com (anglicky)
sukulentní pryšce na euphorbia.de (anglicky) (německy)
výber nejdůležitějších na volkerbuddensiek.de (anglicky) (německy)
obecně o pryšcích na waynesword.palomar.edu (anglicky)
výpis druhů na ipni.org (anglicky)

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu