Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)
| Kostel Panny Marie Bolestné | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°14′57,84″ s. š., 13°56′21,12″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | Strakonice |
| Farnost | Strakonice-Podsrp |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Panna Maria Bolestná |
| Datum posvěcení | 9. září 1774 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1770–1774 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | jih |
| Stavební materiál | zděný zděné |
| Další informace | |
| Adresa | Podsrp 386 01 Strakonice-Přední Ptákovice |
| Oficiální web | [1] |
| Kód památky | 30785/3-3984 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poutní kostel Panny Marie Bolestné na Podsrpu je barokní římskokatolický poutní kostel, jenž se nachází na jihovýchodním okraji Strakonic, v místní části Podsrp (součást Předních Ptákovic).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podnětem ke vzniku poutního místa na Podsrpu byl nález sochy Panny Marie, jež stávala na strakonickém mostě, a kterou při povodni v roce 1718 strhla voda a odnesla ji za město. Rolník, který sochu nalezl, ji postavil u svého pole a zbudoval pro ni přístřešek.
Brzy sem začali putovat věřící z širokého okolí, kteří u Panny Marie hledali přímluvu. V roce 1749 byla na místě přístřešku postavena kaple, jež však záhy nestačila svou velikostí přílivu poutníků. Musela tedy být roku 1766 rozšířena.
Dnešní barokní kostel s trojkřídlým ambitem[1] začal stavět velkopřevor maltézského řádu hrabě Michael Ferdinand z Althannu v roce 1770. Socha Panny Marie byla na oltář slavnostně umístěna 9. září 1774. Již během výstavby kostela zde byla roku 1772 zřízena samostatná administratura. Po přifaření Předních a Zadních Ptákovic, Modlešovic, Hajské a Kapsovy Lhoty v roce 1786 pak farnost.
Duchovní správu farnosti obstarávali do roku 1929 řádoví kněží. Dnes je spravována ze Strakonic. V kostele se i dnes slouží pravidelné nedělní bohoslužby a každý rok na Bolestný pátek se zde koná pouť.[2]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Poutní chrám je neorientovaná stavba podélné dispozice s téměř čtvercovou lodí.[3] Kostel má obdélný presbytář s trojbokým zakončením, patrovou sakristii a postranní kaple. Na jeho severní straně je přistavěn kůr. Tříosé hlavní průčelí je členěno pilastry, má mírně vystupující střední rizalit a kasulové okno ve střední části.[3]
Jednotný barokní interiér včetně deskového oltáře pochází z doby výstavby kostela.
Později byla ke kostelu vysazena od Strakonic lipová alej, z níž se do dnešních časů zachovaly již jen dvě mohutné památné lípy při silnici Strakonice – Vodňany.[4]
Panna Maria Podsrpenská
[editovat | editovat zdroj]Dodnes existuje v české společnosti tradovaná zbožná invokace: „Panno Maria Podsrpenská!“, která vzývá Matku Boží o pomoc ve chvílích nouze i radosti. Výrazným způsobem tuto starobylou invokaci zdůraznil a veřejnosti připomněl farář Otík ve filmech režiséra Zdeňka Trošky: Slunce, seno, jahody (1984), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991). Tato tradice se vztahuje právě k soše Panny Marie v poutním chrámu v Podsrpu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Strakonice církevní památky. www.strakonice.net [online]. [cit. 2010-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30.
- ↑ Farnost Strakonice. www.farnost-strakonice.cz [online]. [cit. 2010-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10.
- ↑ a b Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 3. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 540 s. bez ISBN
- ↑ Soutěže města Strakonice
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Panny Marie Bolestné na Wikimedia Commons
