Konvoj HX 79
| Konvoj HX 79 | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Druhá světová válka | |||
| Trvání | Od 17. října 1940 do 20. října 1940 | ||
| Místo | Severní Atlantik | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
HX 79 byl spojenecký konvoj řady HX určený k zásobování Velké Británie během druhé světové války. Vyplul z kanadského Halifaxu 8. října 1940 a do Liverpoolu doplul 23. října 1940. Spojenci přišli kvůli německým ponorkám o dvanáct nákladních lodí o celkové tonáži 75 063 BRT, zatímco na německé straně nedošlo k žádným ztrátám. Spolu s útokem na konvoj SC 7 předchozího dne představuje nejhorší dvoudenní ztráty na lodní dopravě v bitvě o Atlantik.
Konvoj[editovat | editovat zdroj]
HX 79 byl konvoj padesáti lodí směřující na východ, který vyplul z Halifaxu 8. října 1940 a směřoval do Liverpoolu. Komodorem konvoje byl kontradmirál W. B. Mackenzie, který se nalodil na Salacia. Místní kanadská eskorta s korvetami French, Husky, Reindeer a Saguenay převzala bezpečnost až do 10. října. Oceánská eskorta složená z pomocných křižníků Montclare a Alaunia a nizozemské ponorky O 14 pak převzala ochranu konvoje, dokud 19. října nedosáhl Western Approaches. Zde byl předán britské místní eskortní skupině . Dne 19. října, čtyři dny po vyplutí, vplul HX 79 do Western Approaches a dostihl konvoj SC 7, když HX 79 spatřila U 47, které velel kapitánporučík Günther Prien, pomocné křižníky odpluly. Prien poslal hlášení o zpozorování a sledoval konvoj, zatímco kontradmirál Karl Dönitz nařídil shromáždění vlčí smečky. Ponorky, které zaútočily na konvoj SC 7 a byly ještě schopné boje (tři odpluly přezbrojit, když spotřebovaly všechna torpéda), byly nasměrovány na místo. Během dne se k ponorce U 47 připojily ponorky U 100 (Joachim Schepke), U 46 (Engelbert Endrass), U 48 (Heinrich Bleichrodt) a U 38 (Heinrich Liebe), povolána byla U 28, která do boje nezasáhla. Admiralita, znepokojená osudem SC 7 a očekávající útok, vyslala ke konvoji doprovod, během dne po částech dorazilo jedenáct lodí eskortní skupiny s torpédoborci Whitehall a Sturdy, minolovkou Jason, korvetami Hibiscus, Heliotrope, Coreopsis, Arabis, trawlery Lady Elsa, Blackfly, Angle a nizozemskou ponorkou O 21.[1][2]
Útok[editovat | editovat zdroj]
Smečka zaútočila s příchodem noci; Prien využil tmy ke krytí postupu po hladině, pronikl z jihu do eskortní clony a zaútočil zevnitř konvoje, zatímco Endrass (který předtím sloužil s Prienem jako jeho zástupce) provedl totéž ze severu. Během následujících šesti hodin bylo torpédováno 13 lodí; 6 z nich samotnou U 47 (4 z nich byly potopeny, pátou dorazila U 48). Z konvoje bylo potopeno 10 lodí a 2 opozdilci byli potopeni později během dne. Byly to Shirak, který byl v noci torpédován, a Loch Lomond, která plula s konvojem jako záchranná loď. Další, Athelmonarch, byla poškozena, ale dokázala doplout do přístavu. HX 79 ztratila 12 lodí ze 49, celková tonáž činila 75 069 BRT. Žádná z útočících ponorek nebyla poškozena.[3]
Útok ponorek začal večer 19. října 1940 a pokračoval až do rána 20. října 1940. Ponorka U 38 torpédovala britské lodě Matheran a Uganda, která měla náklad oceli a dřeva. U 47 pak potopila nizozemskou loď Bilderdijk, britské nákladní lodě Wandby, která vezla náklad oceli a dřeva, La Estancia, která byla naložena cukrem, a Withford Point s nákladem oceli, a také britský tanker Athelmonarch, který vezl melasu. U 48 potopila již poškozený britský tanker Shirak s nákladem ropy, U 46 potopila britskou Rupperu, která vezla kovový šrot a švédský Janus, který vezl topný olej. Mezitím U 100 zničila nákladní lodě Caprella, rovněž vezoucí topný olej, Sitala s nákladem ropy a Loch Lomond s nákladem oceli a dřeva. Ponorky pak kvůli nedostatku paliva a torpéd opustily konvoj. Dne 23. října 1940 dorazil konvoj do Liverpoolu.[4]
V dobové propagandě byla bitva konvoje proti HX 79 spojena s útokem na konvoj SC 7 ve stejné námořní oblasti o dva dny dříve. To vytvářelo dojem příliš dlouhé konvojové bitvy. Propagandistický termín "Noc dlouhých nožů" se v publikacích částečně zachoval dodnes.[4]
Alianční obchodní lodi[editovat | editovat zdroj]
Padesát obchodních lodí se ke konvoji připojilo buď v Halifaxu, nebo později.[5] Během plavby SS Erna III se vrátila do Halifaxu dříve, než na konvoj zaútočila shromážděná německá vlčí smečka.
| Název | Příslušnost | Tonáž (BRT) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Athelmonarch (1928) | VB | 8 995 | Poškozena torpédem U 47[6], dosáhla přístavu |
| Atland (1910) | Švédsko | 5 203 | |
| Axel Johnson (1925) | Švédsko | 4 915 | |
| Baron Carnegie (1925) | VB | 3 178 | |
| Benwood (1910) | Norsko | 3 931 | |
| Biafra (1933) | VB | 5 405 | |
| Bilderdijk (1922) | Nizozemsko | 6 856 | torpédována, potopena U 47[7][6], celá posádka 39 osob se zachránila, vyzvedla HMS Jason[8] |
| Blairnevis (1930) | VB | 4 155 | |
| Brittany (1928) | VB | 4 772 | |
| Cadillac (1917) | VB | 12 062 | |
| Cairnvalona (1918) | VB | 4 929 | |
| Campus (1925) | VB | 3 667 | |
| Cape Corso (1929) | VB | 3 807 | |
| Caprella (1931) | VB | 8 230 | torpédována, potopena U 100[9], z 53 osob jeden ztracen, vyzvedla HMT Angle a HMT Lady Elsa[6][10] |
| City Of Lancaster (1924) | VB | 3 041 | |
| Egda (1939) | Norsko | 10 050 | |
| Empire Swan (1921) | VB | 7 964 | |
| Empire Trader (1908) | VB | 9 990 | |
| Enseigne Maurice Prehac (1924) | VB | 4 578 | |
| Erna III (1930) | VB | 1 590 | Návrat |
| Flowergate (1911) | VB | 5 161 | |
| Gunda (1930) | Švédsko | 1 770 | |
| Harbury (1933) | VB | 5 081 | |
| Harlesden (1932) | VB | 5 483 | |
| Hoyanger (1926) | Norsko | 4 624 | |
| Induna (1925) | VB | 5 086 | |
| Janus (1939) | Švédsko | 9 965 | torpédována a potopena U 46[6], z 53 osob čtyři mrtví nebo ztraceni[11] |
| Kiruna (1921) | Švédsko | 5 484 | |
| La Estancia (1940) | VB | 5 185 | torpédována a potopena U 47, z 34 osob jeden ztracen, přeživší zachránila SS Indira (Norsko)[6][12] |
| Loch Lomond (1934) | VB | 5 452 | torpédována a potopena U 100, ztratila jednoho ze 40 členů posádky. Přeživší, včetně všech 72 z Matheranu (VB), byli zachráněni lodí HMS Jason. |
| Marathon (1919) | Řecko | 7 926 | torpédována a potopena U 38[6], z 81 osob devět zahynulo, přeživší zachránila Loch Lomond[13] |
| Matheran (1919) | VB | 7 653 | |
| Ravnefjell (1938) | Norsko | 1 339 | |
| Rio Blanco (1922) | VB | 4 086 | |
| Ruperra (1925) | VB | 4 548 | torpédována a potopena U 46[6], zahynulo 30 osob, šest zachránila Induna (VB)[14] |
| Rydboholm (1933) | Švédsko | 3 197 | |
| Salacia (1937) | VB | 5 495 | |
| San Roberto (1922) | VB | 5 890 | |
| Sandanger (1938) | Norsko | 9 432 | |
| Shirak (1926) | VB | 6 023 | torpédována a poškozena U 47, potopena U 48[6], všech 37 osob zachránila HMT Blackfly[15] |
| Sir Ernest Cassel (1910) | Švédsko | 7 739 | |
| Sitala (1937) | VB | 6 218 | torpédována a potopena U 100[6], jeden ztrace ze 44 členů posádky. Přeživší zachránily lodě HMT Angle a HMT Lady Elsa[16] |
| Thyra (1920) | Norsko | 1 655 | |
| Tiba (1938) | Nizozemsko | 5 239 | |
| Tribesman (1937) | VB | 6 242 | |
| Triton (1930) | Norsko | 6 607 | |
| Uganda (1927) | VB | 4 966 | torpédována a potopena U 38[6], všech 40 členů posádky zachránila HMS Jason[17] |
| Wandby (1940) | VB | 4 947 | torpédována a potopena U 47[6], všech 34 členů posádky zachránila HMT Angle[18] |
| Wellington Court (1930) | VB | 4 979 | |
| Whitford Point (1928) | VB | 5 026 | torpédována a potopena U 47[6], zahynulo 37 členú posádky. Dva přeživší zachránila HMS Sturdy[19] |
| Zdroj [5][3] | |||
Doprovod konvoje[editovat | editovat zdroj]
Během plavby se připojovaly nebo odplouvaly eskortní lodi.
| Název | Příslušnost | Typ | Připojil se | |
|---|---|---|---|---|
| od | do | |||
| HMS/HMT Angle | Royal Navy | trawler | 19. října 1940 | 19. října 1940 |
| RMS Alaunia | Royal Navy | pomocný křižník | 9. října 1940 | 20. října 1940 |
| HMS Arabis | Royal Navy | korveta třídy Flower | 19. října 1940 | 23. října 1940 |
| HMS/HMT Blackfly | Royal Navy | trawler | 19. října 1940 | 19. října 1940 |
| HMS Coreopsis | Royal Navy | korveta třídy Flower | 19. října 1940 | 22. října 1940 |
| HMCS French | Kanadské královské námořnictvo | ozbrojená jachta | 8. října 1940 | 9. října 1940 |
| HMS Heliotrope | Royal Navy | korveta třídy Flower | 19. října 1940 | 23. října 1940 |
| HMS Hibiscus | Royal Navy | korveta třídy Flower | 19. října 1940 | 23. října 1940 |
| HMCS Husky | Kanadské královské námořnictvo | ozbrojená jachta | 9. října 1940 | 10. října 1940 |
| HMS Jason | Royal Navy | minolovka třídy Halcyon | 9. října 1940 | 9. října 1940 |
| HMS/HMT Lady Elsa | Royal Navy | trawler | 19. října 1940 | 19. října 1940 |
| HMS Montclare | Royal Navy | pomocný křižník | 9. října 1940 | 20. října 1940 |
| HNLMS O 14 | Nizozemské královské námořnictvo | ponorka | 9. října 1940 | 18. října 1940 |
| HMCS Reindeer | Kanadské královské námořnictvo | ozbrojená jachta | 9. října 1940 | 10. října 1940 |
| HMCS Saguenay | Kanadské královské námořnictvo | torpédoborec | 8. října 1940 | 9. října 1940 |
| HMS Sardonyx | Royal Navy | torpédoborec | 20. října 1940 | 20. října 1940 |
| HMS Sturdy | Royal Navy | torpédoborec | 19. října 1940 | 19. října 1940 |
| HMS Whitehall | Royal Navy | torpédoborec třídy W | 19. října 1940 | 21. října 1940 |
| Zdroj [5][20] | ||||
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Navzdory počtu byly eskortní lodě neefektivní; lodě nebyly koordinované, nebyly zvyklé spolupracovat a neměly společný bojový plán ani taktiku. Eskorty připlouvaly jednotlivě a byly vysílány podle toho, jak byly k dispozici, což byla v té době běžná praxe. Velení eskortním silám náleželo přítomnému vyššímu důstojníkovi a mohlo se měnit s příchodem každé nové lodi. Veškerá taktická opatření musela být přijata na místě a sdělena každé lodi postupně pomocí signální lampy.
Neúspěch eskorty vedl k řadě změn v eskortní politice. Jako první vstoupilo v platnost vytvoření stálých eskortních skupin, které by operovaly společně pod definovaným vedením. To vedlo k rozvoji důsledné taktiky a týmové spolupráce se zvyšující se účinností.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Convoy HX 79 na anglické Wikipedii a Geleitzug HX 79 na německé Wikipedii.
- ↑ ROHWER, Jürgen; HUMMELCHEN, G. Chronology of the War at Sea 1939–1945. [s.l.]: [s.n.], 1972. Dostupné online. ISBN 0-711-00368-8.
- ↑ BJORKMAN, James. October 19, 1940: Convoy HX-79 Catastrophe [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ a b HX-79. uboat.net [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ a b BLAIR, Clay. Der U-Boot-Krieg: die Jäger 1939 - 1942. München: Heyne, 1998. 912 s. ISBN 978-3-453-12345-8. S. 249.
- ↑ a b c Arnold Hague convoy database - HX convoys. www.convoyweb.org.uk [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Mediterranean Submarines, October 1940. www.naval-history.net [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Bilderdijk (Dutch Steam merchant). www.uboat.net [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ SS Bilderdijk (+1940). www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Caprella (British Motor tanker). www.uboat.net [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ MV Caprella (+1940). www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ MV Janus [+1940]. www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ MV La Estancia (+1940). www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ SS Matheran (II) (+1940). www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ SS Ruperra (+1940). www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ SS Shirak [+1940]. www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ MV Sitala [+1940]. www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ SS Uganda [+1940]. www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ MV Wandby [+1940]. www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ SS Whitford Point [+1940]. www.wrecksite.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ HX Convoys/Escorts - warsailors.com. www.warsailors.com [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- EDWARDS, Bernard. Dönitz and the wolf packs: the U-boats at war. Repr. vyd. London: Cassell, 1996. 240 s. (Cassell military paperbacks). ISBN 978-0-304-35203-6.
- HAGUE, Arnold. The Allied Convoy System 1939–1945. [s.l.]: [s.n.], 2000. ISBN 1-86176-147-3.
- ROHWER, Jürgen; HUMMELCHEN, G. Chronology of the War at Sea 1939–1945. [s.l.]: [s.n.], 1972. Dostupné online. ISBN 0-711-00368-8.
- VAT, Dan van der; VAT, Christine van der. The Atlantic campaign: the great struggle at sea, 1939 - 1945. London u.a: Hodder [and] Stoughton 424 s. ISBN 978-0-340-37751-2.