Llywelyn ap Gruffydd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Llywelyn ap Gruffydd
král Walesu
Llywelyn le Dernier.jpg
Doba vlády 126711. prosinec 1282
Narození cca 1232
Úmrtí 11. prosince 1282
Předchůdce Dafydd ap Llywelyn
Nástupce nejstarší syn Anglického panovníka
Královna Eleonora z Montfortu
Potomci Gwenllian z Walesu
Otec Gruffydd ap Llywelyn Fawr
Matka Senena ferch Rhodri

Llywelyn ap Gruffydd (cca 122311. prosinec 1282), někdy také Llywelyn poslední, byl poslední princ nezávislého Walesu předtím, než byl ovládnut anglickým králem Eduardem I.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Llywelyn byl druhým synem Gruffydda ap Llywelyn Fawra. Po smrti dědečka se stal králem Gwyneddu jeho strýc Dafydd ap Llywelyn. Jeho otec Gruffydd a jeho bratr Owain byli zpočátku vězněni a poté předáni jako rukojmí Jindřicha III. Gruffyd zemřel při pokusu o útěk z Toweru roku 1244. Llywelyn a Owain se dohodli roku 1247 s Jindřichem III., který svolil k tomu, aby vládli v části království Gwynedd. Později se Llywelyn s Owainem nepohodl, v červnu 1255 Llywelyn nad vojskem Owaina a jeho spojence Dafydda zvítězil a stal se tak samostatným panovníkem.

V Anglii Simon z Montfortu porazil roku 1264 v bitvě u Lewes královo vojsko a zajal krále. Llywelyn s ním začal roku 1265 jednat a nabídl mu 30 000 marek za trvalý mír a jeho uznání jako vládce Walesu. Po Montfortově smrti zahájil Llywelyn ve Walesu ofenzívu, aby využil času, než si anglický král upevní pozici. Roku 1267 podepsali oba mírovou dohodu z Montgomery, která Llywelyna uznala panovníkem celého Walesu. Cenou byl roční poplatek ve výši asi 30 000 marek. Llywelynovy ambice nesli nelibě někteří menší vládci především v jižním Walesu.

Llywelynova novodobá socha

Llywelyn si znepřátelil anglického krále Eduarda I. i tím, že nadále udržoval styky s rodem Montfortů a oženil se se Simonovou dcerou. Eduard ho roku 1276 prohlásil za vzbouřence a následující rok sestavil velkou armádu, na tažení do Walesu. V létě 1277 část jeho vojska obsadila Anglesey a druhá se utábořila u Deganwy. Llywelynovo vojsko tím ztratilo zásoby potravin a on sám byl nucen jednat. Výsledkem bylo omezení jeho vlády pouze na Gwynedd.

Na počátku roku 1282 mnoho menších velšských panovníků, kteří roku 1277 podporovali Eduarda proti Llywelynovi ztratili iluze o chování anglických důstojníků a napadli Angličany na hradu Hawarden a zahájili obléhání Rhuddlanu. Tato vzpoura se rozšířila i do jiných oblastí Walesu. Llywelyn, podle dopisu, který poslal arcibiskupu canterburskému, nebyl zapojen do plánování této rebelie. Nicméně cítil se zavázán podporovat svého bratra a tak vypukla válka.

Události měly podobný průběh jako roku 1277, když Eduard obsadil Anglesey a zabral úrodu. Llywelynovi bylo nabídnuto velké panství v Anglii, pokud se stáhne, ten to ale odmítl. Nechal Dafydda, aby zajistil obranu Gwyneddu a sám se vydal s vojskem na jih, aby tak otevřel další frontu. V bitvě u Orewin Bridge byl v prosinci 1282 zabit. Přesné okolnosti nejsou známy.

Po Llywelynově smrti morálka velšského vojska opadla, a i když Dafydd odolával, byl následující rok poražen, zajat a popraven. Eduard poté Gwyneddu odňal veškeré královské insignie a svému následníku udělil titul prince z Walesu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Llywelyn the Last na anglické Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu