Jindřich Šmída
Jindřich Šmída | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1954 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 14. července 1907 Havlíčkův Brod |
Úmrtí | 13. srpna 1974 (ve věku 67 let) Praha |
Profese | pedagog, spisovatel, novinář, politik, diplomat, šéfredaktor a redaktor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich Šmída (14. července 1907 – 13. srpna 1974[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Působil i jako pedagog, novinář, diplomat a státní úředník.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1946 se uvádí jako profesor, správce reálného gymnázia a předseda okresního národního výboru v Pelhřimově.[3] Funkci předsedy ONV zastával i roku 1948.[4] V roce 1947 se stal ředitelem gymnázia v Pelhřimově. Když po únoru 1948 tři studenti ústavu emigrovali a čtvrtý byl zadržen při pokusu o přechod hranice, označil jejich čin za vlastizrádný a navrhl jejich vyloučení ze všech škol v republice.[5]
Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Tábor. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1954.[6]
Řídil i gymnázium na Kladně. Zastával post náměstka ministra školství a později náměstka ministra chemického průmyslu. Sloužil i jako diplomat. V letech 1956-1959 byl vyslancem Československa v Íránu a šéfredaktorem časopisů Rodina a škola a Učitelské noviny.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jindřich Šmída [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Heading : Šmída, Jindřich, zemř. 1974 [online]. katalog.svkul.cz [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Rudé právo, 12. 5. 1946, s. 3.
- ↑ Naše pravda, 12. 5. 1948, s. 3.
- ↑ Gymnázium v Pelhřimově [online]. milan.i-line.cz [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.