Karel Škorpil
| Ing. Karel Škorpil | |
|---|---|
 Karel Škorpil | |
| Narození | 15. července 1859 Vysoké Mýto  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. března 1944 (ve věku 84 let) nebo 10. března 1944 (ve věku 84 let) Varna  Bulharsko |
| Místo pohřbení | Pliska |
| Alma mater | Univerzita Karlova České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | antropolog, historik umění, archeolog, historik, diplomat a učitel |
| Děti | Václav Škorpil |
| Příbuzní | Hermenegild Škorpil a Vladislav Škorpil[1] (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Škorpil (15. července 1859, Vysoké Mýto[2] – 9. března 1944, Varna) byl český archeolog, který objevil první bulharské hlavní město Plisku. S bratrem Hermenegildem působili v Bulharsku, položili základy bulharské archeologie a založili archeologické muzeum ve Varně.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Studoval na reálce v Pardubicích a na polytechnickém ústavě v Praze. Od roku 1882 působil jako profesor na různých gymnáziích v Bulharsku (Plovdiv, Veliko Tarnovo, Ruščuk, Varna) a při té příležitosti důkladně zkoumal bulharskou krajinu, zejména z archeologického hlediska. Jako první vyslovil hypotézu, že hlavním městem staré bulharské říše nebyl Preslav, nýbrž dnešní Pliska, blízko tehdejší vesnice Aboba. Tuto domněnku pak potvrdily vykopávky, kterých se také zúčastnil.[3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Společně s bratrem Hermenegildem vydali:
- Archeologički i istorički izslědovanija v Trakija (1885)
- Geografija i statistika na Bъlgarija
- Pametnici iz Bъlgarsko: Trakija (1888)
- Černomorsko krajbrěžije (1892)
- Sěveroiztočna Bъlgarija
- Mogili (1898)
- Antische Inschriften aus Bulgarien (»Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen« Wien, XV. až XVII.)
- O krašských zjevech v Bulharsku (»Rozpravy« české akademie IV.)
- Sources et pertes des eaux (»Mémoires de la société de spéléologie«, Paris 1898)
- Altbulgarische Inschriften (»»Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen« XIX.)
- Památky thrácké (»České filologické museum« VI.)[3]
Na počest bratrů Škorpilových je pojmenována vesnice Škorpilovci na černomořském pobřeží Bulharska.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1848-1860 ve Vysokém Mýtě, sign.2888, ukn.1860, str.498. Dostupné online
- ↑ a b c Ottův slovník naučný, heslo Škorpil, Karel. Sv. 24, str. 651
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Škorpil, Karel. Sv. 24, str. 651
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Škorpil, Karel. Sv. 12, str. 784
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Škorpil na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Škorpil
- (bulharsky) "Час по България" (Карел Шкорпил - патриархът на българската археология)
- Poslové z Čech – dokument, možnost on-line přehrání
- Čeští archeologové
- Bulharští archeologové
- Archeologové 19. století
- Archeologové 20. století
- Diplomaté Československa
- Češi v Bulharsku
- Lidé z Vysokého Mýta
- Narození v roce 1859
- Narození 15. července
- Narození ve Vysokém Mýtě
- Úmrtí v roce 1944
- Úmrtí 9. března
- Úmrtí ve Varně
- Absolventi Univerzity Karlovy
- Absolventi ČVUT