Kostel Povýšení svatého Kříže (Stara Wieś)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Povýšení svatého Kříže
Stara Wieś
Kostel Povýšení svatého Kříže v roce 2015
Kostel Povýšení svatého Kříže v roce 2015
Místo
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezsko
GminaWilamowice
ObecStara Wieś
Souřadnice
Kostel Povýšení svatého kříže Stara Wieś
Kostel Povýšení svatého kříže
Stara Wieś
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézebílsko-żywiecká
DěkanátOsvětim
Farnostfarnost Povýšení svatého Kříže v Sarej Wsi
Statusfarní kostel
Užíváníužíván
ZasvěceníPovýšení svatého Kříže
Datum posvěcení1530
SvětitelDominik Małachowski
Architektonický popis
Výstavba1522
Specifikace
Stavební materiáldřevo jedlové
Další informace
Kód památkyL.AK.11/Bi/28/Kr/34, 363/78 a A/475/2016
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Povýšení svatého Kříže (polsky: Kościół Podwyższenia Krzyża Świętego) je historický římskokatolický dřevěný kostel v obci Stara Wieś, gmina Wilamowice, okres Bílsko-Bělá, Slezské vojvodství a náleží k děkanátu Osvětim, diecéze bílsko-źywiecké, je farním kostelem farnosti Povýšení svatého Kříže ve Staré Wsi. Kostel je obklopen hřbitovem na malém kopci, ke kterému vedou kamenné schody.

Dřevěný kostel je v seznamu kulturních památek Polska pod číslem A-363/78 z 17. října 1978[1] a je součástí Stezky dřevěné architektury ve Slezském vojvodství.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Staré Wsi pocházejí z let 1325 – 1327. Kostel byl postaven na místě původního kostela v roce 1522 Krzysztofem Bibersteinem-Starowiejským, vysvěcen v roce 1530 krakovským biskupem Dominikem Małachowským,[2] v roce 1530 byla přistavena dřevěná věž.[3] Kostel byl v roce 1787 barokně upraven, přestavěn vnitřek kostela, upravena věž a v rámci opravy byl na střechu umístěn sanktusník. V roce 1883 byla přestavěna střecha věže do současné podoby. V roce 1926 byl kostel přestavěn podle projektu Zygmunta Gawlika a střecha byla pokryta eternitem.[2][4] Další oprava byla provedena v roce 1939.[5] V letech 2000–2001 byla provedena generální oprava, střecha byla pokryta šindelem. V roce 2011 byl proveden dendrochronologický průzkum z něhož vyplývá, že stromy byly káceny v období 1521–1522 a na věž v období 1529 až 1530.[4] Průzkum vyvrátil dříve uváděné archívní údaje o výstavbě věže v 17. nebo 18. století.[3] V období 2009–2013 byly prováděny konzervátorské práce na výmalbě kostela a vybavení interiéru.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel Povýšení svatého Kříže je jednolodní orientovaná stavba. Loď barokní dřevěná stavba roubené konstrukce zakončená trojbokým závěrem. Na severní straně kněžiště se nachází sakristie. V západní ose průčelí lodi je přisazena věž s čtvercovým půdorysem nahoru zužujícím se profilem štenýřové konstrukce. Na věži je posazeno zvonové patro jehlanovou střechou, které je zakončeno lucernou s cibulovitou báni. Kostel má sedlovou střechu, nad kněžištěm je sanktusník s lucernou ukončenou cibulovou střechou.[6] Střechy jsou kryté šindelem. Kolem kostela jsou soboty, částečně nekrytými. V sobotách se nachází křížová cesta.[5] Na severní straně jsou pod sobotami pískovcové náhrobní kameny, které se původně nacházely uvnitř kostela. Portály vchodů do sakristie a na jižní straně lodi jsou vyprofilované do tzv. oslího hřbetu.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

V lodi je plochý strop. Okna jsou prolomena pouze na jižní straně kostela. V roce 1926 byl ve stěně mezi lodí a věží kostela probourán otvor s půlkruhovým zaklenutím a v patře postavena hudební kruchta s krátkými bočními emporami a s rokokovými varhany z roku 1787 z dílny varhanáře Jakuba Stankiewicza.[4] Mezi kněžištěm a lodí je zasazen sponový trám s Ukřižováním. Hlavní oltář pochází z 18. století s deskovým obrazem Matky Boží se svatou Kateřinou a svatou Barborou, nad ním je obraz Ukřižování z počátku 16. století. Boční oltáře jsou pozdně barokní z první poloviny 18. století[4] s obrazy Panny Marie Růžencové a sv. Jozefa. Polychromie interiéru lodi, kněžiště a plochého stropu představují postavy světců a rostlino-geometrické motivy.[2] Ambona a křtitelnice jsou z 18. století.[4]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Kostel je ohrazen dřevěnou ohradou se dvěma brankami a je obklopen hřbitovem. V blízkosti se nachází zděná fara z 19. století a původní dřevěná farní škola z roku 1869. V současné době tato dřevěnice slouží jako muzeum a je zapsána do seznamu kulturních památek Slezského vojvodství.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Podwyższenia Krzyża Świętego w Starej Wsi na polské Wikipedii.

  1. Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. [cit.2017-11-09]. Dostupné online Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. S. 9 (polsky)
  2. a b c MUCHA, Agata. Kościół par. pw. Podwyższenia Krzyża Świętego Stara Wieś. zabytek.pl [online]. OT NID w Katowicach, 2015-02-03 [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. (polsky) 
  3. a b KONIECZNY, Aleksander. Badania dendrochronologiczne zabytków architektury drewnianej w województwie śląskim w latach 2010–2011. Katowice: [s.n.], 2009. 176 s. Dostupné online. ISBN 978-83-85871-65-1. Kapitola Aleksander Konieczny - Badania dendrochronologiczne zabytków architektury drewnianej.., s. 216–220. 
  4. a b c d e Kościoły drewniane. www.kosciolydrewniane.pl [online]. [cit. 2017-11-24]. Záložka: Polska>levý sloupec: ŚLASKIE, otevři: Stara Wieś. Dostupné online. (polsky) 
  5. a b Kościół pw. Podwyższenia Krzyża Świętego w Starej Wsi - Platforma e-Usług Kulturalnych. www.peuk.fiiz.pl [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. (polsky) 
  6. Drewniany kościół Podwyższenia Krzyża Świętego w Starej Wsi. www.slaskie.travel [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné online. (polsky) 
  7. Drewniana szkoła parafialna w Starej Wsi. slaskie.travel [online]. [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. (polsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Adamczyk, Ewa Janoszek, Mariusz Makowski, Jaromír Polášek, Janusz Spyra, Henryk Wawreczka: Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí. Drewniane kościoły i kaplice w Beskidach i okolicy.. Český Těšín: Wart, 2009, s. 206–209. ISBN 978-80-254-5500-5. (pol. • cz. • ang.)
  • Magdalena Michniewska, Artur Michniewski, Marta Duda, Sebastian Wypych: Kościoły drewniane Karpat. Polska i Słowacja. Wyd. 2. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz", 2006, s. 39–40. ISBN 83-89188-43-0. (polsky)
  • Grzegorz Sztoler: Kościół. Zabytkowa świątynia w centrum wioski. W: www.starawies.ovh.org [on-line]. [cit. 2011-12-11] (polsky).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]