Karel Hostaša

škpt. Karel Hostaša
škpt. Karel Hostaša
Jiná jména	krycí Nikolaj Popovič, Zeta, Karel Zeta, Charles Zeta, Tomislav Sergej Nakič
Narození	25. prosince 1909; Moravská Chrastová; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. března 1957; ; Československo
Příčina úmrtí	zhoršený zdravotní stav v důsledku věznění
Národnost	česká
Alma mater	Střední uměleckoprůmyslová škola sochařská a kamenická, Hořice
Povolání	novinář, voják
Choť	Margareta Scheiderová
Rodiče	František Hostaša, Františka Vejmelková
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Škpt. Karel Hostaša (25. prosince 1909 Moravská Chrastová – 20. března 1957) byl československý novinář, zpravodajský důstojník, účastník zahraničního odboje během druhé světové války, politický vězeň a oběť komunistického režimu v Československu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Karel Hostaša se narodil 25. prosince 1909 v Moravské Chrastové na svitavsku v rodině Františka Hostaši a Františky rozené Vejmelkové. Vystudoval Střední průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích, práci v oboru ale ztratil v roce 1930 a tak nastoupil na pozici výpomocného učitele v měšťanské škole v Rimavské Sobotě. Vojenskou prezenční službu absolvoval mezi lety 1931 a 1932 u dělostřeleckého pluku v Olomouci. Po jejím ukončení nastoupil jako vedoucí redaktor časopisu Podkarpatské hlasy v Užhorodu, kde působil do listopadu 1938. Poté nastoupil v žilinském pobočce nakladatelství a vydavatelství Melantrich, na začátku roku 1939 byl přeložen do Pardubic, kde se stal redaktorem Českého slova. V květnu téhož roku přešel zpět na Slovensko, kde se stal dopisovatelem bratislavského Melantrichu.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

Účast Karla Hostaši v protinacistickém odboji měla svůj počátek ve služební cestě na slavnost Matice slovenské v jugoslávském Petrovaci. Po návratu se zkontaktoval s jugoslávským chargé d‘affaires Stanojem Simićem, přes kterého pak korespondoval s československým velvyslancem v Jugoslávii Jaroslavem Lípou. V prosinci 1939 odešel do Bělehradu, kde se setkal s Jaroslavem Lípou, mjr. Jaroslavem Hájíčkem, redaktorem ČTK Janem Štanclem a bankovními úředníky Evženem Černým a Josefem Koberou. Na francouzském konzulátu v Bělehradu podepsal vstup do Československé armády v zahraničí, obdržel pas na jméno Nikolaj Popovič a byl pověřen Jaroslavem Hájíčkem k návratu do Bratislavy a vytvoření zpravodajské sítě. Karel Hostaša byl v tomto úspěšný a jeho síť s krycím názvem Zeta dodávala do Bělehradu zpravodajské informace ze Slovenska i z Protektorátu Čechy a Morava odkud je dodávali redaktoři Svatopluk Spáčil, Jindřich Knapp a Vladimír Lavický a to do května 1940. Poté byl Karel Hostaša nucen Slovensko opustit.

Balkán[editovat | editovat zdroj]

Od května do srpna 1940 působil Karel Hostaša v Rumunsku, kde obstarával informace z Maďary obsazené Podkarpatské Rusi. Poté se vrátil do Bělehradu a v září téhož roku byl odeslán na Střední východ.

Střední východ a Turecko[editovat | editovat zdroj]

Od března 1941 působil Karel Hostaša na expozituře československé zpravodajské služby v Haifě, od ledna 1943 pak v Istanbulu. Zde pod krycím jménem Tomislav Sergej Nakič pracoval až do konce druhé světové války.

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Československa působil Karel Hostaša v armádě do března 1946, kdy musel ze zdravotních důvodů odejít ze služby. V lednu 1950 byl komunistickou mocí degradován a v květnu téhož roku zatčen, vyšetřován a vězněn. Propuštěn byl jen z důvodu špatného zdravotního stavu a do své smrti 20. března 1957 zůstal trvale hospitalizován. Dodnes (2023) nebyl rehabilitován.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

1946 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 103–104.
ŠOLC, Jiří. Ve službách prezidenta : generál František Moravec ve světle archívních dokumentů. Praha: Vyšehrad, 1994. 292 s. ISBN 80-7021-115-6. S. 94–96.
ZUDOVÁ - LEŠKOVÁ, Zlatica. Obrana Národa na Slovensku. Historie a vojenství. 12.1993, roč. 42, čís. 6, s. 121. ISSN 0018-2583.