Karel Filipovský

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Filipovský
Narození13. února 1843
Plzeň
Úmrtí6. ledna 1916 (ve věku 72 let)
Brno
Povoláníučitel, geograf a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Filipovský (13. února 1843 Plzeň[1] – 6. ledna 1916 Brno[2]) byl český středoškolský profesor a odborný spisovatel. Vyučoval zejména na učitelském ústavu v Brně (1876–1883) a na průmyslové škole v Praze (1883–1905). Publikoval učebnice češtiny a zeměpisu. Sestavil nebo přeložil několik vlastivědných publikací o Moravě a dalších zemích Předlitavska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 13. února 1843 v Plzni. Chodil v rodném městě na českou, později německou krajskou hlavní školu a na německé gymnázium, kde většina učitelů byli premonstráti z Teplé.[3] Poté studoval tři roky na pražském kněžském semináři, ale vystoupil z něj a navštěvoval přednášky na filosofické fakultě. Souběžně pracoval jako korektor v redakcích deníků Politik a Pražské noviny. Určitou dobu také vyučoval na Vocelově soukromém ústavu.[3]

V letech 1872–73 získal místo na měšťanské škole ve Žluticích a složil státní zkoušky z dějepisu, zeměpisu a němčiny. Roku 1873 byl přijat jako suplent na státní německou reálku v Praze. Doplnil si zkoušku z češtiny pro vyšší školy a ve školním roce 1875–76 působil na zemské reálce v Novém Jičíně, odkud roku 1876 přešel na český učitelský ústav v Brně.[3] V roce 1883 byl přeložen na státní průmyslovou školu do Prahy,[4] kde vyučoval češtinu, němčinu, dějepis a účetnictví.[5] Po smrti Jana Tilleho (1833–1897) tam také dočasně zastával funkci ředitele.[6] V roce 1901 mu byl udělen titul školního rady.[7]

Roku 1905 odešel do výslužby a odstěhoval se do Brna.[4] Bydlel na Schwarzgasse 5[8] (dnes Poříčí na Starém Brně). Zemřel tamtéž 6. ledna 1916.[2] Byl oceňován jako autor učebnic, moravské vlastivědy (viz Dílo) a zasloužilý organizátor průmyslového školství.[9]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl autorem knižně vydaných publikací:[10]

  • Zeměpisný nástin hejtmanství brněnského (1878, online)
  • Stručná methodika vyučování zeměpisu na školách národních (1879)
  • Počátky formálního cvičení v řeči jakožto methodika vyučovací řeči (1880–82)
  • Methodika vyučovacího jazyka českého (1881–82)
  • Statistika zemí v říšské radě zastoupených (1882, online)
  • Vlastivěda markhrabství Moravského (1883)
  • Učebnice zeměpisu pro nižší průmyslové školy (1886)
  • Písemnosti : ku potřebě žáků průmyslových škol pro dílovedoucí (1886)

Překlady:

  • Richard Trampler: Evropa, mapa horo- a vodopisná (nedatováno)
  • Richard Trampler: Království české (mapa, nedatováno)
  • Richard Trampler: Markrabství moravské a Vévodství slezské (mapa, nedatováno)
  • Richard Trampler: Střední Evropa (mapa, nedatováno)
  • Richard Trampler: Okolí pražské (mapa, nedatováno)

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • 25. září 1867 se v pražském kostele sv. Tomáše oženil s Marií Knollitzovou či Knolicovou (1848–1880) z Prahy.[11] Jejich děti – Karel (1868–1882), Jaroslav (1869–1870) a Otakar (1871–1872) – se nedožily dospělosti.[12] Manželka zemřela 17. října 1880 v Brně.[13]
  • 8. ledna 1881 se oženil podruhé, v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, s Annou Ondráčkovou (1858–??) z Obyčtova.[14]
    • Syn Vojtěch (1882–1884) zemřel v dětském věku[12]
    • Syn Otto (1898–1917) zemřel v posádkové nemocnici, zřejmě jako oběť 1. světové války[12]
    • Dcera Anna (1887–??) se stala učitelkou v Brně[12]
    • Měli ještě dcery Ludmilu (1885–??) a Marii (1895–??).[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SOA Plzeň, Matrika narozených Plzeň 014, s. 363
  2. ↑ a b Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Brno-Staré Brno 17189, s. 27
  3. ↑ a b c KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Filipovský Karel, s. 94. 
  4. ↑ a b Filipovský Karel. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1909. Dostupné online. Svazek 28. S. 417.
  5. ↑ Telegrafické zprávy. Národní listy. 1883-09-25, roč. 23, čís. 228, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-05-08]. 
  6. ↑ Výstava průmyslového školství českého. Národní listy. 1903-05-16, roč. 43, čís. 134, s. 25. Dostupné online [cit. 2020-05-08]. 
  7. ↑ Osobní. Věstník českých professorů. 1901-10-01, roč. 9, čís. 1, s. 62. Dostupné online [cit. 2020-05-08]. 
  8. ↑ Filipovský Karl. Adressbuch von Brünn. 1913, roč. 22, čís. 1, s. 232. Dostupné online [cit. 2020-05-08]. 
  9. ↑ Úmrtí. Zlatá Praha. 1916-01-19, roč. 33, čís. 16, s. 191. Dostupné online [cit. 2020-05-08]. 
  10. ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR
  11. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Tomáše, sign. TO O8, s. 403
  12. ↑ a b c d e Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 226 • 1843 • Filipovský, Karl
  13. ↑ Marie Filipovská (parte). Moravská orlice. 1880-10-19, roč. 18, čís. 240, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-05-08]. 
  14. ↑ Moravský zemský archiv, Matrika oddaných Brno-Staré Brno 17165, s. 293

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Filipovský&oldid=22349587“