Kostel Nejsvětější Trojice (Křemešník)
| Poutní kostel Nejsvětější Trojice na Křemešníku | |
|---|---|
 pohled na kostel z rozhledny Pípalka | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Pelhřimov |
| Obec | Křemešník |
| Souřadnice | 49°24′14,04″ s. š., 15°19′28,56″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | pelhřimovský |
| Farnost | Pelhřimov |
| Status | poutní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | před r. 1361 |
| Další informace | |
| Kód památky | 28069/3-3276 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nejsvětější Trojice stojí na vrchu Křemešník ve stejnojmenné vsi, části Nového Rychnova. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle dochovaného záznamu v pamětní knize spadl v roce 1555 pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský při útěku před lupiči do stříbrného dolu. Po návratu do Pelhřimova pak nechal na vrchu postavit dřevěnou kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici. V roce 1652 došlo k přestavbě na dřevěnou kapli, kterou vysvětil pražský arcibiskup Arnošt kardinál Harrach. Zároveň sem byly přeneseny ostatky sv. Kandida, sv. Uršuly a papeže sv. Martina. Postupně sem docházelo stále více poutníků, takže kapacita brzy přestala stačit. Proto v roce 1752 vznikl na místě kaple barokní kostel.
Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 190 000 Kč.[2]
| rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 470 | 500 | 1 070 | 930 | 420 | 400 | 400 |
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o trojlodní kostel s půdorysem ve tvaru kříže. Složen je z hlavní lodě na půdorysu obdélníka a trojice kaplí na severovýchodní straně. V tympanonu nade dveřmi se nachází trojúhelníkový reliéf z druhé poloviny 16. století. V reliéfu je možné vidět korunovaci Panny Marie. Malby uvnitř kostela vytvořil především Jan Kalina a znázorňují výjevy Božích vůlí, osmera Blahoslavenství a Boží ctností. Vitráže pochází z roku 1936. Hlavní oltář z roku 1752 je taktéž zasvěcený Nejsvětější Trojici. Hlavní oltář pak doplňuje dvojice vedlejších oltářů. Oltář vlevo je zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, pravý pak Panně Marii. Celý poutní areál pak doplňuje kaple mrtvých, kaple korunovace Panny Marie, ambity, fara a škola.
Ke kostelu vede od pramene Zázračná studánka Křížová cesta z roku 1906.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Nachází se zde turistická známka TZ No. 384 – Křemešník.[3]
- Oltář kostela je zapsán v České knize rekordů jako jediný trojboký oltář v České republice.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel Nejsvětější Trojice -
Reliéf nad vchodem kostela -
Zadní část kostela -
Sluneční hodiny za kostelem -
Krov ambitu kolem kostela -
Golgota -
Jedno zastavení křížové cesty vedoucí ke kostelu -
Boží hrob (autor sochy Krista: Antonín Bílek) -
Kropenka v kapli v ambitech u kostela (autor: František Bílek)
_02.jpg)
_41.jpg)
_01.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-13]. Identifikátor záznamu 139348 : kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103.
- ↑ No. 384 - Křemešník, turisticke-znamky.cz
- ↑ Agentura Dobrý den: Jediný trojboký oltář v České republice. Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov. [cit. 2018-02-11] dostupné z WWW.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons - kostel Nejsvětější Trojice, hrady.cz
- Založení kostela na Křemešníku, hotelkremesnik.cz
- Poutní místo Křemešník Archivováno 2. 8. 2021 na Wayback Machine., katolicka-kultura.sweb.cz
