Křesťanští demokraté (Švédsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křesťanští demokraté
Kristdemokraterna
Zkratka: KD
Datum založení: 17. října 1964
Předseda: GöranHägglund-oppositionLeadersAtThe2006SwedenElections.jpg
Göran Hägglund
Sídlo: Munkbron 1,
Stockholm
Ideologie: Sociální konzervatismus,
Křesťanská demokracie[1]
Politická pozice: středo-pravice
Evropská strana: Evropská lidová strana
Politická skupina EP: Skupina EPP
Počet členů: 22 919 (2009)
Barvy: Modrá, bílá
Volební výsledek: 5,6% (Riksdag 2010)
Zisk mandátů ve volbách
Švédský parlament:
24 / 349
Evropský parlament:
1 / 18
Hrabská rada:
116 / 1656
Městská rada:
813 / 13078
Oficiální web
www.kristdemokraterna.se

Křesťanští demokraté (švédsky Kristdemokraterna, KD) je Švédska politická strana, která vznikla v roce 1964 jako reakce na sekularizaci švédské společnosti. V parlamentu jsou Křesťanští demokraté zastoupeni od roku 1991, od tohoto roku do roku 1994 byli též členy nesocialistické vlády. Také nyní jsou vládní stranou. Křesťanští demokraté se zasazují o zlepšení péče o důchodce, snižování daní a boj s nezaměstnaností. Předsedou strany je od roku 2004 Göran Hägglund.

Okolnosti vzniku strany[editovat | editovat zdroj]

Vznik švédské křesťanskodemokratické strany byl především reakcí na sekularizační tendence ve švédské společnosti po druhé světové válce. tento protest spojen predevším s obrozeneckými snahami opozicních skupin v rámci státní švédské luterské církve a dalších církví, zejména letničního hnutí.[2]

Jako důležité pro vznik strany se ukázaly dvě petice. První z nich byla petice stavející se proti plánované redukci náboženského vyučování na školách, kterou podepsaly více než dva miliony lidí, což byla třetina tehdejší švédské populace. Druhou byla tzv. Petice 140 lékařů, kteří vyjadřovali znepokojení nad rostoucí mírou promiskuity ve švédské společnosti, šířením pohlavních chorob a rostoucím počtem potratů. Nezanedbatelnou roli pro vznik strany měly rovnež události spojené s uvedením filmu 491, který obsahoval na svou dobu velmi explicitní sexuální scény. Tehdejší vláda zrušila po několika cenzorních zásazích jeho původní zákaz, což mělo také velký vliv při rozhodování o založení strany.[3][4]

Historie Strany[editovat | editovat zdroj]

Strana byla založená v roce 1964 jako Křesťansko-demokratické shromáždění (Kristen Demokratisk Samling – KDS) a její počátky jsou spojené především se zakladatelem švédského letničního hnutí Levim Pethrusem, nicméně prvním předsedou strany se stal luteránský pastor Birger Ekstedt a Pethrus stanul na místě prvního místopředsedy.

Po úmrtí prvního předsedy strany byl na mimořádném kongresu strany zvolen novým předsedou strany zvolen Alf Svensson, který také vycházel z letničního hnutí, nicméně sehrál velmi důležitou roli při přeměně strany z úzce zaměřené nábožensky orientované skupiny na relevantní politickou sílu schopnou oslovit větší množství voličů.

Do roku 1985 však byla KDS marginálním a mimoparlamentním politickým uskupením, jehož podpora se pohybovala v rozmezí 1-2 %.[5] Strana se zaměřovala predevším na sociální problémy. KDS také volala po novelizaci interrupčního zákona a vystupovala proti jaderné energetice. Snažila se profilovat jako „třetí alternativa“ vůči socialním demokratům a bloku nesocialistických stran,[6] nicméně její strategie nebyla příliš úspěšná.

První menší úspěch si strana mohla připsat až v roce 1985, když kandidovala v koalici se stranou středu. Křesťanští demokraté získal v rámci koalice 2,6 % hlasů. Ačkoli její zisk sice výrazně nepřevyšoval výsledky v předešlých volbách, podařilo se jí získat historicky první mandát, který připadl předsedovi Svenssonovi.[7]

Nastala postupná proměna strany. V roce 1987 přepracovali křesťanští demokraté svůj program a přijala také nový název Křesťansko-demokratická společenská strana (Kristdemokratiska Samhällspartiet – KdS). V následujících parlamentních volbách, které se uskutečnily v roce 1988, kandidovala KdS opět samostatně. Získala 2,9 % hlasů, což pro ni znamenalo ztrátu parlamentního zastoupení, která byla ale pouze dočasná.

Historickým úspěchem znamenaly pro švédské křesťanské demokraty parlamentní volby v roce 1991. KdS v nich získala 7,14 % hlasů, 27 mandátů, a následně také účast ve středopravicové vládě, v níž jí připadla tři ministerská křesla.[8] Strana je od té doby stálou součástí švédské politické scény a podílela se na několika vládách s dalšími nesocialistickými stranami, tj. Umírněnými, Stranou středu a Lidovou stranou.

Za nárůstem podpory stály celkem tři faktory. Strana se vzdala své představy coby "třetí alternativy" a přidala se mezi nesocialistické strany. Druhým bylo širší otevření se dalším skupinám voličů a posledním byla kombinace tradičních témat (odmítání potratů a prorodinná politika) s dalšími prioritami, kterými dokázala oslovit i další voliče ( především zlepšení sociálních služeb).[9]

V následujících volbách roce 1994 překročili křesťanští demokraté čtyřprocentní hranici pouze těsně, nicméně o čtyři roky zaznamenali největší úspěch ve své historii, když se jí podařilo získat dokonce 11,8 % hlasů. Pozitivní vliv na výsledek strany měly mít celkem tři faktory: Popularita jejího lídra Alfa Svenssona, rodinná politika a náboženská otázka.[10][11]

Mezitím si v roce 1996 strana změnila svůj název na Křesťanští demokraté (švédsky Kristdemokraterna), který užívá dodnes. V dalších volbách sice strana nedokázala obhájit svůj výsledek z roku 1998, i přesto se ale dokázala etablovat na švédské politické scéně. Za přelomový lze v dějinách strany považovat rok 2004. Alf Svensson, který stál v čele strany 21 let, se rozhodl již dále nekandidovat na předsedu a vystřídal jej Göran Hägglund, který byl do té doby druhým místopředsedou. Hägglund však postrádal charisma svého předchůdce, což vedlo k postupnému poklesu podpory strany.[12]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Parlamentní volby[editovat | editovat zdroj]

Volební rok Počet hlasů Hlasy v % + / - Počet mandátů + / -
1988 158 182 2,94 +2,94 0 ±0
1991 390 351 7,14% +4,20 27 +27
1994 225 974 4,07% −3,07 15 −12
1998 619 046 11,8% +7,73 42 +27
2002 485 235 9,15 -2,62 33 -9
2006 365 998 6,59% -2,56 24 -9
2010 333 696 5,6% -1,0 19 -5

Evropské volby[editovat | editovat zdroj]

Volební rok Celkový počet hlasů Hlasy v % + / - Počet mandátů + / -
1995 105 173 3,92% - 0 -
1999 193 354 7,6% +3,7 2 +2
2004 142 704 5,68% −2,1 1 -1
2009 148 141 4,68% −1,01 1 ±0
2014 220 574 5,93% +1,25 1 ±0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Sweden [online]. Parties and Elections in Europe, [cit. 2010-09-19]. Dostupné online.  
  2. MAŠKARINEC, Pavel. Křestanští demokraté. Analýza identity švédské relevantní křestansko-demokratické strany.. Stredoevropské politické studie [online]. Roč. 9, čís. 1, s. 59.  
  3. Tamtéž, s. 59.
  4. KARVONEN, L.. In from the Cold? Christian Parties in Scandinavia. Scandinavian Political Studies. 1999, roč. 16, čís. 1.  
  5. STRMISKA, Maxmilián; CHYTÍLEK, Roman; KOPEČEK, Lubomír. Politické strany moderní Evropy. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-038-0. S. 189.  
  6. MAŠKARINEC, cit. článek, s. 60.
  7. Tamtéž.
  8. Tamtéž.
  9. Tamtéž.
  10. Tamtéž.
  11. ARTER, David. Scandinavian politics today. Manchester – New York : Manchester University Press, 1999. S. 131.  
  12. MAŠKARINEC, cit. článek, s. 61.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]