Kleť
| Kleť | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 1084,2 m n. m. |
| Prominence | 430 m ↓ Nová Hospoda u Březovíku |
| Izolace | 14 km → Chlum[1] |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #210 Ultratisícovky #61 Nejprominentnější hory CZ #18 Hory Šumavského podhůří #2 |
| Poznámka | rozhledna |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šumavské podhůří / Prachatická hornatina / Blanský les / Kleťská hornatina |
| Souřadnice | 48°51′54″ s. š., 14°17′2″ v. d. |
  Kleť | |
| Hornina | granulit |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kleť (německy Schöninger) je s nadmořskou výškou 1084,2 m n. m.[2] nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.
Na jejím vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách – Josefova věž, a roubená horská chata s restaurací chráněná jako kulturní památka – Tereziina chata.
Původ jména
Hora Kleť nese jedno z vůbec nejstarších zaznamenaných pojmenování hor v Čechách. První písemná zmínka o jejím jménu pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka, sklep zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova klatЬ ve významu hrot, špice. Německý název Schöninger vznikl překladem z pojmenování Krasletínská hora (po blízké vsi Krasetín - dříve Krasletín), neboť verschönen znamená krášlit (krasliti)[3].
Vegetace
Přírodní rezervace
Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Tato rezervace si zachovala původní bukový les-prales, takový jaký se v podhorských polohách vyskytoval na mnoha místech střední Evropy, ale na většině míst byl nahrazen např. smrkovými porosty. Některé rostliny a mravenci jsou glaciálním reliktem a jinde než v Blanském lese se u nás nevyskytuji. V rezervaci se nacházejí i geologické zajímavosti. Na jihozápadním svahu hory se rozkládá jedno z nejvýznamnějších mravenčích superkolonií v Evropě.[4]
Stavby na vrcholu
Rozhledna Josefova věž
Na vrcholu hory byla v letech 1822–1825 vystavěna knížetem a vévodou krumlovským Josefem II. ze Schwarzenbergu, vůbec první kamenná rozhledna v Čechách. Kníže tímto krokem cílil na rozvoj místní turistiky, neboť byl sám vášnivým milovníkem cestování a turismu. Rozhledna, která byla pojmenována na počest svého stavitele – Josefova věž, nabízí za příznivého počasí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. Je vysoká 20 metrů a na její vrchol vede 110 schodů.[5]
Tereziina chata
U Josefovy věže stojí roubená horská restaurace Tereziina chata s ubytovacím zařízením, vybudovaná v roce 1925. Tereziina chata, pojmenována podle své patronky – manželky jihočeského mecenáše Jana Nepomuka II. ze Schwarzenbergu, bývá hlavním cílem místní turistiky.
V blízkosti chaty a rozhledy se nacházejí i nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Na vrcholu nelze přehlédnout televizní vysílač pro jižní Čechy vysoký 175 metrů, který byl postaven roku 1978.[6]
Hvězdárna
Kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která náleží ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Byla postavena v letech 1957-1958.
Cesty na vrchol
Na vrchol Kleti lze vystoupat pěšky, vyjet na kole či se nechat vyvézt lanovkou.
Pěší výstupy
Turistické stezky vedou na Kleť ze všech světových stran:
- od jihu vede modře
značená stezka z Českého Krumlova, - od západu červeně
značená stezka z Chvalšin a modře značená stezka z Rohů, - od severu žlutě
značená stezka z Křemže a zeleně 
značená stezka z Holubova, - od východu žlutě značená stezka z Plešovic a červeně značená stezka ze Zlaté Koruny.
Na kole
Pro cyklisty vede na Kleť odbočka z cyklotrasy č. 1166[7]. Tato odbočka je jedinou asfaltovou přístupovou trasou na vrchol. Od jihu z Českého Krumlova lze vyjet na vrchol zhruba po následující v tabulce uvedené trase s téměř 5% průměrným stoupáním. Závěrečný úsek výše uvedená odbočka z cyklotrasy 1166: Plánský - Kleť je nejnáročnější partií cyklovýstupu s nejvyšším stoupáním okolo 6%.
| Bod trasy | Kilometr | Nadm. výška (m) | Průměrný sklon |
|---|---|---|---|
| Č. Krumlov (zámek) | 0.00 | 490 | x % |
| Třída Míru | 0.50 | 530 | 8.51 % |
| Nový Dvůr | 2.70 | 650 | 5.38 % |
| U Granátníku | 4.60 | 710 | 3.16% |
| U Modrého obrazu | 6.20 | 800 | 5.63% |
| Plánský | 9.00 | 900 | 3.57% |
| U Vodárny | 10.50 | 1015 | 7.67% |
| Kleť | 12.00 | 1084 | 4.60% |
Lanovka
Na svahu hory se nachází sjezdovka a lyžařský vlek. Z Krasetína na severovýchodním úbočí vede na vrchol sedačková lanová dráha, dlouhá 1 792 m a překonávající během 15 minut převýšení 383 m.
Místní tradice
V okolí Českého Krumlova se pěší výstupy na Kleť těší velké oblibě. V Tereziině chatě lze své aktivity zaznamenávat v tzv. Knize výstupů. Na konci roku je pak vyhlášen Král a Královna s nejvyšším počtem výstupů za celý rok. Od roku 2004 je nepřetržitým Králem na Kleti Roman Hommer, který je zároveň držitelem rekordu s 420 výstupy za rok 2004.[zdroj?]
Králem za rok 2014 se stal opět Roman Hommer s 388 výstupy a královnou za rok 2014 Alena Klimešová s 333 výstupy.[zdroj?]
Vedlejší vrchol
Asi 500 m jihovýchodně od hlavního vrcholu se nachází vedlejší vrchol Malá Kleť (1042 m, souřadnice 48°51′39″ s. š., 14°17′18″ v. d.). Jde o zalesněnou vyvýšeninu s balvany a vrcholovou skalkou, nedaleko rozcestí Pod Kletí, kde se spojují červená 
a žlutá 
značka.
Fotogalerie
-
Nejsnáze se lze na Kleť dostat lanovkou -
Josefova věž na vrcholku Kleti -
Pohled z rozhledny na Kleti -
Pohled z rozhledny na Kleti, v dáli je vidět pára z chladicích věží JE Temelín
Odkazy
Reference
- ↑ Prominence a izolace ultratisícovek šumavské soustavy [online]. Ultratisicovky.cz. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 10 000. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Kleť, s. 127.
- ↑ KERLES, Marek. Týden. 6.3.2017, čís. 11/2017, s. 34-36.
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Rozhledna na Kleti, s. 49.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kleť, s. 217.
- ↑ http://www.cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=138512
