Kotvičník zemní
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Kotvičník zemní
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Tribulus terrestris Linné |
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris Linné) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých.
Obsah |
Popis [editovat]
- Lodyha: 10–60 cm dlouhá, málo větvená
- Listy: krátce řapíkaté, vstřícné a palistnaté, eliptické nebo podlouhle kopinaté
- Květ: pětičetný žlutě zbarvený
- Plod: poltivý, složený z pětice rozložených, bradavičnatých a tvrdých plůdků s dvěma špičatými ostny po stranách
- Semena: Vejcovitý tvar, světle hnědá barva
Rozšíření [editovat]
Kotvičník roste v širokých oblastech Evropy, Asie, Afriky i Austrálie. Původem je pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Bližší rozšíření této jednoleté rostliny je zejména ve střední Asii a v evropské části Ruska. V povědomí obyvatelstva je dobře známá v Indii, Číně a Srí Lance.
Stanoviště [editovat]
Kotvičník dobře roste podél řek a potoků, na přímořských píscích, pastvinách, zahradách, lemuje cesty, ale jeho typickým prostředím jsou suchá místa, stepi, polopustiny a písky. Setkat se s ní můžeme i v ostatních zemích, kde se pěstuje pro farmaceutické účely.
Účinky [editovat]
Blahodárné účinky této rostliny jsou prokázané zvláště u mužů a žen starších 40 let, u kterých postupně klesá tvorba testosteronu a estrogenu. To však neznamená, že rostlina nepůsobí i na mladší populaci. Užívání kotvičníku zemního nemá oproti podobným chemickým přípravkům žádné vedlejší účinky.
- U mužů (starších 40 let):
- zvýšení hladiny testosteronu až o 30 %
- zvýšení zájmu o sexuální život
- zvýšení objemu svalové hmoty na úkor tuku
- snížení vnitřního napětí
- obnovení životní vitality a elánu
- U žen (starších 40 let):
- zvýšení hladiny hormonu (FSH) estradiolu
- nárůst sexuální apetence
- zmírnění negativních klimakterických příznaků
- potlačení nespavosti, napětí, depresí, návalů horka, proměn nálad a podrážděnosti
- redukce tělesného tuku
Relativně nedávný výzkum ovšem neprokázal zvýšení hladiny testosteronu ani jiných mužských pohlavních hormonů u mladých (20-36 let) mužů po čtyřtýdenním užívání dávky až 20 mg/kg tělesné váhy.[1] Dále byl proveden výzkum možných účinků na zvýšení svalové síly a tělesného složení (poměr svalstva a tuku) u mladých (průměrný věk byl 19.8 let) hráčů ragby, avšak ani zde nebyl zaznamenán žádný efekt.[2]
Obsažené látky [editovat]
Kotvičník obsahuje vysokou hladinu rostlinných „anabolických steroidů“ (souhrnně jsou označovány jako fytosteroly). Jejich nejvyšší koncentrace se nachází v plodech a kořenech rostliny. Pro obsah velkého množství účinných látek se využívá celá rostlina. Obsahuje především sapogeniny – chlórgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a další. Dále je kotvičník bohatý na alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice a další látky. V kořenech se nachází zejména saponin diosgenin. Listy a nať jedné rostliny mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Obsahuje také asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a také 160 mg % vitamínu C. V květech jsou steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, flavonoidy campherol, alkaloidy, rutin a quercetin. V plodech a semenech jsou alkaloidy, pryskyřice 3,5-5 % oleje složeného z 57% kyseliny linolové a linoleové 27 % olejové, behenové, stearové a další. Zjištěno bylo, že kotvičník zemní obsahuje i taniny, sacharidy, steroly, derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin dioxin a terrestrosiny A – E.Některé z obsažených alkaloidů fungují jako Inhibitor monoaminooxidázy IMAO!
Pěstování v ČR [editovat]
Kotvičník lze velmi dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit nebo případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a po dosažení délky jednotlivých výhonů kolem 5 cm již začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle nám to počasí umožní, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.
Literatura [editovat]
- prof. Ing. Pavel Valíček DrSc, Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D., Ing. Kamila Holubová, CSc.: Léčivé rostliny třetího tisíciletí, 2001
