Josep Carner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Josep Carner i Puig-Oriol (9. února 18844. června 1970) byl katalánský básník, novinář, dramatik a překladatel. Je označován za knížete katalánských básníků (el príncep dels poetes catalans) a má hlavní zásluhu na pozvednutí katalánské literatury na evropskou úroveň.

Narodil se v Barceloně, vystudoval práva a filosofii a už na studiích se sblížil s katalánskými nacionalistickými kruhy. Pracoval v celé řadě literárních časopisů (Montserrat, L'Atlàntida, Catalunya, Empori). Jako člen Institutu pro katalánská studia spolupracoval na kodifikaci spisovné katalánštiny, jejímž hlavním iniciátorem byl Pompeu Fabra. Na přelomu století se připojil k významnému literárnímu časopisu Hlas Katalánska (La Veu de Catalunya), pro který psal několik desítek let. V roce 1915 se oženil s Chilankou Carmen de Ossa, měli spolu dvě děti.

V roce 1921 vstoupil do diplomatických služeb, byl španělským vicekonzulem v Itálii, Francii a dalších zemích. Za španělské občanské války zůstal věrný republikánské straně a proto se nemohl vrátit do vlasti. Znovu se oženil s belgickou literární kritičkou Émilií Nouletovou, žili spolu v Mexiku a později v Belgii.

Carner velmi ovlivnil katalánskou literaturu. V podstatě vytvořil její novinářský jazyk. Přiblížil také katalánskou poezii evropským tradicím a evropské literatuře vůbec, mj. díky své rozsáhlé překladatelské činnosti. Mimo poezii psal také prózy a tři divadelní hry.