Království Gwynedd
Království Gwynedd bylo jedno z velšských království, které vznikly poté co Římané opustili Británii. Bylo vytvořeno v oblasti obývané britskými kmeny Ordoviků, Ganganů a Deceanglů.
Podle legendy vzniklo království roku 450 a jeho zakladatelem byl princ Cunedda. Jeho prvotní konsolidaci pak provedl Cadwallon Lawhir, který využil období míru po bitvě na Mons Badonicus, kde utrpěli anglosaětí nájezdníci zdrcující porážku.
V období mezi 5. až 12. stoletím se království rozšířilo o ostrov Anglesey (velšsky Ynys Môn) a obsáhlo tak celý severní Wales od řeky Dyfi na jihu až po řeku Dee na severovýchodě. Na severu a západě tvořilo jeho hranici Irské moře a na jihovýchodě sousedilo s královstvím Powys.
Konec nezávislosti království přinesl rok 1282 kdy zemřel jeho poslední král Llywelyn ap Gruffydd a jeho bratr byl popraven. Gwynedd, poslední oblast, která bránila Anglii v plném ovládnutí Walesu, byl připojen ke zbytku země a rozdělen na hrabství.
Poznámky[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Gwynedd na anglické Wikipedii.